Článek
Loni vypovězená smlouva mezi Prahou a čínským Pekingem nese plody i po své „smrti“. Česká metropole vedená pirátským primátorem Zdeňkem Hřibem nepřímo dotuje centrum tradiční čínské medicíny. Nejspíš o tom současní radní ani nevěděli, než se o záležitost začala zajímat redakce Seznam Zpráv.
Projekt započal ještě v době, kdy město řídila Adriana Krnáčová (ANO). A měl být jedním z hmatatelných výsledků partnerství mezi Prahou a Pekingem uzavřeného v roce 2016.
Ačkoliv vztahy českého hlavního města s Číňany se mezitím dramaticky zhoršily, zvýhodnění čínské medicíny přežilo do dnešních dnů. Praha pronajímá česko-čínskému centru prostory za výrazně nižší nájemné, než je tržní.
Ztrátový kontrakt
Jde o prostory v takzvaném Daňkově paláci v centru Prahy v Opletalově ulici. Ke konci 19. století zde žil známý pražský průmyslník Čeněk Daněk, nesmazatelně spjatý se strojírenskou značkou ČKD. Před sametovou revolucí v novorenesanční budově zase sídlil legendární Prognostický ústav ČSAV v čele s Valtrem Komárkem.
Daňkův velkoryse řešený byt se štukovou stropní výzdobou, historickými lustry i originálními parketami, jehož celková plocha je 430 m2, pronajalo vedení Prahy v říjnu 2017 Nadačnímu fondu na podporu Tradiční čínské medicíny a alternativ. A ten v něm zřídil Česko-čínské centrum TCM.
Roční výše nájemného byla sjednána na úrovni 1000 korun za metr (430 tisíc ročně). Po valorizaci je o trochu vyšší (439 tisíc ročně, necelých 37 tisíc měsíčně), i dnes je ale na třetinové či čtvrtinové úrovni oproti tržnímu nájmu v této lokalitě.
Realitní experti nad cenou kroutí hlavou. „Za takových podmínek bych si tam kancelář velice rád zřídil i já,“ říká makléř Miroslav Heliman.
Podle něj by se běžný měsíční nájem u takto velkého prostoru v centru hlavního města měl pohybovat na úrovni 130 až 140 tisíc korun měsíčně. Výše současného nájemného je podle jeho názoru pro Prahu ztrátová, nepokryje ani náklady na údržbu a obnovu majetku.
Odkaz na memorandum
V nájemní smlouvě, kterou v říjnu 2017 schválili pražští radní v čele s Krnáčovou, se přímo píše o tom, že pronajímatel (hlavní město) přenechává nájemci (nadačnímu fondu) předmět nájmu za účelem provozování infocentra tradiční čínské medicíny. A to „v rámci plnění Memoranda Praha-Peking“.
Jde o memorandum, které někdejší primátorka podepsala 29. března 2016 při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se svým protějškem stojícím v čele čínské metropole.
Memorandum až na výjimky zůstalo jen na papíře. V době podpisu nicméně nastínilo spolupráci v několika oblastech, včetně zdravotnictví. V příslušné kapitole se přímo vyzdvihuje i prohloubení spolupráce na poli „tradiční medicíny“.
Slíbili ještě dva miliony
Podnikatel Jan Hovorka, který je zakladatelem Nadačního fondu na podporu Tradiční čínské medicíny a alternativ, tvrdí, že k celé věci přišel jak „slepý k houslím“. Na přípravě memoranda se prý nijak nepodílel a jeho text ani neznal.
Poté, co jím založený nadační fond uspořádal v září a v říjnu 2016 na Staroměstské radnici hojně navštěvovanou výstavu „Tradiční čínská medicína bez legend a mýtů“, byl prý pražskými radními osloven, zda by městu nemohl pomoci. „A já jsem jim řekl, že bychom byli schopni pro Prahu vybudovat informační a konzultační centrum tradiční čínské medicíny.“
Následovat mělo podle Hovorkových slov jednání, kdy město nadačnímu fondu za „dotační nájemné“ poskytlo zmíněné prostory v Opletalově ulici.
„Původně nám ale slíbili i dvoumilionovou dotaci na zařízení centra, ale k tomu nikdy nedošlo,“ lituje podnikatel Hovorka, jenž se vedle této aktivity zabývá vydáváním časopisu HOSPITALin, distribuovaného do sítě krajských nemocnic v Čechách i na Moravě.
Přednášky a cvičení
V centru v Opletalově ulici dotovaném formou nízkého nájemného nyní probíhají hlavně přednášky a cvičení. Zaměření prý není jen na tradiční čínskou medicínu, ale i na tibetskou a korejskou. Nebo také na učení feng-šuej.
V den návštěvy reportéra Seznam Zpráv zrovna započal desetidílný cyklus přednášek a cvičení „Daoyin“, v nichž účastníci mají „zdokonalit své tělo a hlavně jeho reakce, vnímání sama sebe, prožívané dýchání, rytmus.“
Nejde o nějaký charitativní projekt. Za celý cyklus, který vede čínský lékař Dr. Guan Xin, platí každý z účastníků 3500 korun.
Jan Hovorka si je jistý, že vykonávají vzdělávací činnost, která je pro Prahu přínosná.
Za naplňování veřejného zájmu ve prospěch hlavního města označuje i přednášky o čínské medicíně konané pro seniory v jednotlivých městských částech Prahy.
Náhrada za Hradec
Pražské Česko-čínské centrum TCM neformálně navázalo na loni v únoru ukončený projekt kliniky tradiční čínské medicíny, která měla být na základě mezivládní dohody a s podporou firmy CEFC vybudovaná v areálu Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Však i zmíněný čínský lékař, doktor Guan, který je v Praze označován za hlavního konzultanta, dříve v Hradci pracoval. Z Hradce byla do Prahy k podnikateli Hovorkovi převezena i část inventáře, třeba vzorky bylinek používaných v čínské medicíně. „Neseme tu myšlenku dál, i po ukončení královéhradeckého projektu,“ uvádí Hovorka.
Zdůrazňuje ale, že v pražském centru neprobíhá žádná léčba. Čeká se na změnu české legislativy, zákon o léčitelství, který by běžné využívání metod čínské medicíny umožnil.
„Myslím, že východní a západní medicína se mohou dobře doplňovat. V tuto chvíli se ale zabýváme jen poskytováním informací, naším cílem je dobře informovaný klient,“ uvádí Hovorka.
Dar všem národům světa
Když bylo pražské centrum loni v dubnu slavnostně otevíráno, byl u toho náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula a také čínský velvyslanec v ČR Čang Ťien-min.
Ten samý muž, který měl během dalších měsíců roku ostré přestřelky s vedením Prahy, jež vyvrcholily říjnovým vypovězením partnerské smlouvy s Pekingem (poté, co čínská strana odmítla jednat o vyškrtnutí klauzule o uznání jedné Číny).
Při otevírání centra v Opletalově ulici velvyslanec prohlásil, že tradiční čínská medicína je nabízena jako dar Číny všem národům světa.
„Jsem velice rád, že se mohu zúčastnit zahájení činnosti vašeho centra. Vím, že i v České republice přibývá zájemců o tyto osvědčené postupy. Vážíme si jak práce lékařů, kteří působili v projektu v Hradci Králové, čínských i českých, tak i práce Nadačního fondu na podporu tradiční čínské medicíny a alternativ, který připravil toto skvělé centrum pro nejširší veřejnost,“ uvedl velvyslanec.
K této příležitosti věnoval novému centru i svou báseň, inspirovanou prý procházkou podél Vltavy.
Přechod na tržní nájemné?
Otázkou je, jak se teď k celé věci postaví současné vedení Prahy, jehož náklonnost vůči komunistické Číně je podstatně nižší než za časů Adriany Krnáčové.
Současný pražský radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09) připouští, že nájemné pro česko-čínské centrum v Opletalově ulici je neobvykle nízké, přičemž si veřejným zájmem úplně jistý není.
„Jedná se jistě o otázku, která se stane předmětem jednání,“ uvedl pro Seznam Zprávy.
Podle Chabra bude záležet i na tom, jak se k věci vyjádří pražská radní pro oblast zdravotnictví a sociální záležitosti Milena Johnová (Praha sobě), zda ona vidí přínos pro pražské zdravotnictví.
„Pakliže tomu tak nebude, nebudou zřejmě ani důvody pro zvýhodněný nájemný vztah,“ poznamenává Chabr.
Osobně by za takové situace navrhoval možnost pokračování nájmu, ovšem za ryze tržních podmínek. „Tedy úpravu výše nájemného podle hladiny v místě a čase obvyklé, určené znaleckým posudkem,“ dodává Chabr.
Budeme i po memorandu
Podnikatel Hovorka si je vědom, že může být z bývalého bytu průmyslníka Daňka celkem snadno vypuzen. Zvlášť poté, co memorandum mezi Prahou a Pekingem pozbylo platnost.
„Byli jsme před memorandem, budeme i po něm. Když to bude nutné, najdeme si něco jiného a menšího,“ říká s až stoickým klidem.
Do Daňkova bytu, tvrdí dokonce, město před nimi nájemce jen těžko hledalo, tudíž si nějakých zásadních zvýhodnění vědom není. „Ten objekt je památkově chráněný, nelze tady udělat ani klimatizaci, v létě je tady k zalknutí,“ uvádí nevýhody domu, jehož horní patro obývá městská policie Prahy 1.
Mrzelo by jej prý hlavně, kdyby se celé centrum stalo součástí nějakých politických her, v nichž se zrcadlí příklon či naopak odpor k současnému čínskému režimu a nikdo by nebral v potaz přínos čínské medicíny.
„Když někoho postihne mozková mrtvice a ochrne na polovinu těla, jistě neřeší, zda je čínská medicína levicová nebo pravicová,“ říká nájemce někdejšího Daňkova bytu.
