Článek
„Očkujeme na maximum možného a je velká naděje, že do konce června budeme mít naočkováno víc než 5,6 milionu našich spoluobčanů. Doufejme, že naočkujeme všechny zájemce nejpozději do konce srpna,“ řekl koncem dubna na tiskové konferenci Andrej Babiš. Zájem o očkování tehdy stoupal, podle průzkumů se pohyboval okolo 64 % populace.
První část výroku se nenaplnila: v polovině července dostalo vakcínu necelých 5,2 milionu lidí, ukončené očkování mají téměř čtyři miliony z nich. Naopak naočkování všech zájemců do konce srpna je velmi reálné. Má to ovšem háček.
V průzkumech veřejného mínění sice deklaruje zájem až 69 procent populace, statistiky však mluví jinak. V současné době je průměr naočkovaných a registrovaných napříč kategoriemi 51,6 %. Nedostatek zájemců by se tak při současné situaci projevil již 5. srpna.
▓▓▓▓▓▓▓░░░░░░░░░░░░░ 37,1 % plně očkováno (3 968 550 celkem, 69 570 od včera). Na termín čeká 84 981 zájemců. O očkování má zájem 51,6 % obyvatel, nedostatek zájemců nastane přibližně: 05. 08. 2021. U praktiků čeká 2 606 dávek. https://t.co/kq1x34PoFu
— OčkoBot 🤖 (@ocko_bot) July 14, 2021
Zmíněné datum sice sami jeho autoři označují spíše za pracovní, jejich výpočet nicméně vychází z otevřených dat rychlosti očkování, počtu čekajících a rozdílu mezi plně a částečně očkovanými.
Majitelé twitterového účtu Marek Sušický a Jan Staněk očkování sledují dlouhodobě. Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vytvořili stránku, která měla za úkol zjednodušit orientaci mezi očkovacími místy a jejich výběr. Nyní spravují projekt Zachraňte vakcíny, který upozorňuje na ordinace praktických lékařů řešících přebytky dávek.
Právě ty jsou jedním z důsledků malého zájmu o očkování. „Zastavení očkování nehrozí, nicméně se výrazně zpomalí. Některá očkovací místa se kvůli tomu pravděpodobně uzavřou,“ předpokládají autoři iniciativy. „Současně s tím je možné, že dojde k nárůstu počtu znehodnocených vakcín, protože se nenajdou náhradníci, kterým bude možné je podat.“
Sušický se Staňkem evidují přes 90 ordinací praktických lékařů. „Máme od nich zprávy, že se jim lidé ozývají a dávky mizí,“ popisují. „Přesná čísla je ale těžké říct, neboť nevíme, kolik lidí se u praktiků naočkovalo díky nám a kolik nezávisle na našem webu.“
Plány a realita
Podíl lidí, kteří se nechají naočkovat, odhadují okolo 55 %. Ministerstvo zdravotnictví přitom v květnu plánovalo mít v srpnu ukončené očkování u 60 % populace, v září dokonce 70 % naočkovaných. Realita je zatím taková, že v polovině července má ukončené očkování 37 % obyvatel Česka.
Často skloňovaná minimální hranice proočkovanosti, jež by měla zajistit takzvanou kolektivní imunitu, je již zmíněných 70 %. Podle některých vědců však ani to nemusí stačit. „Obávám se, že dosažení kolektivní imunity nebude možné zejména z důvodu vysoké míry infekčnosti nových mutací,“ domnívá se například molekulární imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Některé studie podle něj ukazují, že potřebných by u nich bylo až 90 procent.
Vakcíny jsou ale podle expertů největší nadějí pro to, aby se neopakoval dramatický scénář z loňského podzimu a navazujících období. A to i navzdory rychleji se šířící variantě delta.
„Nic dalšího se ani zdaleka tak neosvědčilo jako očkování. Já bych nehledal jiné cesty, když máme očkování,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy exministr zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula. „Protože ostatní cesty jsou velmi restriktivní a budou dále zvyšovat napětí ve společnosti. Mnohem jednodušší je nechat se očkovat.“
S tím souhlasí i biochemik Jan Konvalinka. „Loni jsme to slyšeli pořád: Ochraňme ohrožené a ty ostatní nechme žít normálně,“ vzpomíná na loňské léto. „To ale nešlo udělat. Nebyl žádný způsob, jak ochránit 2,5 milionu lidí před tím, aby byli infikováni. Teď tu možnost máme. Je to očkování.“
Konvalinka je navíc přesvědčen, že stojí za to motivovat k očkování za jakoukoliv cenu. Ztráty způsobené lockdownem podle něj vyjdou dráž.
Efekt očkování dokazují i data z České republiky. Než se začalo očkovat, senioři starší 80 let tvořili přibližně polovinu všech obětí. S proočkovaností věkové kategorie však tento podíl začal klesat a opět mírně vzrostl až v květnu, kdy už se proočkovanost zvýšila i v jiných skupinách. Pak bylo důležitější, že denní přírůstky obětí již výrazně klesaly.
