Data: Sedmina platu pryč a rakovina k tomu. Kouření škodí zdraví i peněžence

Podle statistik zveřejněných v lékařském časopise The Lancet je na světě 1,14 miliardy aktivních kuřáků. Ti denně vykouří přes 20 miliard cigaret. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) každý rok zemře kvůli užívání tabákových výrobků 8 milionů lidí, z toho 1,2 milionu úmrtí je jen z důvodu pasivního kouření, kdy osoby samy uživateli nejsou, ale vdechují cigaretový kouř ostatních. Přes 80 % kuřáků žije v zemích s nízkým a středním příjmem.

Cigarety neohrožují jen zdraví, ale i osobní finance. Zvyšující ceny mohou mnohdy narušit rodinný rozpočet. Jakou část platu aktivní kuřáci „spálí“ v cigaretách, pokud počítáme, že průměrný kuřák vykouří jednu krabičku cigaret denně?

Nejhůře je na tom Uganda, kde kuřáci utratí za cigarety 44 % svého platu, tedy 701 eur. V závěsu je Dominikánská republika (41 %), Jamajka (38 %), Egypt (38 %) a Bangladéš (35 %). Naopak nejméně stojí cigarety úměrně k platu v Lucembursku. Tamní obyvatelé za krabičku utratí 4 %, tedy 1942 eur ročně. Následuje Švýcarsko, Japonsko, Kuvajt a Jižní Korea, všechny s 5 procenty. V Česku průměrnému kuřákovi kvůli cigaretám zmizí z peněženky ročně 43 800 korun, což je 14 % průměrného čistého ročního výdělku.

Nejlevněji lze pořídit krabičku cigaret v Nigérii, stojí jen 0,82 eura. Kouření se naopak prodraží v Austrálii, kde za krabičku zabalíte 21,77 eura. V Česku cigarety průměrně stojí 4,73 eura, tedy 120 korun.

Daň z prodeje cigaret však může zachránit kuřákům život. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je zdanění tabáku nejúčinnějším prostředkem, jak snížit jejich konzumaci. Aby bylo opatření funkční, stát musí zvýšit cenu tabákových výrobků nad růst příjmů. Pokud se zvýší cena tabáku o 10 %, sníží se jeho používání o 4-5 %.

Rostoucí daně u cigaret možná čekají Českou republiku již příští rok. Francie chce totiž využít svého předsednictva Rady Evropské unie ke sjednocení daně z tabákových výrobků u všech členských států. Během vlády prezidenta Emmanuela Macrona se zvýšila daň z prodaných cigaret na 80 procent, což vyvolalo nevoli u tabákových prodejců, kteří se začali bát, že jim zákazníci odejdou k výhodnější konkurenci.

Během září totiž francouzská vláda vydala zprávu, že 14-17 procent nákupu tabákových výrobků ve Francii pochází z „paralelních trhů“, čímž vláda přichází o 3 miliardy eur (asi 77 miliard korun). O nejvíce peněz přichází země u hranic s Andorrou a Belgií, kde jsou ceny cigaret výrazně nižší.

Francie má hned po Irsku nejvyšší spotřební daň z cigaret. Oproti průměru členských zemí EU (3,34 eura, asi 86 korun) je to téměř dvakrát tolik. Nejvíce cigaret se vykouří právě ve Francii (23,1 %), Řecku (22,4 %) a Litvě (20,2 %).

Vysoká cena kvůli zvyšujícím se daním z cigaret vede k prodávání tabákových výrobků na černém trhu. Podle WHO je 1 z 10 cigaret nelegální. Nezdaněné napodobeniny známých tabákových značek nejsou výjimkou ani v Česku. V minulém roce celníci odhalili tři továrny vedené zahraničními gangy, které produkovaly cigarety.

Pokud celní správa narazí na nelegální cigarety a tabák bez kolků, musí je zničit, například v drtičce odpadů. Stát by totiž jejich prodejem mohl přijít o miliony korun právě ze zdanění. Od začátku roku celníci odhalili a zabavili stovky kilogramů nelegálního tabáku ke kouření či tabáku do vodních dýmek a stovky tisíc kusů cigaret.

Vysoká cena cigaret není jedinou možností, jak se státy snaží snížit počet závislých občanů. Další cestou jsou například nápisy nebo názorné obrázky na tabákových výrobcích, upozorňující uživatele o škodlivosti kouření. Podle Světové zdravotnické organizace si pak lidé lépe uvědomují, jak je či jejich blízké může tento zlozvyk negativně ovlivnit. Další možností je také omezení marketingu. Například od roku 2006 si nikdo nesmí v reklamě zapálit cigaretu.

Výraznou změnu udělal i zákaz kouření v restauracích, který v Česku začal platit v květnu 2017. Podle Ministerstva zdravotnictví vedl zákon k poklesu počtu hospitalizací kvůli akutnímu infarktu u osob mladších 70 let o 9,2 %. Výrazný pokles se také projevil u hospitalizací s astmatem, a to o 18,5 %.

Kromě primární prevence, která se snaží předejít či omezit užívání tabákových výrobků, začne v Česku plošně i prevence sekundární. Nejpozději od ledna budou mít dlouholetí kuřáci starší 50 let nárok na CT vyšetření plic. Podmínkou však také bude, že závislí budou ochotni se pokusit s kouřením přestat.

Kromě screeningu karcinomu plic existují v České republice další 3 národní screeningy, a to rakoviny prsu, děložního hrda a tlustého střeva a konečníku. Díky screeningovému vyšetření, které platí pro část populace se zvýšeným rizikem nemoci pojišťovna, pomáhá choroby odhalit v časných stadiích, kdy jsou často léčitelné.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha je v některých regionech karcinom (neboli zhoubný nádor) plic hlavní příčinou úmrtí. Na rakovinu plic zemře v Česku ročně 7000 lidí, 90 % je kvůli kouření (ať už aktivnímu nebo pasivnímu). Kouření zvyšuje riziko rakoviny plic, mrtvice, infarktu a dalších chorob a je důvodem úmrtí každého šestého Čecha.

S karcinomem plic v raném stadiu přichází k lékaři jen necelých 20 procent pacientů. „Byli bychom moc rádi, kdybychom se implementací screeningu v České republice dostali na záchyt až sedmdesáti procent rakoviny plic v časném stadiu,“ sdělila náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková pro ČT24. Pokud se rakovina prokáže již v raném stadiu, zachrání lékaři 9 z 10 pacientů. V pozdějších stadiích se tento poměr mění v neprospěch pacienta.