Dědictví po čísle 44: šlapající ekonomika, fanatici Islámského státu a Trump

Do Bílého domu nastoupil jako nadějný a nezvykle mladý demokratický senátor za stát Illinois. Zvolení Baracka Obamy do úřadu prezidenta Spojených států bylo překvapivé. Obama se od předchozích prezidentů liší svou image, rasou a do jisté míry i očekáváními, která v Američanech vzbuzoval. Přestože se stal již 44. hlavou světové velmoci, byl teprve prvním Afroameričanem zvoleným do tohoto úřadu.

Obamovi kritici se shodují, že očekávání voličů dostatečně nenaplnil. Ostatně za osm let svého prezidentství musel čelit řadě překážek a paradoxů. Například musel bojovat s Kongresem. Převahu v něm měli republikáni. Chtěl vyřešit otázku kontroly zbraní. Ale řada pokusů nepřinesla kloudný výsledek. Revoluční prezident stál najednou proti konzervativnímu národu, který právo na držení zbraní považuje za jednu ze svých základních svobod. Úspěchy Obama neslavil ani v zahraniční politice. Krátce po jeho nástupu do funkce vypuklo arabské jaro. Nedokázal ho koncepčně řešit. Slíbil ukončení válek, například té irácké. To sice splnil, ale záhy vznikl Islámský stát. Právě to Obamovi nejčastěji vyčítají jeho kritikové.

Kromě řady překážek ale Obamovi jedna věc zásadně pomohla. Do úřadu nastupoval uprostřed ekonomické krize. Odchází ale jako prezident ekonomicky silného a zatím i stabilního státu.

Barack Obama se loučí.

Do historie USA se Obama zapíše třemi body. Zaprvé. Zavedl dlouho očekávaný systém zdravotního pojištění ObamaCare. Díky němu by zdravotní péče měla být dostupná pro všechny Američany. Zadruhé. Významně bojoval za zlepšení životního prostředí a přispěl k přijetí Pařížské dohody. Jejím cílem je mimo jiné zajistit udržitelnou míru oteplování Země. A konečně zatřetí. Žádný současný prezident nereprezentuje tradiční model rodiny tak, jako právě Obama s manželkou Michelle. Obamovým se za celých osm let vyhýbaly jakékoliv skandály z jejich soukromí.

Obama svým voličům dal naději, že s ním Amerika dosáhne velkých věcí. Ostatně právě k tomu směřoval jeho volební slogan „Ano, můžeme“. Reminiscencí svého sloganu zakončil svůj poslední prezidentský projev. Dodal: „Ano, učinili jsme.“