David, Jakob či Zacharias. Němci se vrací k předválečné hláskovací abecedě

Hláskovací abeceda se používá na denním pořádku, například při telefonické komunikaci či při hláskování. Používá se i v radiokomunikaci a funguje jako nástroj, který zamezuje nejasnostem. Fonetická abeceda pochází z konce devatenáctého století. V roce 1934 ji ale nacisté předělali - vyjmuli z ní všechna hebrejská jména.

Označení pro písmeno S bylo původně jméno Samuel. Ten byl vyměněn za jméno Siegfried, Zacharias pro písmeno Z byl nahrazen slovem Zeppelin a z Davida se u písmene D stala Dora.

Nacisté preferovali zejména severská jména. Pokud nebylo žádné vhodné, například u písmena N, byl zvolen název věci či místo. Jméno Nathan bylo tedy nahrazeno slovem Nordpol (severní pól). Označení Nordpol má v nacistické ideologii specifický význam. Severní pól je totiž podle nacistické pseudovědy místem původu tzv. Árijců.

Podobnou konotaci mělo i označení pro písmeno Y. Původní označení Ypsilon bylo nahrazeno jménem města Ypres (česky Ypry). To bylo podle německého serveru Deutsche Welle obzvláště cynické. Jde totiž o belgické město, kde Němci za první světové války poprvé vyzkoušeli smrtící plyn yperit. Po druhé světové válce se do abecedy vrátilo původní označení pro písmeno Y, označení Nordpol ale zůstalo dodnes.

Mezinárodním ekvivalentem německé fonetické abecedy je hláskovací abeceda NATO. Ta obsahuje slova jako Alfa, Bravo či Charlie, která usnadňují hláskování. Německým ekvivalentem jsou slova jako Anton, Berta, Cäsar. Německá hláskovací abeceda je oficiálně registrována Německým institutem standardizace (DIN). Ten reguluje vše od velikostí židlí až po kancelářské sponky.

I čeština má svou hláskovací abecedu. Jde o jména jako Adam, Božena, Cyril, Čeněk či David.

Změn v hláskovací tabulce se od jejího vzniku na konci devadesátých let devatenáctého století odehrálo několik. Původně byla ke každému písmenu přiřazená číslice. Ty v roce 1905 nahradila křestní jména. Následně se změnilo do roku 1934 jen pět jmen, například ze jména Paul se stala Paula, z Isidora se stala Ida.

Nacistický režim udělal v hláskovací abecedě zásadní změny. Odstranil z ní hned čtrnáct jmen hebrejského původu, která byla vnímána jako „příliš židovská“. Zmizela tak i jména jako Jacob či Albert.

Německý ombudsman pro antisemitismus za zemi Bádensko-Württembersko Michael Blume vedl tichou kampaň za změnu v této abecedě. Podle britského serveru The Guardian se Blume domnívá, že tak dlouhodobé zachování nacistické abecedy je jen důkazem o „hluboce zakořeněném antisemitismu a rasismu“ v zemi.

Post ombudsmana pro antisemitismus byl v nedávné době zaveden ve třinácti spolkových zemích v Německu. Zabývá se bojem proti útokům na židovské obyvatele v Německu.

„Změna z Nathana na Nordpol, což se používá dodnes, jen dokazuje, jak hluboko do našeho jazyka nacismus prosákl,“ uvedl Blume v rozhlasovém vysílání na stanici Deutschlandfunk. „Nikdo se nad tím doopravdy nepozastavoval.“

Některá jména či názvy se vrátily do abecedy hned koncem čtyřicátých let. Například označení pro písmeno S se ze Siegfrieda stalo opět Samuelem. Nacistická verze abecedy je ale stále dominující a mnoho lidí ji dosud používá.

Podle historiků bylo přepsání abecedy původně jen byrokratickou drobností. Slouží ale jako dobrý příklad a ponaučení pro budoucí generace. Odstranění židovských jmen z abecedy bylo varováním před tím, co se nacismus chystal v následujících letech na židovské komunitě spáchat.

Michael Blume prosazuje návrat k verzi abecedy, jež platila před rokem 1934 která se nazývá Výmarská. Ta se bude pravděpodobně používat jen do podzimu roku 2022. V té době by se totiž již měla zaregistrovat nová verze abecedy, která bude používat názvy měst. Podle mluvčího Německého institutu standardizace (DIN) Juliana Pinniga by byl výběr z křestních jmen problematičtější než výběr měst. Křestní jména by podle něj nedokázala správně reflektovat etnickou rozmanitost současného Německa.

Zda stará jména jako Nathan usnadní komunikaci, je diskutabilní. Blume ale zdůrazňuje, že návrat k původní verzi je „důležité symbolické gesto“. Jeho cílem je hlavně to, aby Němci přestali používat verzi abecedy, kterou představili před válkou Národní socialisté.

Prezident Centrálního židovského koncilu Josef Schuster Blumovu iniciativu vítá. „Je nejvyšší čas, abychom se zbavili jazyka nacistů a přežitků,“ řekl podle listu The Guardian.

Profesor Clemens Schwender studoval dekády fonetických abeced a jejich používání. Podle něj lidé stále používají například označení Siegfried. Dokazuje to, jaký má dvanáctiletá nacistická éra, která měla trvat tisíc let, výrazný dopad i na současnost. „Dokonce sekretářky, které se naučily, že označení pro S je Samuel, ho málokdy použijí správně,“ uvedl Schwender pro Die Welt.

Informace o plánované změně se rychle rozšířila i na sociálních sítích. Mnoho lidí uvedlo, že neměli o nacistickém původu hláskovací abecedy tušení. Používají ji denně miliony Němců v běžném životě, například při hláskování do telefonu. V armádě se již tak často nepoužívá, dává se přednost mezinárodní abecedě.