Článek
Minulý týden zveřejnily Seznam Zprávy příběh Atty, Čecha afghánského původu. Patřil k dětem, které – ať už s rodiči, či samostatně – nuceně opustily svůj domov a uprchly do Evropy. Nyní jednadvacetiletý Atta v Česku vystudoval střední školu, před několika lety tady získal trvalý pobyt a český cizinecký pas.
Získat v Česku mezinárodní ochranu je podle měření Eurostatu čím dál těžší. Azyl získalo za poslední desetiletí 732 žadatelů ze zahraničí, necelých devět procent z nich byly děti do 18 let. Jedním z nich byl právě i Atta. Jak ale ukazují data, je spíše výjimkou.
Více než čtvrtina žádostí o azyl byla od nezletilých
Od roku 2011 byl český azyl udělen 65 dětem. Největší počet kladných žádostí o mezinárodní pomoc Česká republika vyřídila během roku 2015, kdy úředníci udělili azyl 15 nezletilým. Vloni a před osmi lety azyl nebyl udělen ani jednomu neplnoletému uprchlíkovi.
Nejúspěšnější byli mladí žadatelé o azyl minulý rok v Řecku, Německu a Belgii. Štědrou migrační politiku má například i Švédsko a Velká Británie, která však po odchodu z Evropské unie přestala být zahrnována do unijních statistik.
Dohromady Evropská unie v loňském roce přijala 484 980 žádostí o mezinárodní pomoc, necelá třetina z nich byla od nezletilých dětí.
Česko je skoupé i na mezinárodní ochranu
Česká republika podle dostupných údajů patří v Evropské unii k zemím, které udělují azyl nejméně. V Německu, Španělsku či na Slovensku uspěly v loňském roce až dvě třetiny uchazečů, zatímco v Česku to není ani desetina.
Podle údajů od roku 1999 do roku 2020 dostala Česká republika od cizinců z různých zemí světa 84 729 žádostí o ochranu, část z nich lidé podali opakovaně. Vyhověno bylo 2 551 žadatelům.
Od roku 2006 Česká republika poskytuje také možnost doplňkové ochrany – na rozdíl od azylu, který je na dobu neurčitou, trvá jeden až dva roky. Česko ji dosud poskytlo 2 547 lidem. Azyl a doplňková ochrana byly tedy od roku 1999 dohromady uděleny šesti procentům žadatelů.
Nejvíce žádostí o mezinárodní ochranu bylo evidováno v roce 2001, od roku 2003 se jejich počet začal postupně snižovat. Výrazný nárůst nenastal ani v roce 2015, kdy v Evropě docházelo k velké migrační krizi. Dohromady tehdy požádalo v Evropské unii o azyl 1 255 640 lidí. Jednalo se o více než dvojnásobný nárůst oproti roku 2014, kdy v celé EU požádalo o azyl 626 000 osob.
Mezi žadateli o mezinárodní ochranu figurovali v Česku v loňském roce především lidé z Ukrajiny, Gruzie a Vietnamu. Nezletilé osoby úřady evidovaly nejčastěji v ukrajinských, běloruských, ázerbájdžánských a syrských žádostech.
Se statusem azylanta ke konci loňského roku v Česku žilo dohromady 958 osob. Nejčastěji se jednalo o příchozí z Myanmaru, Ruska, Běloruska a Ukrajiny.
Doplňková ochrana byla poskytnuta 964 žadatelům, více než třetina z nich byla ze Sýrie.
Afghánci v České republice
V souvislosti s aktuální situací v Afghánistánu, kde se k moci po dvaceti letech znovu dostalo radikální hnutí Tálibán, očekává Česko spolu s Evropskou unií novou vlnu migrantů.
Podle údajů Ministerstva vnitra ČR za posledních deset let podali afghánští žadatelé a žadatelky v České republice 1,5 procenta všech žádostí a získali zhruba tři procenta přiznaných azylů.
S povolením k pobytu dále v Česku žijí více než tři stovky Afghánců a Afghánek, kteří tu pracují, podnikají či studují. Povolení k přechodnému pobytu mělo na konci července letošního roku 84 osob z Afghánistánu a trvale mohlo v Česku žít 244 lidí.
České občanství získalo od roku 2011 do předloňska 46 lidí z Afghánistánu: 34 z nich zde původně mělo azyl a 12 pobývalo v Česku dlouhodobě s povolením k pobytu. O občanství je možné se ucházet po pěti letech života v ČR.
