Data ukazují, jak vakcíny fungují u Čechů. Půl milionu lidí zůstává v riziku

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Loni začátkem října počty hospitalizovaných s covidem převyšovaly 2000 a na jednotkách intenzivní péče bylo přes 400 lidí. Letos jsou počty zcela odlišné – na lůžkách je zatím přibližně 255 pacientů a v intenzivní péči 39.

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je na vývoji celkově vidět pozitivní vliv očkování proti covidu.

„Vysoká proočkovanost seniorní populace efektivně bránila nárůstu těžkých případů v nemocnicích. Očkování i v průběhu září udrželo ochranný efekt při snížení rizika nákazy o 75 až 80 % u osob s plně dokončeným očkováním,“ uvádí statistici v prezentaci, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici.

Z dat vyplývá, že si vakcíny zatím drží poměrně vysokou účinnost i pokud jde o vývoj v nemocnicích a těžké průběhy nemoci. Ochranný efekt vakcinace před hospitalizací propočítaný k aktuálnímu datu vychází v Česku na 79,3 procenta a v případě ochrany před nejtěžším průběhem na 89,5 procenta.

Jen během října potřebovalo hospitalizaci kvůli covidu-19 zatím 108 lidí, 85 z nich nebylo očkováno a průměrně jim bylo 51 let. Průměrný věk hospitalizovaných po dokončeném očkování byl 74 let.

Nicméně i když je ochrana vyvolávaná očkováním u většiny populace stále dostatečně efektivní, statistici ohledně budoucího vývoje upozorňují hned na několik rizikových faktorů.

Základním varováním je, že celková proočkovanost stále není dostatečná. Znamená to, že v populaci stále zůstává minimálně 30 procent takzvaně vnímavých osob, které se mohou nakazit.

Naočkováno zatím není ani víc než 500 tisíc lidí ve věku nad 60 let. „Z retrospektivní analýzy vyplývá, že u přibližně 85 000 těchto osob lze předpokládat přirozenou ochranu danou proděláním nemoci. Stále tedy zbývá vysoký počet potenciálně zranitelných osob – asi 415 000 – které jsou z velké části primárně naivní vůči nákaze,“ varuje ústav.

Dle populačních statistik víc než 60 % těchto lidí trpí jednou nebo více chronickými chorobami, které jejich potenciální zranitelnost zvyšují. Situaci může komplikovat i časový vývoj – tedy ztráta nebo částečné snížení imunitní ochrany u velmi seniorní a polymorbidní populace. Právě tito lidé byli očkováni v první fázi vakcinace během ledna či února. Během podzimu tak může jejich ochrana klesat.

„Kvůli vysokému promoření a díky očkování je vnímavá jen malá část populace v České republice, která se nenechala očkovat a nemoc v minulosti neprodělala. Virus bude tyto vnímavé osoby v populaci nacházet a část z nich přivádět do nemocnic,“ uvedl pro Seznam Zprávy epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar.

„Důležité je, aby nejstarší senioři a další rizikové osoby, kteří byli očkováni jako první, využili možnost přeočkování třetí dávkou. Jinak může vedle těch, kdo riskovat dobrovolně chtějí, skončit v nemocnici i část z nich,“ dodal. Zatím si pro třetí dávku očkování přišlo asi 9000 lidí, nárok na ni už ale mají desítky tisíc.

Pro seniorní populaci zůstává rizikem i větší šíření nákazy mezi mladými dospělými, kteří mohou virus přenést na rodinné příslušníky právě z rizikových skupin. Proočkovanost ve věku od 15 do 40 let je přibližně 50 procent.