Článek
Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) upozornilo, že varianta delta bude do konce srpna v Evropské unii představovat 90 procent nových případů koronavirové nákazy. A obavy má už i české Ministerstvo zdravotnictví. Kvůli šíření delty bude ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhovat, aby lidé očkovaní jen jednou dávkou museli k prokázání bezinfekčnosti předložit i negativní test.
„Myslím si, že bohužel ta ochrana po první dávce proti variantě delta dostatečná není,“ řekl Vojtěch. Pomůže pravidelné testování? A jak moc vakcíny proti mutacím koronaviru opravdu chrání? Na to jsme se ptali biochemika Jana Trnky.
Podle Trnky je kolektivní imunita rozhodně důležitá. Aby se dosáhlo magické hranice 80procentní proočkovanosti, je ale třeba očkovat i mladé lidi a děti. Jako jeden z argumentů pro očkování dětí uvádí i odborníci riziko, které plyne z přirozeného chování viru. Pokud nebudou všechny skupiny obyvatel proočkované, může se začít šířit a mutovat právě ve skupinách, které mu pro to prostor poskytnou tím, že nebudou proočkované. Očkuje se v Česku dost rychle? A umí stát dostatečně dobře vysvětlit, proč je očkování tolik potřebné?
Výčet nejzajímavějších odpovědí, které zazněly, si přečtěte níže:
1:34 - Do Česka vpadla mutace delta. Jsme na ni připravení?
Myslím si, že nejsme připraveni tak, jak bychom připraveni být mohli. Ta míra proočkovanosti není dostatečně vysoká. Zároveň dostupnost kvalitních testů, zejména PCR, respektive jejich kapacita není stále po více než roce dostatečně velká.
4:15 - Je tu další vlna už teď?
Myslím, že se na tu další vlnu zakládá. Problém exponenciálního růstu je, že to dlouho vypadá jako rovná linka a pak to najednou vystřelí nahoru. Myslím, že už jsme na začátku této exponenciály.
7:59 - Vnímáte delta variantu jako strašák?
V jistém smyslu určitě ano. Je podstatně nakažlivější než alfa varianta, neboli britská. Bavíme se o zhruba třikrát vyšší nakažlivosti, to je velmi závažná věc. Navíc podle dostupných dat je tam zhruba dvakrát vyšší riziko hospitalizace a těžkého průběhu.
14:24 - Čísla v Praze pomalu rostou. Hygienička Zdeňka Jágrová ale tvrdí, že kvůli kontaktům třeba v MHD je na tom Praha trochu jinak než ostatní kraje. Znepokojuje vás situace, která je v Praze?
Znepokojuje. Je nepochybně pravda, že se lidé ve velkých městech více potkávají třeba kvůli MHD, ale z velkého města se to samozřejmě bude šířit i do menších měst, protože sem lidé přijíždějí třeba za prací. Už v minulosti se ukázalo, že ta čísla nejprve narůstala v Praze, pak se to pozvolna šířilo do dalších míst a já se bojím, že ten scénář tady bude podobný.
28:43 - Jak pravděpodobné vidíte, že by se v Česku začaly očkovat děti?
Přijde mi to pravděpodobné. Z průzkumů se ukazuje, že lidé obecně nejsou očkování nakloněni. Ze svého okolí ale vím, že řada rodičů by chtěla nechat naočkovat své děti. Jak to bude pro celou populaci, asi nedokážu říct.
31:00 - Jak účinné je vlastně očkování proti stávajícím mutacím? Jedna dávka snižuje riziko nákazy o nějakých 30 až 40 %. Můžeme se na dvě dávky stoprocentně spolehnout?
Rozhodně ne. Je třeba rozlišit ochranu, proti čemu sledujeme. Většina publikovaných čísel se týká ochrany jakýmkoli příznakovým onemocněním, tedy lehkými i těžkými příznaky. Tam se teď pohybujeme okolo 89 % po druhé dávce vakcíny od Pfizeru. U ochrany před těžkým průběhem vyžadujícím hospitalizaci se pohybujeme nad 90 %, a to jak u Pfizeru, tak u AstraZenecy.
40:23 - Kdy a jak podle vás pandemie skončí? Máte nějakou vizi? Nějaký scénář?
To nedovedu vůbec odhadovat. Je potřeba si uvědomit, že situace v Evropě a ve Spojených státech je velmi odlišná od situace v Jižní Americe, Africe nebo v různých částech Asie, kde není tak vysoká proočkovanost. I když bude Evropa velmi dobře proočkovaná, tak na světě virus bude probíhat pořád a může dál způsobovat škody na životech a zdraví.
