Článek
Seznam Zprávy podle otevřených dat Českého hydrometeorologického ústavu připravily mapu, která po jednotlivých dnech popisuje výskyt zplodin v ovzduší.
Jak mapu číst a ovládat
Přehrání vývoje v čase se spouští tlačítkem play.
Tlačítkem pauza se mapa pozastaví. V tu chvíli lze najetím myši na vybranou oblast zobrazit detaily z měřicí stanice ČHMÚ, kde byly hodnoty v daném období naměřeny.
Detaily se zobrazí přiblížením mapy pomocí tlačítka + nebo na mobilu tažením prstů od sebe.
Mapa zobrazuje koncentrace oxidů dusíku, uhlíku, síry, přízemního ozonu a pevných částic. Čím větší se ukazují barevné plochy, tím vyšší koncentrace zde byly zjištěny.
Znečištění ovzduší se v České republice daří za poslední roky snižovat. Pokleslo znečištění způsobené oxidy dusíku, uhlíku a síry, málo výrazné to ale bylo u tuhých znečišťujících látek, u amoniaku a v posledních letech i u oxidu uhelnatého. Česká republika je dokonce jednou ze šesti členských zemí Evropské unie, jež v posledním měření neplnila limity prachu v ovzduší, které výrazně poškozují zdraví lidí.
„Vláda v této věci podporuje výměnu domácích topenišť a posun v této oblasti je výrazný,“ upozorňuje ředitel ekologické organizace Zelený kruh Daniel Vondrouš.
Vedle příznivých rozptylových podmínek má tedy na zvýšenou kvalitu ovzduší vliv výměna nejstarších domácích kotlů na pevná paliva, postupující obnova vozového parku a také snižování emisí z energetických a průmyslových zdrojů.
Zároveň ale stále spalujeme uhlí v elektrárnách, vede se diskuze o výjimkách z evropských limitů a zákonných českých limitů. Elektrárna Chvaletice dostala už druhou výjimku. „Myslíme si, že elektrárny, které v úhrnu znečišťují ovzduší víc než domácí topeniště, by neměly dostávat výjimky,“ říká Daniel Vondrouš.
Malá města a obce se zamořují z lokálního vytápění
Na kvalitě ovzduší ve velkých městech, kde převažuje centrální vytápění a chybí významnější průmyslové zdroje, se podepisují nadlimitní koncentrace škodlivin pocházející převážně z dopravy.
Nevalná kvalita ovzduší ovšem není problém jen aglomerací a větších měst, ale i malých sídel. Zde se do ovzduší dostávají nečistoty převážně z lokálního vytápění.
A v oblastech jako Ostravsko nebo severní Čechy se jedná o kombinaci všech těchto vlivů. Nejlepší kvalita ovzduší je dlouhodobě na Vysočině, v Jihočeském a Karlovarském kraji.
V roce 2019 byly přesto naměřeny nejnižší imisní koncentrace látek znečišťujících ovzduší za posledních 11 let, tj. v období 2009–2019. Výjimku tvoří jen přízemní ozon, benzen a kadmium. Za poklesem koncentrací jednotlivých látek stojí více faktorů, hlavně však nižší množství emisí a také příznivé meteorologické a rozptylové podmínky roku 2019.
Ubylo míst s překročenými limity
V porovnání s předchozím rokem pokleslo procento území, kde byl překročen imisní limit alespoň pro jednu znečišťující látku (bez zahrnutí přízemního ozonu) z 12,7 % v roce 2018 na 8,4 % v roce 2019. Došlo také k poklesu podílu obyvatel vystavených nadlimitní zátěži. V roce 2019 bylo nadlimitnímu působení znečištěného ovzduší vystaveno 27,5 % obyvatel, zatímco v roce 2018 to bylo 36,3 % obyvatel.
Podle informací Ministerstva životního prostředí jsou hlavní znečišťující látky, u kterých byly překročeny imisních limity, benzo[a]pyren a suspendované částice PM10 a PM2,5. Jejich nejvýznamnějším zdrojem jsou domácí kotle.
Nižší koncentrace i v roce 2020
Dosavadní měření za první tři čtvrtiny roku 2020 vypadá podobně. Ve srovnání s průměrem za posledních pět let byly v celé České republice koncentrace nižší v průměru u částic prachu o 24 % (PM10), 30 % (PM2,5).
Kvalitě ovzduší pomáhá další snižování emisí - jak z průmyslu, tak z domácností. Svůj podíl mají i příznivé rozptylové podmínky a částečně také nouzový stav, zejména pokud jde o znečištění z oblasti dopravy. Letos se na nižších emisích podepsala i teplá zima, kdy se nemuselo tolik vytápět.
Alternativní měření
V posledních letech roste občanská iniciativa složená z dobrovolníků, kteří si sami instalují měřicí zařízení a naměřená data pak veřejně sdílejí. Jejich kvalita je srovnatelná s profesionálními zařízeními meteorologů.
Přístroje si sestavují svépomocí podle jednoduchého návodu. Detaily lze najít webu Luftdaten (v němčině) nebo Senzor vzduchu (v češtině).
Data naměřená dobrovolníky.
