Data: Ne věk, klíč k ochotě očkovat se je u Čechů jinde

Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek rozeslal zákonodárcům a dalším vybraným skupinám lidí podrobné údaje o tom, jak postupuje vakcinace na úrovni jednotlivých obcí.

Tak jako mnohá další data, která ÚZIS spravuje, ani tato nebyla určena veřejnosti. Ladislav Dušek je poskytuje jen výběrově podle neveřejného klíče.

Data přinášejí jedno zásadní zjištění hned na úvod: Na ochotu nechat se očkovat nemá vliv věk zdaleka v takové míře jako místo, kde člověk žije.

Úvodní mapa je vystínována podle toho, jaký podíl populace je očkovaný podle vybraných věkových skupin. Přepínáním mezi záložkami v hlavičce se zobrazí konkrétní skupina obyvatel.

Z dat, která Dušek poskytl, není možné zachytit vývoj v čase (ten Seznam Zprávy sledují na úrovni obcí s rozšířenou působností a pak celých krajů), jedná se o souhrnné údaje ke dni 13. července.

Zhruba každá osmá obec má proočkovánu alespoň jednou dávkou vakcíny jen necelou polovinu populace starší 16 let.

Situace je značně proměnlivá dle různých regionů. Příhraniční oblasti a také části obcí na hranicích krajů vykazují viditelně menší podíly očkovaných osob než zbytek republiky.

Podle ÚZIS bylo ke 13. červenci v zemi 800 obcí, v nichž byla alespoň jednou dávkou naočkována nanejvýš polovina lidí. Ve většině (více než 650) jsou to obce s počtem obyvatel v řádech stovek. Absolutním rekordmanem je podle dat ÚZIS obec Vyškovec ve Zlínském kraji, kde má první dávku vakcíny pouhých 13 % obyvatel starších 15 let.

Seznam Zprávy na tento fakt upozorňovaly již dříve a rozdíly jsou viditelné z map na úrovni obcí s rozšířenou působností, které redakce pravidelně aktualizuje.

Nyní je to z podrobných dat možné propočítat ještě přesněji: Méně než poloviční proočkovanost mají Čechy v desetině měst a obcí, zatímco Morava a Slezsko rovnou v pětině z nich.

Z měst kolem 15 tisíc obyvatel jsou to pouze Varnsdorf a Bílina na severu a severozápadě Čech, v městech mezi pěti a 15 tisíci obyvateli pak mají ani ne poloviční proočkovanost jihočeské Kaplice, dále Aš, Šluknov, Přelouč, Kojetín na Přerovsku a Jablunkov a Fulnek v Moravskoslezském kraji.

Žádná další větší města takto nízké podíly očkovaných osob nemají.

Mapa ukazuje i fakt, kterého si Seznam Zprávy všímají dlouhodobě: U lidí z nejvyšších věkových skupin je sice míra vakcinace vysoká, ovšem u seniorů ve věku 80 a více let je už několik týdnů nižší než v populaci mezi 70 a 79 lety.

Podle srovnání politologa Jakuba Lyska z olomoucké Univerzity Palackého mapa připomíná historickou mapu Sudet a vnitřních periferií, ale také volební mapy některých politických stran, typicky z okraje politického spektra. Vztaženo na parlamentní strany je patrná korelace obcí, kde je vyšší zastoupení voličů SPD, s těmi, kde jsou nejnižší podíly očkovaných.

„S nízkou proočkovaností souvisí nižší vzdělání, podíl exekucí, index sociálního vyloučení, index silniční dostupnosti atd. Naopak vyšší proočkovanost je logicky ve větších městech a v obcích s vyšší vzdělaností,“ říká Jakub Lysek.

Sociální kapitál je podle Jakuba Lyska klíčovou proměnnou a dokáže vysvětlit Vysočinu, která má ve všech věkových skupinách nejvyšší podíly proočkovaných lidí. Jde o místní vazby, patriotismus, reciprocitu, participaci. Oblasti někdejších Sudet přesně tyto faktory postrádají.

Pokud se zaměříme na srovnání čistě geografické a srovnáme mapy věkových skupin izolovaně vedle sebe, bude zřejmé i to, jak výrazně se místo bydliště promítá do ochoty nechat se očkovat, a to bez ohledu na věk.

Srovnání je možné spustit stisknutím tlačítka play.

Vláda od ÚZIS nyní dostala návod, na které oblasti zacílit a kde lidem vysvětlovat, co může způsobit nízká proočkovanost, například že to může vést k dalším lockdownům a vymáhání preventivních opatření, proti nimž stejní lidé protestovali. Nejedná se zdaleka jen o místa na periferii, kde může být snížená dostupnost lékařů nebo větší vzdálenosti do očkovacích center.

Podle předběžných výpočtů Seznam Zpráv musejí překonávat největší vzdálenosti do očkovacích center lidé z jižních Čech a mapy proočkovanosti ukazují, že samotné překonávání vzdáleností není velká překážka v cestě za vakcínou.

„Třeba z Domašova nad Bystřicí je člověk v olomoucké fakultce za 36 minut vlakem + 15 minut tramvají. Jaká je role politické reprezentace ve zvyšování socioekonomických nerovností v čase v těchto oblastech, to už je druhá a daleko složitější otázka,“ dodává Jakub Lysek.

Pro přesnější interpretaci pak pomůže i postřeh Ladislava Duška z jiných dosud neveřejných dat, totiž že některé moravské regiony mají nízkou proočkovanost i v jiných segmentech prevence, např. u očkování spalniček.

Redakce Seznam Zpráv zveřejňuje celkové počty obyvatel za jednotlivé obce, tak jako to činí u map s aktuálními počty nakažených koronavirem, které vycházejí z veřejných datových sad ÚZIS. Absolutní počty osob podle věkových skupin v jednotlivých obcích však redakce považuje za citlivé údaje, proto je nezveřejňuje. U velmi malých obcí by byla možná identifikace konkrétních osob.

Souhrnné srovnání podle krajů pak ukazuje, že ve třech ze čtyř krajů Moravy a Slezska (Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský) očkování oproti Čechám viditelně vázne.

S velkým zpožděním nyní vláda plánuje v jednotlivých krajích zřídit očkovací centra pro vakcinaci bez složité registrace, jako to udělala v posledních týdnech v Praze. Lidé budou moci přijít bez objednání do nákupních centrech Karolina v Ostravě a Olympia v Brně, jejichž provoz bude mít na starosti Fakultní nemocnice Ostrava a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.

Nasazovat se mají také mobilní týmy, které experti navrhovali už během sestavování vakcinačního plánu v loňském roce. Otázkou zůstává, kdy přesně k tomu dojde a zda bude vláda úspěšná ve vysvětlování, proč je očkování potřeba.