Unikátní volby? Data ukazují, v čem byly jiné

Koalici Spolu stačilo k vítězství v letošních volbách do Sněmovny 1 493 905 hlasů. O několik desítek tisíc méně voličů, celkem 1 458 140, se rozhodlo pro hnutí ANO. Ani koalice ale nepřekonala dosud nejvyšší počet hlasů, který v roce 1998 získala v předčasných volbách ČSSD.

Nejstarší existující česká strana tehdy dostala téměř dva miliony hlasů, čímž získala 74 mandátů. Své vítězství sociální demokraté obhájili ve volbách od roku 1996 hned čtyřikrát. V minulých volbách se však propadli pod 10 procent a letos se se 4,65 procenty do Sněmovny nedostali.

Naopak nejméně hlasů v historii voleb do Poslanecké sněmovny stačilo v minulých volbách hnutí STAN, jemuž hodilo hlasovací lístek 262 157 voličů. S 5,18 procenta tak jen těsně překonalo hranici pro vstup do Sněmovny, což stačilo na 6 mandátů. Letos si Starostové v koalici s Piráty polepšili, dohromady získali 15,62 procenta, což odpovídá 839 776 platným hlasům. Díky kroužkování by navíc ve Sněmovně mělo usednout 33 poslanců z řad Starostů a pouze 4 Piráti.

Přepočteno na procenta, od vzniku samostatného Česka se nejlepšího volebního výsledku podařilo dosáhnout v roce 2006 ODS, která získala přes 35 procent. Druhý historicky nejlepší výsledek měla ve stejných volbách ČSSD, jež skončila druhá se 32 procenty. Pro srovnání: v minulých sněmovních volbách stačilo k vítězství hnutí ANO necelých 30 procent.

Do Poslanecké sněmovny se od roku 1996 do roku 2017 dostalo 15 stran a hnutí a také jedna koalice. V posledních letech však počet politických subjektů, které se do Sněmovny dostaly, stoupal. V roce 2017 byly hlasy voličů roztříštěnější mezi jednotlivé strany a hnutí a do Sněmovny se jich dostalo devět. Letos překročily 5% hranici čtyři subjekty – dvě hnutí a dvě koalice, dohromady je však tvoří sedm stran a hnutí.

Naopak poprvé od roku 1990 se do Sněmovny nedostali komunisté a také sociální demokraté. V minulosti takto vypadli například lidovci, kteří v roce 2010 dosáhli pouze na 4,39 procenta hlasů. V následujících volbách se však dokázali vrátit.

S politickými subjekty, které se nedostaly do Sněmovny, se také pojí počet takzvaných propadlých hlasů. Letos jejich počet překročil milion, což je dosud nejvíce ve srovnání s předchozími volbami do Poslanecké sněmovny. Těsně pod 5% hranicí skončilo hnutí Přísaha Roberta Šlachty, které dosáhlo na 4,68 procenta, a také ČSSD s 4,65 procenta. Pro oba subjekty přitom dohromady hlasovalo přes půl milionu voličů.

Letos volební účast odpovídala 65,43 procenta oprávněných voličů, což je nejvíce od roku 1998. Právě po tehdejších volbách uzavřeli šéfové ČSSD a ODS Miloš Zeman a Václav Klaus takzvanou opoziční smlouvu. U voleb v roce 2002 pak nastal výrazný propad, kdy k volebním urnám přišlo pouze 58 procent voličů. Dosud nejvyšší volební účast byla v prvních svobodných volbách po pádu komunismu, tehdy přišlo k volbám bezmála 97 procent voličů.