Článek
Graf zobrazuje počty výměn během funkčních období Sněmovny podle jednotlivých politických stran.
Po kliknutí na vybraný sloupec se zobrazí detaily: první údaj říká, kolik poslanců a poslankyň se obměnilo během daného funkčního období za konkrétní stranu, druhé číslo ukazuje, kolik se jich obměnilo celkem za celou Sněmovnu.
Aktuální Sněmovna zažila už dvacátou obměnu. V porovnání s předchozími obdobími je počet sněmovních výměn o něco vyšší než v období 2013–17, kdy se poslanci vystřídali celkem patnáctkrát. V období 2010–13 bylo výměn devatenáct, tedy srovnatelný počet. Nejčastějšími důvody ke složení poslaneckého mandátu bylo zvolení do Evropského parlamentu či výkon ministerského postu. Kupříkladu Václav Klaus byl zvolen prezidentem a poslanecký mandát složil 7. 3. 2003, v den inaugurace.
Nejčastějšími důvody ke složení poslaneckého mandátu v aktuálním období jsou zvolení do jiné funkce (hejtman/ka, europoslanec/kyně, senátor/ka apod.), popřípadě rozhodnutí úplně odejít z politiky.
Známý je případ Jiřího Hlavatého (ANO), který do roku 2017 působil v Senátu a zároveň kandidoval do Poslanecké sněmovny. Po zvolení do Sněmovny zjistil, že o mandát senátora přišel, obratem složil i poslanecký mandát a znovu kandidoval do Senátu. Tam však již zvolen nebyl.
Odchod vynucený skandálem tato Sněmovna zažila kromě posledního případu Dominika Feriho (TOP 09), jehož kvůli podezření ze sexuálního násilí vyšetřuje policie, i v případě Milana Hniličky (ANO). Ten rezignoval poté, co se na veřejnosti objevila informace, že se v rozporu s vládními opatřeními proti koronavirové pandemii účastnil hromadné oslavy.
Obměny Sněmovny v období 2017–2021
Jak ukazuje úvodní graf, zdaleka největší veletoč se odehrál v roce 2004, kdy Češi poprvé volili do Evropského parlamentu. Ačkoliv voliči projevili velký zájem o referendum o vstupu České republiky do Evropské unie, účast ve volbách do EP se již nesetkala s větším zájmem (účast byla 28 %).
Sociální demokraté se hluboce propadli ze sněmovních 30,2 % na 8,8 % hlasů. Neúspěch kandidáta ČSSD Miloše Zemana v prezidentské volbě a nedostatečná podpora při volbě předsedy ČSSD pak vedly tehdejšího premiéra Vladimíra Špidlu k rezignaci na post šéfa sociální demokracie a zároveň odstoupil z pozice premiéra. Ministři následné vlády Stanislava Grosse rezignovali na poslanecké mandáty, devět dalších poslanců pak bylo zvoleno do Evropského parlamentu.
