Článek
Dvakrát víc hospitalizací pro komplikace u žlučových kamenů oproti předchozímu roku zaznamenali v letošním dubnu a květnu odborníci ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). Endoskopických zákroků pro uvolnění kamenů ze žlučových cest bylo více o 50 procent.
O polovinu se počet hospitalizací zvýšil také u jaterních chorob souvisejících s jejich ztukovatěním. Kvůli nadměrné konzumaci alkoholu a následnému poškození jater byl letos hospitalizován dvojnásobek nemocných.
Počet výkonů, které souvisí s léčbou krvácení u vředové choroby, vzrostl ve VFN meziročně o 30 procent, ukazují data uvedená v tiskové zprávě nemocnice.
K významným rizikovým faktorům při vzniku vředové choroby žaludku a dvanáctníku patří psychosociální stres. V současné době jej pociťuje až 53 procent zdejší populace. Čtyři z deseti Čechů uvádějí, že míra stresu se u nich během pandemie zvýšila.
„Ze všech dat je jasné, že pandemie covid-19 vytvořila v populaci situaci, kdy hrozí výrazně vyšší riziko vzniku a rozvoje vředové choroby,“ konstatuje Tomislav Švestka z kliniky gastroenterologie VFN.
Dopad na mladou generaci
Na dopady pandemie a vleklých lockdownů v oblasti psychického zdraví upozorňují lékaři i jinde ve světě. Elektronický průzkum, jenž provádí Světová zdravotnická organizace (WHO), odhalil pokles duševní pohody v rámci celé Evropské unie. Významný nárůst rizika deprese byl od léta 2020 zaznamenán napříč všemi věkovými skupinami. Nejkritičtější situace je mezi nejmladší věkovou kategorií, v níž jsou tomuto riziku vystaveny téměř dvě třetiny lidí (64 %).
„Generace mladých lidí byla zasažena přerušeným vzděláváním, které se z velké části odehrávalo online z domu, svou roli hrál i nárůst nezaměstnanosti a vedlejší psychologické účinky lockdownu,“ uvádí studie. Upozorňuje dále, že mladí lidé nemají příliš mnoho zkušeností s neúspěchy a řešením složitých situací.
Elektronický průzkum je přístupný pro každého ve věku 18 a více let s přístupem k internetu. Doposud bylo shromážděno téměř 190 000 odpovědí. K měření Světová zdravotnická organizace používá vlastní pětistupňovou stupnici s názvem WHO-5. Je dostupná ve 30 světových jazycích včetně češtiny a otázky i s návodem, jak dané odpovědi vyhodnotit, jsou bezplatně přístupné.
Podíl respondentů, u kterých byla zjišťována míra poklesu duševní pohody, byl dále rozdělen na skupinu mužů a žen a mezi sledované faktory, které poukazují na možný vznik deprese, byly vybrány tři hlavní pocity – nervozita, osamělost a deprimovanost.
Nejnižší úroveň duševní pohody byla v loňském i letošním roce zaznamenána u žen ve věku 18 až 24 let, nejlépe na tom naopak byli muži v kategorii 50+. Mezi létem 2020 a jarem 2021 však bylo zhoršení patrné u všech dotazovaných skupin.
Kila navíc
Dalším důsledkem pandemie je to, že Češi tloustnou. Podle průzkumu společnosti Ipsos u příležitosti konference Rok s covid-19 pořádané Univerzitou Karlovou to přiznalo 31 procent oslovených respondentů, kterých se výzkumníci ptali během února a března.
Z dat je také patrné, že v průměru lidé přibrali za rok šest kilogramů. V tomto ohledu Češi drží krok se světem. I v globálním průzkumu v 30 zemích během ledna vyšlo, že 31 procent lidí přibralo. Jenomže zatímco ve světě začalo 20 procent respondentů pracovat na tom, aby zhubli, v Česku zhublo nebo hubne jen 13 procent dotázaných.
Odborníci upozorňují, že pravidla, jak pečovat o své zdraví, platí nejen v období pandemie. Pokud má člověk nadváhu či diabetes, měl by si zajistit vyšetření jater, které odhalí případnou cirhózu. Návštěvu lékaře není dobré odkládat ani v případě potíží se žlučníkem – stav se může nečekaně zkomplikovat a zhoršit.
Ke zlepšení zdravotního stavu odborníci doporučují navýšení pohybové aktivity a racionální, vyváženou stravu. Ke snížení stresu podle nich vede také návrat dětí do škol, lidí do práce a znovuobnovení možností provozovat volnočasové sportovní aktivity.
