Data: Skok v nárůstu nakažených je o měsíc posunutý

V úterý přibylo v České republice 1108 nakažených koronavirem. Čtyřciferné číslo statistici naposledy evidovali 18. května, kdy testy odhalily 1200 pozitivních lidí. Oproti loňskému roku přišla tato hodnota téměř o měsíc později.

V roce 2020 totiž přibylo 1161 nakažených již 8. září a v polovině měsíce se již denní přírůstky pozitivně testovaných dlouhodobě držely nad hranicí dvou tisíc. Na začátku října dokonce hodnoty atakovaly 4 tisíce.

Podle biochemika Jana Trnky jsme však v jiné situaci a oba roky se nedají smysluplně srovnávat. „Oproti loňsku došlo k zásadním změnám: Máme mnohem nakažlivější virus s vyšším rizikem hospitalizace, velmi odlišné hodnoty protestovanosti populace, jiný management případů a samozřejmě očkování.“

Podobný posun ukazují i statistiky lidí v nemocnicích. Zatímco letos se hospitalizovaní, kteří nejsou v těžkém stavu, drží od konce září okolo hranice dvou stovek, vloni se kolem této hodnoty pohybovaly právě těžké stavy.

Výrazně nižší je i jeden z nejdůležitějších ukazatelů šíření epidemie – pozitivita testů. Pomáhá odhadovat stav nákazy ve společnosti bez ohledu na počet provedených testů a vloni od druhé poloviny září přesahovala 10 procent. Oproti tomu 5. října letošního roku se poprvé po dlouhé době dostala nad pětiprocentní úroveň.

Porovnávat křivky na základě data však ukazuje jen částečný obraz. Pokud vybereme jako styčný bod pro oba roky den, kdy přírůstek nakažených poprvé překonal hranici tisícovky, situace se zas o tolik neliší.

V následujících grafech je proto „dnem 0“ 8. září 2020 a 5. října 2021. Grafy pak ukazují situaci deset dní před tímto datem a pro loňský rok i deset dní poté. Stále je však třeba mít na paměti, že jde pouze o srovnání podle určitého parametru, ne o predikci nejbližších týdnů.

„Můj hlavní pocit je, že se loňský a letošní rok nedá smysluplně srovnávat, a ještě méně jen z pohledu dvou proměnných,“ říká biochemik Jan Trnka. „Jsme v úplně jiné situaci, i když na první pohled vypadají čísla podobně,“ vysvětluje.

Jak je vidět, přírůstky vloni poměrně prudce stouply, letos je jejich nárůst pozvolnější. To ale také znamená, že letos byla čísla před překonáním hranice vyšší.

Situace se změní i v případě hospitalizací. Když Česká republika v loňském roce překonala čtyřcifernou hranici denních nákaz, měla o deset pacientů v těžkém stavu více – zároveň však o 33 méně těch ostatních.

Lepší hodnoty si však v tomto srovnání zachovává pozitivita, která je ve „dni 0“ nižší o více než dva procentní body.

Plně očkovaná je v současné době více než polovina (55,9 %) populace. Mezi novými případy nakažených i hospitalizovanými však výrazně převládají neočkovaní. Z 1108 lidí, kteří byli v úterý pozitivně testovaní, nebyly očkované plné tři čtvrtiny (75,9 %).

Podobný poměr je i u hospitalizovaných. Od začátku října muselo do nemocnice kvůli koronaviru 147 nakažených, 114 z nich pak nemělo ani jednu dávku vakcíny.

Neočkovaní převládají i na jednotkách intenzivní péče. Nad tím se pozastavil matematik René Levínský z Centra pro modelovaní biologických a společenských procesů. Minulý čtvrtek spočítal „malý matematický příklad k očkování“. Jako základní veličiny si vzal proočkovanost populace 40+, riziko hospitalizace na JIP a efekt očkování.

V té době bylo na JIP 48 pacientů, z toho 38 neočkovaných. Z Levínského propočtů vyšlo, že kdyby oněch 38 lidí bylo očkovaných, 34 z nich tam neleží. „Jsou to konkrétní lidé, kteří mají jména, příběhy, rodiny,“ připomněl matematik.

Od začátku října na jednotky intenzivní péče přibylo 33 pacientů, 22 z nich je neočkovaných. Pokud bychom použili Levínského vzorec, vyjde nám, že 18 z nich by tam být nemuselo.