Článek
Každá sklenička projde rukama třiceti lidí
Unikátní kousky vznikající ve sklářské huti a dílnách v Karlových Varech mají třeba v britské nebo norské královské rodině, královském paláci v Saúdské Arábii a mimo jiné je vlastnil i první československý prezident Masaryk. Z křišťálových sklenic se pilo i na svatbě prince Harryho s Meghan Markleovou.
„Není to v těchto případech úplně stejná zakázka, všichni o tom ve sklárně vědí, už na huti si o tom povídají skláři, takže si myslím, že i ta energie vložená do těch skleniček je potom jiná. I výstupní kontrola je mnohem pečlivější,“ vysvětluje unikátnost zakázek spolumajitelka Moseru Kateřina Zapletalová.
Stávající vedení převzalo firmu se 160letou tradicí před třemi lety. Moser potřebuje podle Zapletalové, která má na starost marketing, oživit. Přizpůsobit současnému stylu, způsobu nakupování a nárokům na design: „Je tam hodně práce, ale naštěstí je tam spousta historie, je na co navázat.“ Nejtěžší je prý skloubit ruční výrobu s požadavky dnešní doby: „Jsme zvyklí, že se vše vyrábí strojově, unifikovaně, my naopak vyrábíme stejně jako před 160 lety, každou skleničku ručně, jedna projde rukama až 30 lidí,“ vysvětluje.
Zatím ve ztrátě. Zisk vyhlížejí za 2 roky
Manželům Zapletalovým patří polovina Moseru, druhá páru, který tvoří pražský právník Josef Brož a Linda Ruschaková – oba muži jsou z minulosti spojeni s restrukturalizací Škody Plzeň. „Já jsem s restrukturalizací firem na rozdíl od manžela zkušenosti neměla, v poučkách se dočtete, že změna firemní kultury trvá několik let – upřímně jsem si myslela, že to půjde rychleji, ale nakonec ty poučky bohužel sedí,“ říká spolumajitelka skláren s tím, že jako první začali dělat zásadní změny po převzetí firmy právě v marketingu. Ten podle ní v Moseru víceméně neexistoval, chyběla dlouhodobá strategie.
„My jsme potřebovali omladit, dělat občerstvení, jak Moser působí na lidi, začali jsme logem, redesign stál kolem milionu korun a trvalo to víc než rok,“ vypočítává host Ženského byznysu.
Přesto – čísla jsou neúprosná: V roce 2015, ještě před stávajícím vedením, firma hospodařila s tržbami 402 milionů, zisk před zdaněním byl 11,4 milionu. Teď je firma ve ztrátě a tržby byly loni kolem 300 milionů, takže o 100 milionů nižší než za předchozího vedení firmy. Kateřina Zapletalová to vysvětluje: „My jsme to věděli, šli jsme do toho s tím, že spousta věcí se bude muset změnit – nejen marketing, ale i způsob, jakým skladujeme zboží, jakou šíři portfolia nabízíme zákazníkům. Docházelo ke změnám, optimalizacím, věděli jsme, že přijde pokles – výnosy i zisky. Ano, jsme ve ztrátě, ale naštěstí to bylo plánované a letos už bychom mohli být na nule.“ Zisk podle ní firma vyhlíží v letech 2021 nebo 2022 v řádech jednotek milionů korun, o něco později doufá, že v řádech desítek milionů.
Nejsou lidi – nic nového pod sluncem
Firma zaměstnává 315 lidí. V době největšího rozkvětu jich měla 380. Než se stane člověk mistrem sklářem, trvá to 20 let. Ten jejich je ve sklářské huti už pět desetiletí. Podobně je to u mistra rytce, který dává dílům i za miliony korun konečnou podobu. Mistr rytec Vladimír Skála při pohledu na dílnu poznamenává: „Vždyť se tady rozhlédněte. Je nás tady jako do mariáše. Ona práce bolí, no.“
Podle vedení se firma snaží vychovat nové lidi a nečeká, až ti stávající odejdou do důchodu. Spolupracují s učebním oborem sklář–keramik v Karlových Varech, učni k nim chodí na praxi a doufají, že vždy jeden dva ve firmě zůstanou.
Právě Karlovarský kraj je navíc tradičně na chvostu výše průměrných mezd v České republice. „Udělali jsme si analýzu platů a zjistili, že byly velice nízké. Takže to byla jedna z prvních věcí, že jsme je zvedli. U profesí jako pískování skla to bylo až o 50 %, u všech sklářských profesí v loňském roce jsme investovali 20 milionů korun jenom do platů,“ vypočítává šéfka marketingu.
Číňané skoupí všechno zvířecí z lunárního kalendáře
Co se týče prodejů, drtivou většinu kupují zahraniční zákazníci. Kateřina Zapletalová to upřesňuje: „V našich prodejnách, kterých máme pět, prodáme 50 % naší produkce a 50 % exportujeme. Ale z těch 50 % v tuzemských prodejnách opět 90 % jde na export, protože si to kupují cizinci. Tam vidíme, že stoupá počet Asiatů, kteří si to kupují. Například vzor, který se jmenuje Rytá honba: jsou na něm různé výjevy, kachny, jeleni, tak ten je populární nejen v Asii, ale i Anglii. Je tam velká komunita lidí, kteří chodí na hony.“
Asijští zákazníci si pak potrpí na symboly z lunárního roku. To pak skupují všechno, co takový symbol má. Letos je to rok prasete. „Nemáme jeden dominantní, nejsilnější trh a tradičního zákazníka. Moser v minulosti zaměřoval pozornost na víc teritorií. Důležitý je pro nás jak Tchaj-wan, tak Rusko nebo USA,“ uzavírá Zapletalová.
