Článek
Kvůli koronavirovým opatřením mu přišla poštou, slavnostní předávání bylo zrušeno. Žák teď píše příběh Jana Tleskače, foglarovského hrdiny, jenž vynalezl létající kolo. Zmizení Edwina Lindy má i podobu audioknihy, kterou načetl herec Miroslav Táborský. Žák to řekl ČTK v rozhovoru.
„Vzhledem k tomu, že je to první cena, kterou jsem kdy dostal, je to potěšující, radostná věc,“ řekl 49letý spisovatel o ocenění, které má podobu skleněné knihy. Na jaře vyšel druhý díl, autor plánoval trilogii, při koronakrizi napsal dokonce i čtvrtý díl. K prvnímu vznikla audiokniha.
„Skvěle ji načetl Mirek Táborský. Zmizení Edwina Lindy bavilo jak děti, tak dospělé čtenáře. Děti čtou, byly i ty, které poslouchaly audioknihu. Já jsem ji třeba pouštěl ve škole, že děcka kreslila, pouštěl jsem jim Mirka Táborského a ani nedutala. Normálně to při hodině švitoří, a teď bylo naprosté ticho, děti se soustředily na příběh, a když to skončilo, chtěly pokračování,“ popsal rodák z Prachatic. Při psaní mu hodně pomohl režisér Dan Wlodarczyk, který přečetl všech sedm verzí.
Kniha, jejíž hlavní hrdina dostal křestní jméno po jihočeském novináři, se odehrává na Šumavě. Chlapec chce s kamarády ochránit tajemství po otci: mapu Šumavy a záhadný zápisník. Další dějovou linií je fantasy sága o světě Trombů, kterou hrdinové knihy čtou.
Žáka ovlivnil Jaroslav Foglar. „Kdybych nebyl jeho velkým čtenářem a obdivovatelem, možná by mě ani nenapadlo napsat dobrodružný příběh pro holky a kluky. Vyrostl jsem na mayovkách, foglarovkách,“ řekl Žák.
S Foglarem si léta dopisovali, vídali se, Žák ho navštívil i v pražské Thomayerově nemocnici měsíc předtím, než Foglar zemřel. „Byl to můj první mentor. Našel jsem i text, který jsem jako kluk jediný dopsal, byla to taková první verze Edwina, Zálesácké dobrodružství. To jsem psal ve dvanácti letech, Foglar to četl a povzbuzoval mě,“ řekl Žák.
Teď píše pro Albatros příběh Jana Tleskače, navazuje na Foglarovu trilogii ze Stínadel. Zatím napsal 100 stran. „Bude to napínavý příběh, píšu to, co Foglar zamlčel. Sám měl rozepsaný Tleskačův příběh. Měl jsem možnost přečíst si jeho poznámky i jednu z kapitol, tu mi skautská nadace poskytla jako studijní materiál,“ řekl Žák, který píše v noci a ráno.
Ještě dnes se někdy vrací k Josefu Hasilovi, převaděči, jehož osobnost zachytil v románu Návrat Krále Šumavy. Občas o něm napíše na zakázku povídku, o knihu se zajímají filmaři, vznikl i komiks.
Po 30 letech se rodák z Prachatic vrátil na Šumavu. Přestěhoval se z Českých Budějovic do Husince, kde má klid na psaní. Na tamní ZUŠ učí výtvarnou výchovu. S manželkou Lenkou vychovává pětiletou Anežku a pětiměsíčního Jakuba. „Otevřu dveře a jsme v přírodě, to je super, že koukám na lesy, louky a neslyším žádné auťáky ani hluk města,“ řekl Žák. Vadí mu jen, že kvůli koronaviru přišel o přímý kontakt se žáky a čtenáři.
