Článek
Podle biochemika Jana Konvalinky, který stojí v čele iniciativy Sníh, je delta (dříve známá jako tzv. indická) varianta viru nebezpečnější než alfa (tzv. britská). Bát by se jí Češi ale neměli. I přestože je v Česku naočkováno dvakrát menší procento lidí než ve Velké Británii, kde se delta mutace rychle šíří, Čechům hraje do karet skutečnost, že 4 až 5 milionů lidí už koronavirus prodělalo.
„A to nejsem promořovač,“ podotýká Jan Konvalinka v rozhovoru pro Seznam Zprávy. „Stálo to až příliš mnoho mrtvých. Na druhou stranu už k tomu ale – bohužel – došlo, takže asi nějaký druh ochrany už máme.“ Dalším pozitivem podle něj je, že očkování na delta mutaci funguje, byť až po dvou dávkách.
Pokud očkování půjde tak jako doteď, neobával by se Konvalinka dalších vln koronaviru nebo nebezpečných mutací. Nejraději by ale proočkoval 90 procent populace včetně dětí, i když přiznává, že je obtížné toho dosáhnout. Na očkování by pak lákal tak jako v zahraničí, například loterií nebo koncerty, kde účastník dostane dávku vakcíny, když na něj přijde.
Jak hodnotíte současnou proočkovanost v Česku? Máme zatím naočkováno zhruba 20 procent populace.
Řekl bych, že je to jako v seriálu Černobyl: „Not great, not terrible.“ Je fajn, že nezaostáváme moc, ale pořád nejsme úplně na špici v Evropě. Velká část zranitelných je už chráněná. Bohužel pořád ještě asi 20 % lidí nad 70 let očkovaná není a dosud bylo vynaloženo velmi malé úsilí na to, abychom je proočkovali.
A co tedy říkáte na současné rozvolňování? Není moc rychlé vzhledem k tomu, že ještě nemáme proočkováno tolik obyvatel?
Já osobně bych asi rozvolňoval pomaleji. Ale rozumím, proč to dělají. Rozvolňování probíhá několik týdnů a čísla epidemie stále klesají, takže to vypadá, že opatrnost nebyla nezbytná. Ale máme tu pořád dvě nebezpečí. Jedno je několik stovek tisíc velmi zranitelných spoluobčanů, kteří nejsou očkovaní, a druhé nebezpečí jsou mutace.
Řeší se také otázka testování. Je ještě potřeba takto celoplošně testovat antigenní metodou, když se situace zlepšuje?
Myslím, že pomalu přichází čas, zejména vzhledem k ústupu pandemie, kdy antigenní testování už přestává dávat smysl. Jde tam hlavně o incidenci viru, to znamená o to, kolik viru v populaci je. Momentálně je incidence velice nízká, což znamená, že tu bude spousta falešně pozitivních antigenních testů, které by se musely ověřovat, což by všechny zbytečně zatěžovalo.
U PCR metody asi také není při poklesu pandemie nutné tolik testovat, ale mělo by se pokračovat v testování lidí přijíždějících z ciziny nebo dětí před letními tábory, případně neočkovaných lidí před cestou do ciziny. Hlavně si musíme dát pozor na objevování lokálních ohnisek. Ale velkoplošné testování přes léto nebude nutné.
Lidé se mohou očkovat už od 16 let a hovoří se o očkování ještě mladších. Někteří rodiče ale nechtějí, aby se jejich děti očkovaly. Je tu nějaký důvod, čeho by se rodiče měli obávat?
Důvod nevidím. Už máme velká klinická data, kde jsou dokonce testovány děti od 12 let, která dokazují, že vedlejší účinky jsou velmi vzácné. Nebál bych se toho. Je tam ovšem určitý etický problém. U starších lidí, kde je virus opravdu nebezpečný a reálné dopady viru jsou nesrovnatelně vyšší, než jsou vedlejší účinky očkování, je to celkem jasné. Tam opravdu není o čem mluvit a je zřejmé, že očkování je pro ně nesrovnatelně lepší, než kdyby měli koronavirus prodělat.
U mladých lidí to ale už není tak jednoznačné. Pořád bych radil očkovat i děti, ale chápu, že bilance mezi rizikem a ziskem není tak očividná. Úplně bych na to netlačil. Osobně bych své děti naočkovat nechal, myslím si, že by se děti měly očkovat, ale asi bych to nedělal povinné a neměli bychom děti, ani jejich rodiče, do toho nutit.
V některých státech lákají na očkování pomocí stipendií, loterií, alkoholu, ale i jiných výhod. Měli bychom i v Česku něco takového zavést?
Myslím, že pozitivní motivace by byla hodně dobrá. Přemýšlím, jak na očkování dostat především ohrožené skupiny, tedy zejména staré lidi. Byla chyba, že očkovací látky nešly nejdříve k praktickým lékařům. Teď už je snad konečně dostávají, což je trochu pozdě, ale zaplaťpánbůh za to. Určitě je dobrá strategie, když mladý člověk, který přivede dědečka, dostane očkování také, a to rovnou na místě. Musíme vymyslet nenásilný, nediskriminující, ale pozitivně motivující způsob, jak přesvědčit zejména ohrožené skupiny, aby se šly nebo nechaly očkovat.
Takže ano, podle mě je to dobré a klidně bych vymýšlel loterie nebo koncerty, kde mohou lidé dostat očkování, když na ně přijdou. To by se mi líbilo.
Ve Velké Británii se momentálně šíří delta mutace viru, tedy původně zvaná indická mutace, a zvyšuje se tam počet nákaz. Měli bychom z toho mít strach?
Strach bychom mít neměli, strach je špatný rádce. Žádná panika tedy není na místě. Měli bychom ale mít respekt a měli bychom se připravit. Delta mutace nakonec vypadá, že odpovídá na protilátky vyvolané očkováním. Očkování tedy proti ní chrání a je to vidět i na britských číslech. V Británii opravdu roste počet infikovaných, ale neroste zatím počet hospitalizovaných a obětí. Velká proočkovanost sice úplně nezabránila šíření nákazy, ale zabránila tomu, čemu měla zabránit. To znamená, aby neumírali lidé. A to je dobrá zpráva. Pokud se nestane nic horšího, přibudou tu nakažení, ale nepřibudou mrtví, a o to nám jde primárně. Nebál bych se tedy, ale měli bychom vývoj sledovat. Delta mutaci již v Čechách máme a také se tu šíří. Musíme sekvenovat a testovat pomocí takových PCR testů, které dokáží ty mutace odhalit.
Každopádně u nás ale není naočkováný dostatek lidí jako ve Velké Británii. Nemůže se stát něco podobného jako u alfa varianty, kdy nakonec zemřelo nejvíc lidí?
Nemohu to vyloučit, ale nepovažuji to za pravděpodobné, protože vedle očkovaných je v České republice podle předpokladů řady odborníků 4 až 5 milionů lidí, kteří chorobou prošli. Čili nějakou formu ochrany mají. Lékaři a imunologové se dohadují, jak velkou, ale nějaká forma ochrany tam je. Mohou být infikováni, ale je velká šance, že nebudou mít těžký průběh. A to nejsem promořovač. Od jara tu máme skupinu lékařů která tvrdí, že bychom se měli všichni promořit a získat tak imunitu. S tím jsem nikdy nesouhlasil a nesouhlasím. Stálo to až příliš mnoho mrtvých. Na druhou stranu už k tomu ale – bohužel - došlo, takže asi nějaký druh ochrany tady už máme.
Ještě jsme se ani nestihli všichni naočkovat a už jsou tady nebezpečnější mutace. Co když se brzy objeví ještě nějaká odolnější mutace, na kterou nebude fungovat ani očkování. Je to možné?
Je to možné, ale nepovažuji to za pravděpodobné.
Proč ne?
Protože koronavirus mutuje už rok a zatím nic horšího než delta mutaci nepředvedl. Očkování pokračuje a šíření viru klesá globálně. Už i v Indii, kde se pandemie opravdu rozjela, to klesá, takže koronavirus má stále méně prostoru, kde by se mohl šířit. Pokud bude očkování postupovat tím způsobem, jakým postupuje, a pokud se objeví i léky, které se vyvíjejí, viděl bych to optimisticky.
Nicméně bude léto a lidé budou více cestovat. Navíc vláda povolila cestování do určitých zemí pouze po první dávce očkování. Nehrozí, že se tu rozšíří další mutace, třeba i delta?
Trochu ano. Je opravdu potřeba upozornit, že ochranu proti vážnému průběhu onemocnění delta mutace jsou dvě dávky očkování, a ne jedna. A u dalších mutací to může být také tak. Předpokládat, že člověk není infekční už pár týdnů po první dávce očkování je příliš velkorysé, to určitě není pravda. A při cestování bych test při návratu stále ještě považoval za důležitý. Lidé se opravdu po první dávce mohou nakazit delta mutací a dále ji šířit.
Data z Británie také ukazují, že se delta mutace šíří mezi dětmi mezi 7 až 11 lety. Dokážete říct, proč tomu tak je?
Popravdě řečeno nevím. Tato data neznám, ale myslím si, že je to tím, že nejsou očkovány, a tím pádem se tam šíří jakákoliv mutace a jakýkoliv virus. To je ale jen moje rychlá odpověď, správnou odpověď neznám.
Ve školách teď vláda zrušila roušky. Není to chyba, když děti nejsou naočkované a máme tu indickou mutaci, která je velice nakažlivá. Co si o tom myslíte?
Myslím, že by bylo lepší, kdyby se roušky ještě pár dní udržely. Já sám roušku nosím v interiéru mezi lidmi pořád, i když mám za sebou první dávku očkování. Na druhou stranu máme polovinu června a atmosféra ve společnosti je taková, že by to asi bylo obtížné udržet, a děti půjdou za 14 dní domů na prázdniny. Takže si nemyslím, že při současné incidenci viru je to příliš nebezpečné.
Jakub Hlávka, expert na zdravotnickou politiku, který působí v USA, říká, že 70procentní proočkovanost populace není dostatečná právě kvůli novým mutacím. Podle něj by měla být až 90procentní, včetně dětské populace. Souhlasíte s tím?
Ano. Souvisí to s nakažlivostí viru. Čím je vir nakažlivější, tím je potřeba mít vyšší proočkovanost. Například u spalniček potřebujete ke kolektivní imunitě alespoň 90 procent a jakmile klesne, spalničky se okamžitě objeví. Očkováním ředíte počet lidí, kteří mohou být nakaženi. Když máme hustý les se starým dřevem a vzplane tam požár, tak se rychle šíří z jednoho stromu na druhý. Naopak, když je les řídký a stromů je méně, a jsou zdravé, požár se tolik nešíří, protože plameny tak snadno nepřeskočí na druhý strom. A infektivitu si můžeme připodobnit k větru, který fouká a oheň šíří. Čím je větší vítr, tím víc ty suché stromy musí být dál od sebe, jinak na ně plamen dosáhne. A přesně takhle to funguje i s očkováním: necháváme viru stále méně prostoru k tomu, aby se šířil, ale čím je infekčnější, tím méně „suchých stromů“ mu stačí.
A je vůbec možné 90procentní proočkovanosti reálně dosáhnout?
Jen velmi obtížně. Právě proto se objevuje myšlenka očkování dětí. Abychom dosáhli takto vysoké proočkovanosti, s tím, že tu vždy budou lidé, kteří to budou odmítat, potřebovali bychom proočkovat i děti. Pak by to bylo možné a já bych byl nejradši, aby se to povedlo. To by byl ideální scénář. Další scénář je, že nedosáhneme kolektivní imunity a naočkujeme jen ty nejohroženější. Zbytek budeme řešit léky a smíříme se s tím, že místo čtyř druhů koronaviru, které tu s námi jsou, tu budeme mít pět druhů. Není to optimální výsledek, ale alespoň ochráníme ohrožené.
Mladší děti pod 12 let se zatím neočkují, protože na to nejsou studie?
Ano, očkovat děti můžeme až ve chvíli, kdy máme jistotu, že je to pro ně bezpečné. Je to převážně etický problém. Zatím co u starších je ta smrtnost při nakažení vysoká, u dětí se blíží nule. Takže tady si musíme být naprosto jistí, že očkováním nenaděláme víc škody než užitku. A tímto si nemůžete být jisti do chvíle, než uděláme klinickou studii. A zatím klinickou studii máme na děti od 12 let.
A kdy si myslíte, že by očkování do této fáze mohlo dojít i u mladších dětí?
Myslím, že na podzim.
