Dávka „oživlých mrtvol“ zachrání pracovní trh

Vyplatí se více zaměstnavatelům než zaměstnancům, největší profit však může přinést vládním politikům. Nové dávce se nejčastěji říká po německém vzoru kurzarbeit, její odpůrci používají anglický obrat living-dead-benefit (dávka oživlých mrtvol), střízliví čeští zákonodárci se spokojí s „podporou v době částečné zaměstnanosti“. Nástroj, který zachraňuje statisíce pracovních míst, dorazil expresní rychlostí. Teprve minulý týden poslala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na vládu návrh příslušného zákona – a už od prvního listopadu by měl kurzarbeit pomáhat také zdejším podnikatelům.

„S návrhem jsme spokojeni,“ potvrzuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Do příchodu koronavirové krize neměly podniky prakticky možnost udržet zaměstnance s průměrnou mzdou, pokud pro něj neměly dost práce. Když mu platily za omezený výkon například dvacet tisíc korun čisté mzdy, stát jim přispěl pouze čtyřmi tisíci, a to ještě na základě žádosti, kterou musela schválit vláda. To se teď změní. Pokud bude stejný člověk v práci aspoň 40 procent času, dostane čistou mzdu rovněž na úrovni 20 tisíc, stát však z toho zaplatí polovic.

Přepracovat návrh naopak požadují v první reakci odboráři. „Pomáhá podnikatelům a zaměstnancům nepřinese nic nového,“ stěžuje si předseda Českomoravské komory odborových svazů Josef Středula. Dávka by podle něho měla být vyšší, protože jejím smyslem je udržet kupní sílu zaměstnanců. Přitom nejde jen o to, že při nedostatku práce přijdou o čtvrtinu čisté mzdy. Nová dávka nepočítá s netarifními složkami mzdy, kromě toho ignoruje diety, které tvoří značnou část příjmů v dopravě a ve stavebnictví.

Samotným názvem kurzarbeit se tuzemský návrh odvolává na úspěšný německý vzor. Vládní politika se mu přiblížila už v krizovém opatření s názvem Antivirus, při kterém hradila podnikatelům v některých případech plnou mzdu těch, kdo nemohli pracovat. Kurzarbeit proti tomu předpokládá, že podnikatel své lidi částečně zaměstná, ve verzi navržené ministryní Maláčovou jim musí zajistit 40-80 procent obvyklé práce. Za zbylých 20-60 procent prostojů stát část mzdy uhradí. V devíti měsících jim bude za prostoje vyplácet částku odpovídající nejméně 60 procentům čisté mzdy.

Přesto ministryně nekopíruje přesně německý model, spíše jde o jakýsi německo-rakouský hybrid. Němci opravdu počítají sazbu kurzarbeit z čisté mzdy, přitom základní náhrada dosahuje 60 procent. Také předpokládají, že zaměstnavatel svým lidem zajistí aspoň třetinu obvyklé práce. Model Maláčové však po zaměstnancích žádá, aby ze státní podpory odváděli zdravotní pojistné. Tento motiv si Češi vypůjčili z Rakouska. Tamní zaměstnanci odvádějí z dávky kurzarbeit zdravotní i sociální pojistné, ovšem v jejich případě je z čeho brát, protože se dávka počítá z hrubé mzdy. V důsledku se v tuzemském výpočtu kurzarbeitu ztratí proti obvyklé čisté mzdě o několik procent víc než v německy mluvících státech.

Z pohledu tuzemských odborů i podnikatelů je ovšem fatální jiný rozdíl proti německému modelu. V Německu patří kurzarbeit k pojistným dávkám a podniky na něj odvádějí část svých příjmů stejně jako na důchody nebo nemocenskou. Proto Spolková agentura práce v těžkých časech pouze přerozděluje podnikové peníze podle předem domluveného mechanismu. V Česku hodlá posílat peníze stát ze svého rozpočtu, a proto bude vláda rozhodovat o tom, kdy a za jakých podmínek budou mít podniky na podporu nárok. Tím se nabízí vládním politikům další příležitost, jak zvýšit popularitu mezi zaměstnanci, ovšem podnikatelé pro to nemají pochopení. „Budeme žádat, aby se dávka kurzarbeit vyplácela automaticky,“ upozorňuje viceprezident Špicar.

Pro odbory je zase neúnosné, že nemohou stejně jako v Německu domlouvat výši dávky v rámci tripartity. V Česku je sazba dávky stanovena zákonem jako sedmdesát procent čisté mzdy v prvních třech měsících omezené práce, v dalších třech měsících bude sazba o pět procent nižší a ve zbylém čtvrtroce klesne na 60 procent. V Německu činí podle zákona rovněž šedesát procent s tím, že zaměstnanci s dětmi dostávají 67 procent. Ovšem německé odbory si teď v rámci kurzarbeitu vyjednaly za prostoje 80, respektive 87 procent čisté mzdy a vládní koalice právě jedná o tom, že pravidlo prodlouží do konce příštího roku. Rakouští zaměstnanci se mohou spolehnout, že při zkrácené pracovní době budou mít do března nárok na dávku 80-90 procent.