Článek
Již nyní je jisté, že v Česku bude březen nejčernějším měsícem od začátku pandemie. Na covid-19 zemřelo podle ministerstva zdravotnictví 5779 lidí a po dopočtech bude pravděpodobně číslo ještě vyšší.
Napříč Evropou však poprvé od října poklesla nadúmrtnost na hodnotu, která se výrazně blíží dlouhodobému normálu. Vychází to z dat Evropského monitoringu nadměrné úmrtnosti EuroMOMO, který sleduje situaci v 26 evropských zemích. Jak ale sami výzkumníci připomínají, v některých zemích nadprůměrná úmrtnost stále trvá.
Pod úroveň výrazného nárůstu se podle EuroMOMO úmrtnost dostala až v posledním únorovém týdnu. Znamená to, že až tehdy byla nadúmrtí oproti normálu pod hodnotou zhruba 3 000 zemřelých.
Nejvíce mrtvých evidovali statistici na přelomu března a dubna minulého roku. Tehdy za jediný týden zemřelo téměř 91 tisíc lidí, zhruba o 35 tisíc více, než je běžné, a zhruba o 33 tisíc více, než je hranice označující vysoký nárůst.
Pokles však nezaznamenala Česká republika a smutná data vykazují i další státy visegrádské čtyřky. V Polsku za úterý zemřelo na koronavirus letos rekordních 653 lidí, statistiky se přepisovaly i v Maďarsku. Země s počtem obyvatel o necelý milion nižším, než má Česká republika, za úterý eviduje minimálně 302 zesnulých nakažených.
Tyto údaje se do statistik teprve dostanou. Data z posledních tří týdnů se navíc mohou měnit v závislosti na jejich korekci v jednotlivých státech.
Česko má nejvíc nadúmrtí v celé Evropě
Seznam Zprávy dlouhodobě sledují počty úmrtí, jak je národní statistické úřady vykazují evropskému statistickému úřadu Eurostat. Podle posledních dostupných údajů za většinu zemí (některé dodávají data se značným zpožděním) lze zjistit počty zemřelých nad dlouhodobým průměrem. V tomto případě jde o srovnání let 2020–21 s průměrem za roky 2015–19. Výsledek je pak přepočten na 100 tisíc obyvatel kvůli relevantnímu srovnání mezi jednotlivými zeměmi.
Česká republika je na tom ke konci února 2021 absolutně nejhůře z celé Evropy (242 nadúmrtí na 100 tis. obyvatel), následovaná Polskem (238) a Bulharskem (223).
Jak číst mapu
🟣 Stínování je nastaveno podle nadúmrtí v letech 2020-21 nad dlouhodobým průměrem počtů zemřelých v letech 2019-15.
🟣 Údaje za jednotlivé země pocházejí z evropského statistického úřadu Eurostat ke konci 8. týdne letošního roku.
🟣 Vývoj v čase lze spustit tlačítkem play.
🟣 V jarních měsících jsou výrazně vidět nadměrná úmrtí v Itálii, Španělsku, Velké Británii, Belgii a Nizozemsku, na podzim je pak vidět razantně se zhoršující situace v České republice, Polsku a Bulharsku, ale také v Rumunsku, Litvě a na Slovensku.
Mezery v evidenci
Ve většině zemí grafy nadúmrtí spolehlivě kopírují křivku zemřelých v souvislosti s koronavirem. Například ve Slovinsku, Portugalsku a Belgii oběti pandemie vyplňují prakticky celý rozdíl oproti běžnému stavu. Vychází to z dat serveru The Economist.
Naopak Polsko má mezi celkovým množstvím nadúmrtí a oficiálně evidovaných obětí epidemie velký rozdíl. Křivky se sice tvarově výrazně podobají, stále je však mezi nimi výrazné „prázdné místo“. Nejlépe je to vidět v týdnu od 8. listopadu, kdy rozdíl je téměř 17 úmrtí na 100 tisíc obyvatel. Pro srovnání s často kritizovanými českými daty – největší rozdíl je podle stejného zdroje mírně přes 8 zemřelých na 100 tisíc Čechů.
Řečí absolutních čísel – severním sousedům zemřelo za jediný týden o 8,5 tisíc občanů více, než je běžné. Z toho jen přes 2 tisíce jsou uvedeny jako oběti koronaviru.
Situace v Česku podle týdnů
Česká republika začala evidovat vyšší počet mrtvých za týden na přelomu července a srpna minulého roku a tento stav trvá dodnes.
Na období mezi zářím a koncem loňského roku je velmi dobře vidět, jaký vliv mají na počet nadúmrtí oběti koronaviru. I když se nejedná o stejná čísla, grafy se tvarově výrazně podobají.
Zdaleka přitom nejde jen o lidi v seniorním věku. Zejména od přelomu roku je vidět, že více umírají prakticky všechny věkové kategorie starší 15 let.
