Článek
Počty nově nakažených sice momentálně v Karlovarském kraji klesají, pokud ale jde o úmrtí, je na tom od začátku pandemie stále nejhůř. Ukazují to data Ministerstva zdravotnictví. V přepočtu na Karlovarsku přišlo o život kvůli nákaze 421 osob na sto tisíc obyvatel.
Pro srovnání – druhý nejzasaženější Královéhradecký kraj zaznamenává podle ministerstva na sto tisíc obyvatel 272 úmrtí. Většina krajů se pak pohybuje v rozmezí 200–230 úmrtí.
Největší rozdíl se ale ukazuje při přepočtu úmrtí osob starších 70 let, který je znázorněn na druhé stránce grafu. Zatímco v ostatních regionech zemřelo okolo 1200 nemocných na sto tisíc obyvatel, v Karlovarském kraji je počet zemřelých s covidem 2426, tedy více než dvojnásobný.
Do této extrémně výrazné nerovnováhy se kraj ve velké míře dostal v lednu a únoru letošního roku. Podobně vysoká čísla nakažených, která tehdy sužovala Karlovarsko, jsou přitom v současnosti vidět ve většině okresů Česka.
K vysoké úmrtnosti zpravidla přispívá i vyčerpání kapacit zdravotnictví, které by se za normálních okolností dokázalo o nemocné postarat. V lednu upozornil primář interního oddělení nemocnice v Chebu Stanislav Adamec, že lékaři jsou nuceni selektovat pacienty se zápalem plic, které umístí na jednotku intenzivní péče.
„V Chebské nemocnici již není ani jedno volné intenzivní lůžko. Jsme nuceni vybírat pacienty, které na intenzivní péči dáme a které necháme na standardním oddělení prakticky umírat na těžký covidový zápal plic,“ napsal v lednu Adamec poslanci Petru Třešňákovi.
Nyní se kapacita v Karlovarském kraji spolu s klesajícími počty nových nakažených začíná postupně uvolňovat. „Situace je lepší, než byla před dvěma týdny, rozhodně ale stále není dobrá,“ cituje mluvčího karlovarské a chebské nemocnice Vladislava Podrackého Karlovarský Deník.
Kapacity se nesmí vyčerpat
Zmíněná nerovnost mezi kraji ale nemusí být z dat patrná na první pohled. V absolutních číslech je počet úmrtí nejvyšší v Moravskoslezském, Středočeském a Jihomoravském kraji, jak ukazuje druhá stránka grafu níže. Tedy v hojně obydlených oblastech, ale hlavně s nejvyšším počtem odhalených případů.
Počet úmrtí v Karlovarském kraji tedy není v první řadě způsoben vysokým počtem případů na počet obyvatel, ale tím, že zde virus zabíjel víc. Statistická smrtnost je v kraji 2,9 %, tedy téměř dvojnásobná oproti ostatním, kde se pohybuje okolo 1,5 %.
Tato data ukazují na nebezpečí selhání kapacit zdravotnictví v lokálních oblastech. Smrtnost v Karlovarském kraji dává jasný obrázek, že když se kapacity zdravotnictví naplní, zatímco epidemie nepolevuje, může zemřít až dvakrát tolik nemocných, než kolik by jich o život přišlo, kdyby díky správné strategii státu k naplnění těchto kapacit vůbec nedošlo.
