Data z odpadních vod: V Praze může být pětkrát víc nakažených, než je známo

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

V Praze může být dle dat z dlouhodobého monitoringu odpadních vod aktuálně až deset tisíc lidí nakažených koronavirem. Zveřejnil to Ústav technologie vody a prostředí Vysoké školy chemicko-technologické, který na projektu spolupracuje s Pražskými vodovody a kanalizacemi.

Vědci pod vedením Jana Bartáčka měří dvakrát týdně obsah RNA částic viru SARS-CoV-2 v odpadních vodách na hlavním přítoku pražské čistírny. „Aktuální počet částic viru odpovídá počtu částic, které jsme naměřili na přelomu března a dubna a tehdy bylo v Praze nakažených kolem deseti tisíc,“ popisuje Seznam Zprávám Bartáček výsledek.

Je to jenom hrubý odhad, nicméně dle autora projektu lze díky zvolené metodologii sledovat jisté trendy. „Neumíme projektovat virovou nálož v populaci, na kterou působí očkování nebo aktuálně cirkulující varianta delta. Umíme však říct, že v místě, kde proudí odpadní vody od poloviny obyvatel Prahy, narostl počet zachycení viru,“ říká vědec.

Počet nakažených – tedy onen odhad deseti tisíc aktuálně pozitivních jedinců v Praze – vědci odhadují díky korelaci. „Jelikož již celý rok sledujeme na různých místech Prahy virovou nálož v odpadních vodách, naše výsledky nám vždy korelovaly s aktuálně reálně zachycenými pozitivními případy testováním. Rozdíl dnes je ten, že naše výsledky nám ukazují řádově pětkrát víc pozitivních v Praze,“ líčí specialista na technologie a recyklaci odpadní vody.

Počet nemocných v Praze se aktuálně pohybuje kolem dvou tisíc aktivních případů, přičemž za čtvrtek odhalily testy 546 pozitivních lidí.

Vědci z VŠCHT pracují s metodou, při které odebírají vzorky odpadní vody, která obsahuje stolici lidí. Do té pozitivní jedinec vylučuje vzorky viru SARS-CoV-2. Po odebrání vzorku následně segmentací oddělí genom viru a – zjednodušeně řečeno – čím více genomu viru najdou ve vzorcích, tím více pozitivních v Praze by mělo být.

„Nepracujeme ani s epidemiologickými, ani se sociologickými daty, protože nejsme v těch oborech experti. Co umíme říct je, že v odpadních vodách je aktuálně větší virová nálož. Zda je větší virová nálož ovlivněna deltou nebo očkováním, musejí říct jiní vědci,“ vysvětluje Jan Bartáček.

Vědec také upozorňuje, že dle jeho dat nelze aktuálně nastavovat nějaká konkrétní opatření. „Co by však instituce mohly dělat, je rozšířit testování. Aktuálně zkoušíme pilotní projekt společně s hygieniky v domově důchodců, kde rovněž sledujeme virovou nálož v odpadních vodách. Když něco zachytíme, řekneme to hygienikům, ti mohou domov otestovat a zachytit problém dřív, než reálně propukne,“ uvádí Bartáček s tím, že toto by mohly instituce řešit po celé republice.

Kromě hlavního přítoku čistírny odpadních vod v Praze sledují vědci z Ústavu technologie vody a prostředí i jiné menší výpustě, třeba v obchodních centrech nebo na letišti. „Ten nárůst je hlavně na ústředním přítoku. Na ostatních měřících bodech jsou hodnoty stabilně vyšší a nelze dle nich nic konkrétního říct,“ míní vědec.