Pojišťovny přicházejí o miliardy. MeSES končí, ale testuje se dál

Letos v březnu dostali úředníci z laboratorní sekce a sekce hlavní hygieničky ministerstva zdravotnictví první písemné instrukce od odborníků ze skupiny MeSES. Přišla jim e-mailová zpráva od ministra. „Posílám informaci o doporučení MeSES k testování ve firmách a prosím o komentáře. Stačí heslovitě, ať máme čím argumentovat,“ zní pokyn od tehdejšího šéfa resortu Jana Blatného.

Týž den mu jeho úředníci odepisují: „epidemiologicky nelogické, finančně ani odborně nepodložené“, stojí v heslovitých poznámkách úředníků k požadavkům MeSES plošně testovat ve firmách antigenními i PCR testy, a brzdit tak epidemii koronaviru.

V historii této e-mailové komunikace, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici, lze dohledat, že doporučení opatření posílá exministrovi Blatnému Irena Kotíková, tajemnice MeSES a předsedkyně Spolku pro efektivní altruismus. „Pokud se ministerstvo rozhodne, že vydá takové rozhodnutí, které je s tím naším v souladu, tak to musí zdůvodnit to ministerstvo. Skupina není povinna to zdůvodňovat. Myslím, že je to v pořádku,“ vysvětluje, proč k požadavku na testování nepřidali odborníci také zdůvodnění, proč je tak rozsáhlá akce nutná.

Doporučení skupiny MeSES v souladu s názorem odborných úředníků na ministerstvu byla vzácná, spíše nebyla vůbec. Přesto ministr Jan Blatný v březnu návrhu na testování ve firmách vyhověl.

Vláda pak 9. března nařídila, že lidé mohou chodit do zaměstnání jen s testem a že testy musí nakupovat zaměstnavatel. Pojišťovna mu na ně odhadovanou cenou testu 60 korun přispěje. Testy provedené v laboratořích proplatí celé.

Odborné ani finanční odůvodnění celého nařízení není k dohledání. O měsíc později konstatuje i Nejvyšší správní soud, že nařízení o plošném testování ve firmách je nezákonné.

Proč exministr Blatný vládě ke schválení návrhy MeSES předložil, když měl od svých úředníků od začátku informace o tom, že jsou tato plošná testovací opatření špatná a drahá?

„Zpětně se k tomu vyjadřovat nechci, ptejte se ministerstva a hlavní hygieničky. Více bych k tomu říkat nechtěl,“ uvedl.

Jak již Seznam Zprávy zveřejnily, z interní komunikace na ministerstvu vyplývá, že o nařízeních, která soud označil za nezákonná, od začátku vědí náměstek pro legislativu Radek Policar, pověřená hlavní hygienička Pavla Svrčinová i náměstek současného ministra zdravotnictví Martin Havrda. Co s upozorněními od svých podřízených úředníků dělali, se Seznam Zprávy nedozvěděly. Náměstek Policar na otázku Seznam Zpráv neodpověděl, Pavla Svrčinová, kterou vláda Andreje Babiše pověřila vedením sekce hlavního hygienika právě v březnu, telefon nezvedla a náměstek Martin Havrda odmítl s médii komunikovat. Přes tiskovou mluvčí resortu pouze vzkázal, že se skupinou MeSES se konzultovaly jednotlivé návrhy a opatření.

Plošné testování antigenními i PCR testy považují na ministerstvu za zbytečné. „Nejhorší na tom je, že ta opatření a nařizování neustálého testování drancují veřejné pojištění. Testování má smysl pouze v prokázaných ohniscích nákazy,“ tvrdí informované zdroje z ministerstva. „Plošné testování jen zvyšuje poptávku po dalších a dalších testech. Peníze na to z veřejného pojištění chybí už teď.“

Že nejde jenom o slova ministerských úředníků, kteří doporučení odborníků z MeSES museli formálně administrovat, potvrzuje i skrytý záznam ze strategického jednání na Ministerstvu zdravotnictví z dubna tohoto roku, který má redakce Seznam Zpráv k dispozici.

Na tomto jednání sedí náměstci resortů obchodu a průmyslu, školství, kultury, epidemiologové a hygienici z Ministerstva zdravotnictví. Jednání vede náměstek ministra Martin Havrda. Diskutuje se o testování, jímž skupina MeSES celou dobu podmiňuje postupné otevírání služeb, škol, maloobchodu, restaurací, předzahrádek, kin. Sám náměstek ministra na záznamu říká: „Testy jsou nějaké opatření, které se zavedlo ke zvýšení bezpečnosti rozvolňovacího procesu. Ale nenamlouvejme si, že mají nějaký veliký význam“.

A dále na záznamu z jeho úst zní: „Pokud je chceme po lidech vyžadovat, musíme naplánovat, kde se lidé budou testovat a kdo to bude platit. Ty testy platí pojišťovna, stojí to spoustu peněz a my nevíme, za co budeme léčit lidi! Když si pojišťovna vycucá peníze na takové věci…,“ konstatuje náměstek Havrda.

Že není sám, kdo má k preventivnímu testování tento postoj, dokládá výše uvedený dopis prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven ministru Arenbergerovi z minulého týdne. Prezident svazu Ladislav Friedrich píše, že počínaje březnem kvůli nákladům na plošné testování rychle narůstají úhrady pojišťoven. „Pokud neprovedeme rychlou korekci nastavených pravidel, nebudou zdravotní pojišťovny schopny tyto neplánované výkony dlouhodobě financovat a dojde k ohrožení stability veřejného zdravotního pojištění,“ varuje ministra.

Kritikem rozsáhlého testování je také expert na zdravotní právo Ondřej Dostál.

„Na rakovinu se umírá víc než na covid-19, přitom stát úhradu léků tvrdě reguluje, o výjimky se musí nemocní soudit a byly i případy, kdy se na léčbu dětí vypisovaly veřejné sbírky,“ říká. „Není proto přípustné dát miliardy na plošné testy jen tak bez důsledného vyhodnocení nákladové efektivity a bez záruk nepodjatosti, a to i proto, že testování se jeví být byznysem s nemalými maržemi,“ dodává a návrhy MeSES přitom označuje za „doporučení skupiny soukromých osob“.

Proč náměstek Havrda na požadavky MeSES plošně testovat přistupoval, když sám tvrdil, že je to drahé a nemá to valný význam? Proč tedy nakonec ministerstvo nařídilo lidem, že se musí prokazovat negativním testem nejen v zaměstnání, ale i maximálně tři dny starým testem například u kadeřníka, v kině nebo v restauraci? Na to odmítl náměstek Havrda odpovědět.

„Nejsem tu od toho, abych mluvil s médii, nezlobte se,“ řekl pouze náměstek Havrda na žádost o vysvětlení.

Seznam Zprávy chtěly vysvětlení také po skupině odborníků z MeSES. Odůvodnění, analýzy, z čeho ve svých doporučeních ministerstvu skupina vychází. Na jejich webových stránkách i stránkách Ministerstva zdravotnictví totiž důvody chybí.

„Ty testy byly prostě doporučené proto, že když se někdo prokáže tím testem v nějakém intervalu, tak když jde někdo na pedikúru nebo si jde dát pivo na zahrádku, snižuje se riziko, že ten člověk bude infekční. To považuji jaksi za triviální zdůvodnění,“ říká tajemnice MeSESu Irena Kotíková.

„Máme informace o tom, že to testování je v potlačování nákazy finančně efektivní,“ dodává.

Triviální zdůvodnění efektu plošného testování existuje v číslech i na Ministerstvu zdravotnictví a v Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Jenže je přesně opačné, než tvrdí skupina MeSES.

Pozitivita dosud provedených plošných testů se pohybuje v řádu jednotek promile. „Je tak otázkou, do jaké míry přispívá plošné testování k omezování šíření onemocnění covid-19 oproti financím, které na to z veřejného pojištění tečou,“ říká zdroj redakce na Ministerstvu zdravotnictví. Potvrzuje tak i neoficiální slova samotného náměstka ministra Havrdy o tom, že plošné testy nemají v potlačování epidemie velký význam a jsou extrémně drahé.

Seznam Zprávy se dostaly i k interním dokumentům VZP. V modelaci nákladů v souvislosti s testováním uvádí největší pojišťovna v Česku miliardové ztráty.

Jak potvrzují data od náměstkyně ministra zdravotnictví pro veřejné pojištění Heleny Rögnerové, za loňský rok šlo na testování téměř 7 miliard. Jen v letošním roce, od ledna do konce dubna (bez samotestů), tedy za necelých pět měsíců odteklo z veřejného pojištění na antigenní a PCR testování 7,6 miliard.

Jde o částku zhruba 2 miliardy měsíčně. Do této částky nejsou ovšem zahrnuty náklady na plošné testování ve školách. Testy do škol nakupovalo Ministerstvo vnitra a Správa státních hmotných rezerv za prostředky státního rozpočtu.

Ministerští úředníci upozorňují také na to, že dosud nikdo neřešil, zda externí poradci, podle nichž se vedení ministerstva celou dobu řídí, nejsou náhodou ve střetu zájmů. Narážejí tím na to, že jeden ze členů skupiny MeSES Rastislav Maďar je členem dozorčí rady firmy Avenier, která patří mezi největší distributory zdravotnického materiálu a léčiv v České republice. V listopadu loňského roku Avenier také získal kontrakt u VZP na dodávku antigenních testů do zařízení sociálních služeb za zhruba 320 milionů. Avenier navíc spadá do skupiny Agel miliardáře Tomáše Chrenka, jehož laboratoře a zdravotnická zařízení testování provádějí.

Rastislav Maďar redakci Seznam Zpráv napsal, že ve střetu zájmu není, že Avenier jen jako spolehlivý partner jednorázově pomáhal pojišťovnám s distribucí testů. Navíc prý prosazuje PCR testování, nikoli to antigenní. „PCR by mělo být a musí být nadále. Testování, trasování, izolace a očkování nás mohou zachránit před dalším velkým problémem,“ uvedl Rastislav Maďar.

Na otázku Seznam Zpráv, zda má pro tvrzení, že PCR musí být, analýzu rizika, studii proveditelnosti a to, jak by měl být nastavený dlouhodobě udržitelný systém testování, už odpověď nedal.

Na to, zda má vláda zpracovanou analýzu nákladu a přínosů, tzv. Cost-benefit analýzu jednotlivých protiepidemických opatření, která týden co týden nařizovala, se Seznam Zprávy ptaly i premiéra Babiše.

„Vážená dámo, už jsem vám opakovaně napsal, že se máte obrátit na Ministerstvo zdravotnictví, které má všechno, o čem píšete, v kompetenci,“ odepsal však předseda vlády.

Ministerstvo zdravotnictví v průběhu investigace Seznam Zpráv, včera odpoledne nečekaně oznámilo, že s poradní skupinou MeSES spolupráci ukončilo. Po vlně reakcí ovšem už premiér přišel s tím, že by s experty rád spolupracoval na úrovni Úřadu vlády.