Článek
Chtějí bezúročné půjčky, posečkání s placením nájmů, pokud je pronajímatelem stát, a ponechání přidělených grantů i v případě, kdy se projekt neuskutečnil celý. Tak si umělci z Divadelního ústavu a platformy SoundCzech představují vládní pomoc v dobách pandemie.
Zde však jejich návrhy nekončí, také chtějí trvale odložit povinnost zavádějící EET pro kulturní sektor, nebo ji odložit o dva roky, dále navrhují snížení sazby DPH na vstupenkách na nulu do konce roku 2023 a následně ji navýšit na deset procent, což je průměr Evropské unie. V Česku stát vybírá ze vstupného na kulturní akce DPH ve výši patnáct procent.
Jejich aktivitu vítá ředitel Hudebního divadla Karlín Egon Kulhánek. „To, že se kolegové sjednotili a tohle navrhli, považuji za správné. Dá-li pánbůh a kulturní scéna začne zase fungovat, tu pomoc budou potřebovat všichni,“ uvedl pro Seznam Zprávy.
Kolik stojí prázdné divadlo?
Karlínské divadlo, podobně jako jiné kulturní scény v zemi, streamuje vystoupení pro diváky zdarma. S dobrovolným příspěvkem, který však nejde umělcům, ale potřebným, na dobročinné účely v době koronaviru.
Přesto si ředitel dělá starosti s tím, jak bude scéna dál fungovat. „Divadlo se ze dne na den ocitlo bez příjmů, naštěstí máme dost prodaných vstupenek dopředu a zatím jsem mile překvapen, jak jsou lidé solidární. Těch, kteří chtěli vrátit vstupné, je minimum,“ chválí české obecenstvo Egon Kulhánek. Vstupenky lidem vymění za jiná představení nebo termíny.
Provoz uzavřeného Hudebního divadla Karlín stojí miliony korun měsíčně. „Nechci to říkat konkrétněji, protože měsíc od měsíce je to jiné i podle toho, jaké kusy na repertoáru jsme měli naplánované,“ vysvětluje šéf divadla. Podle něj je jasné, že až se začnou uvolňovat opatření proti koronaviru, kultura přijde na řadu mezi posledními. „Já osobně si myslím, že když to bude září, bude to úspěch,“ uzavírá.
Co konkrétně hudební scéna žádá od státu
Ve hře jsou dvě vlny opatření, která by mohla hudebnímu průmyslu pomoci. Mezi rychlé kroky patří návrh zavést bezúročné úvěry COVID výhradně pro kulturní sektor, zmiňuje se možná inspirace německými a švýcarskými opatřeními, kde se poskytují půjčky 500 000 eur bez navýšení a s možností dvouletého splácení.
„Zavést podobný krok v Česku s maximálním navýšením dvě procenta, roční odklad splátek a následně splatnost čtyři roky bez požadavku na dodatečné zajištění,“ uvádějí signatáři prohlášení.
Jako koncepční řešení s účinky v krátkodobém horizontu kromě odložení EET pro kulturu a snížení sazby DPH na vstupenky navrhují změnou zákona o rozhlasovém a televizním vysílání zavést kvóty českého hudebního a audiovizuálního repertoáru v lokálních médiích. V rámci kolektivní správy by se pak výnosy z autorských práv přerozdělily ve prospěch tuzemských autorů a umělců.
„Hudební scéna je ekosystém, v němž všichni zúčastnění hrají klíčovou roli, a pokud by jediný vypadl, způsobilo by to dlouhodobé problémy nejen celému hudebnímu odvětví,“ uvádějí. Připomínají multiplikační efekt kultury, v tomto případě hudebních festivalů.
„Často přilákají velké množství návštěvníků do regionů, z čehož profitují i navazující služby jako hotely, penziony, pohostinství a další. Po majitelích restaurací, provozoven služeb a ubytovacích zařízení jsou jednou z nejzasaženějších skupin autoři, umělci, promotéři, manažeři, technici světla a zvuku, poskytovatelé služeb, agentury a další,“ píšou ve svém prohlášení.
Pod návrhy je podepsána Brněnská asociace klubové hudby, Česká asociace festivalů, Česká hudební rada, agentura Dilia, Festivalová asociace, Institut umění - Divadelní ústav, SoundCzech, Intergram, Music managers forum, Ochranný svaz autorský, Platforma nezávislých hudebníků a souborů klasické hudby a Svaz autorů a interpretů.
