Článek
Je polovina dubna a na ministerstvu zdravotnictví se koná strategické jednání o protiepidemických opatřeních, která vláda za několik dnů projedná. Jde o nařízení, které už známe jako takzvané rozvolňovací balíčky. Vláda jimi od skončení nouzového stavu určuje, kam vrátí po lockdownu běžný život a co nechá uzavřené.
Kromě vedení ministerstva včetně hlavní hygieničky jsou tu zástupci dalších resortů – obchodu, průmyslu, kultury a školství. Všichni naléhají na náměstka ministra zdravotnictví Havrdu, aby omezení co nejrychleji skončila. „Začíná to být neúnosné, dopad na ekonomiku je závažný, rychlejší rozvolňování s hygienickými opatřeními se zvládnout dá, PCR testování ve službách je diskriminační, nejsou na to peníze,“ zní mimo jiné z neoficiálního záznamu schůze, který mají Seznam Zprávy k dispozici.
Připomínky náměstek Havrda poslouchá a pak jde kamsi zavolat: „To nepůjde, to nevykomunikujeme,“ říká na vznesené požadavky, když se vrátí.
Za několik dní to tak dopadne. Vláda provoz škol omezí, stejně tak maloobchodní prodej zboží a služeb, sportoviště i kulturu. K tomu stanovuje podmínky testování…
Proč vedení ministerstva předkládá vládě opatření, s nimiž nesouhlasí ani podřízení ministra Arenbergera, není snadné zjistit. Zato lze vidět, že úředníci místo zdůvodňování jednotlivých omezujících nařízení kopírují členům vlády do kolonky „zdůvodnění“ denní hlášení covidové situace. Jak redakci potvrdilo několik na sobě nezávislých zdrojů, je to proto, že důvody neznají ani sami ministerští úředníci. Ti přitom jednotlivá nařízení musí administrovat a ze zákona je odůvodňovat.
Seznam Zprávy o této praxi mluvili s řadou úředníků, kteří jsou vyjednávání vládních opatření blízko. Své zkušenosti popisují pod příslibem anonymity.
„Na poradách vedení resortu se neustále tvrdí, že zdravotnictví může současná omezení rušit podle toho, kolik nakažených covidem-19 vychází na 100 000 obyvatel. Tenhle systém rozvolňování přitom nedává vůbec smysl,“ říká jeden z úředníků. „Čísla nově nakažených covidem-19 celkově klesají, takže nikdo z odborníků na ministerstvu nechápe, jak souvisí snižování incidence s tím, že budou například stále zavřená tetovací studia, ale masáže už ne.“
„Přikazujeme skoro všude testování. Teď povolujeme s negativním testem vstup na fotbal, návštěvu holiče nebo masáže, ale nikdo nechápe, proč není možné s negativním testem jít do obchodu s obuví. Nevíme, proč negativní test v zaměstnání platí 7 dnů, u žáků ve škole pouze 3 dny a u holiče dokonce jen dva a jak toto ke snižování incidence pomáhá,“ poukazuje jiný z úředníků. „Zdůvodnit to nikdo neumí,“ říká.
Jedno z denních hlášení covidové situace, které úředníci místo zdůvodňování jednotlivých omezujících nařízení kopírují členům vlády do kolonky „zdůvodnění“.
Že s odůvodňováním vlastních nařízení mají úředníci uvnitř resortu zdravotnictví problém, přímo dokresluje i komunikace mezi nejbližšími podřízenými ministra Arenbergera, kterou se redakci podařilo získat.
Šéf legislativního odboru napsal kolegům z odboru hlavní hygieničky, aby pomohli z epidemického hlediska zdůvodnit opatření, která poté začala platit od 3. května. Konkrétně se ptal, jak prodlužování zákazu malých obchodů a služeb, souvisí s možným rizikem rozšiřování nákazy.
„(…) Pouštíme všechny obchody, pouštíme epidemicky závažné služby (kadeřnictví, masáže…), tak proč stále omezujeme ‚ostatní služby‘ v provozovnách, jako jsou copycentra, fotograf, krejčovský salon, tetovací studia…,“ ptá se legislativec. „Dráždíme docenta Koudelku a podobné, kteří chtějí, abychom… otevřeli a jen nastavili podmínky typu 1 osoba na 15 metrů čtverečních,“ dodává.
Šéf legislativy ministerstva zdravotnictví ve svém e-mailu naráží na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jenž nedávno všechna vydaná protiepidemická opatření zrušil, mimo jiné na základě podání advokáta Zdeňka Koudelky. Konstatoval, že chce-li vláda, potažmo ministerstvo zdravotnictví maloobchod a služby omezovat, musí dle pandemického zákona prokázat, že omezení mají souvislost s rizikem rozšiřování nákazy covidem-19.
Ale jak korespondence zevnitř ministerstva ukazuje, má i samotný odbor hlavní hygieničky s odůvodněním velký problém. Právnímu oddělení odepisuje: Odůvodnit to nelze. Takové informace neexistují, navrhovaná opatření jsou protiprávní.
„(…) Jednotlivé body nově vydávaného mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví, které závěry Nejvyššího správního soudu nerespektují, považujeme za obtížně odůvodnitelné rovněž proto, že ve vztahu k současné epidemické situaci nedisponujeme relevantními podklady či epidemickými daty, které by přijetí tohoto mimořádného opatření v jeho aktuálním rozsahu odůvodňovaly. Jinými slovy, sekce nedisponuje prokázanou korelací mezi důsledkem omezení/uzavření provozoven maloobchodu/služeb k významnému snížení incidence onemocnění covid-19.“
Právní ani odbornou část ministerstva podle úředníků nikdo z vedení resortu neposlouchá. „Ti lidi jsou tam jen od toho, aby formálně odůvodňovali, co vedení resortu nařídí,“ uvedl jeden ze zaměstnanců ministerstva.
Uvnitř úřadu se to ví už dlouho, ale veřejně se o tom mluvit nesmí. „Ministr Arenberger už dokonce nechal omezit počet lidí na pracovních poradách vedení, aby se tyto informace nedostaly z ministerstva ven,“ říká zdroj.
„Tady se poslouchají hlavně různé odborné skupiny zvenčí, které mají spojení s premiérem. Ty říkají vedení ministerstva, co se má dělat, co se má vládě předložit, povolit nebo zakázat,“ dodává další.
Informace, které má redakce Seznamu k dispozici, opravdu ukazují, že to nejsou ani ministerstva ani odborné instituce, kde se jednotlivá protiepidemická opatření navrhují.
Dokládá to historka z úvodu textu – komu náměstek ministra Martin Havrda volal? Ze záznamu vyplývá, že to byla tajemnice poradní skupiny MeSES. Náměstku Havrdovi sdělila: „Vámi navrhovanou rozvolňovací strategii doporučujeme pozdržet.“
Na ministerstvu a jeho vedení se ví, že názory skupiny MeSES se musí respektovat. „Z čeho ale skupina ve svých doporučeních vychází, nám na ministerstvu jasné není,“ říká však zdroj. „A to přesto, že jejich rozhodnutí musí ministerstvo zdravotnictví formálně odůvodňovat a je za ně také právně zodpovědné.“
Seznam Zprávy chtěly od náměstka ministra zdravotnictví Martina Havrdy slyšet odůvodnění. Ten ale odmítl cokoli komentovat s tím, že se redakce má obrátit na tiskový odbor resortu.
Více se redakce nedozvěděla ani od vedoucího mezioborové skupiny MeSES Petra Smejkala. Pouze napsal, že se vyjadřovat nebude a že redakce má poslat otázky do e-mailu. Ač se tak stalo, odpověď dosud nepřišla.
Mezioborový poradní orgán ministerstva zdravotnictví, skupina MeSES, vznikla před několika týdny. Podle vyjádření bývalého ministra Jana Blatného, který skupinu jako poradní orgán ministerstva těsně před svým odchodem formálně zřídil, měl na jejím vzniku zájem sám premiér Andrej Babiš.
„Původně komunikovali mimo ministerstvo s premiérem. Řekl jsem tenkrát jasně, že kdyby vznikala struktura paralelní s ministerstvem, tak beze mne… Například jsem nechtěl, aby tam byli lidé se střetem zájmů, kteří mají vazby na firmy zabývající se testováním. Pak jsme se domluvili, že to bude skupina pod ministerstvem… Dál už jsem na to neměl vliv,“ říká Jan Blatný.
Zájem premiéra na tom, aby nový ministr Arenberger a jeho podřízení naslouchali odborným skupinám při ministerstvu, lze vyčíst i z dopisu, který premiér Babiš na resort poslal. Shrnuje v něm úkoly, jež je nutné splnit nebo se v nich musí dle premiéra pokračovat.
„Vznik odborných skupin nebo odborná obsazení již existujících odborných skupin a vymezení jejich kompetencí…“ píše premiér hned v první odrážce svého úkolovacího dopisu ministru Arenbergerovi.
V současné době se na ministerstvu zdravotnictví opět připravuje další rozvolňovací balíček. Podle informací zevnitř ministerstva zdravotnictví úředníci napjatě čekají, s čím přijde tajemnice MeSES.
Oprava: V původní verzi textu jsme nepřesně uvedli, že docent Koudelka je soudcem Nejvyššího správního soudu. Za chybu se omlouváme.
