Článek
Česko očkuje již více než pět měsíců a za tu dobu se aplikovalo přes šest milionů dávek vakcíny. Ukončené očkování má momentálně více než 1,8 milionu lidí, což odpovídá přibližně 17,3 procenta obyvatel.
Počet podaných dávek se zvyšuje a sedmidenní průměr se pohybuje nad 90 tisíci. Koncem května se podařilo překonat stotisícovou hranici aplikovaných dávek za den, kterou původně premiér Andrej Babiš (ANO) vytyčil před Velikonocemi.
Očkování již neprobíhá pouze u prioritních skupin, od minulého pátku se mohou registrovat všichni zájemci starší 16 let. V datech se tato skutečnost zatím neprojevila, nejvíce lidí s ukončeným očkováním je stále v nejstarších věkových kategoriích. Mladší ročníky zatím na vakcínu čekají, protože pořadí stále určují priority (například věk).
V Česku se stále očkuje pouze látkami, které schválila Evropská léková agentura (EMA). Nejvíce lidí (80,2 %) obdrželo látku od výrobce Pfizer/BioNTech, méně pak od společností AstraZeneca (9,9 %) a Moderna (9 %). Jednodávkovou vakcínu Janssen od společnosti Johnson & Johnson, kterou se v Česku očkuje od 22. dubna, obdrželo zatím méně než jedno procento z očkovaných.
Malta má naočkovanou více než polovinu populace
V rámci Evropské unie má nejvíce naočkované populace Malta, kde má již více než 54 procent obyvatel ukončené očkování. Nejméně naočkovaných je naopak v Bulharsku. Jednou z příčin malé proočkovanosti je i to, že bulharská vláda spoléhala na očkovací látku od společnosti AstraZeneca a neobjednala tolik dávek od výrobce Pfizer/BioNTech, píše server Politico.
Česko se rovněž řadí k zemím, které mají v unijním srovnání menší procento obyvatel s ukončeným očkováním. Zatímco průměr EU je více než 21 procent, v Česku má ukončené očkování 17,3 procenta obyvatel. Menší rozdíl je pak v porovnání počtu lidí, kteří obdrželi alespoň jednu dávku vakcíny, unijní průměr momentálně odpovídá necelým 42 procentům, v Česku je to přes 40 procent.
Afrika je v očkování pozadu, nemá dostatek vakcín
Celosvětově očkování probíhá nerovnoměrně. Nejvíce naočkovaných je v Severní Americe, kde alespoň jednu dávku vakcíny obdrželo 39 procent obyvatel. Vyšší procento naočkovaných je také v Evropě, kde minimálně jednu dávku vakcíny dostalo necelých 34 procent.
Nejmenší proočkovanost je pak v Africe. Tam zatím obdrželo alespoň jednu dávku vakcíny 2,1 procenta obyvatel. Jedním z faktorů, které očkování na kontinentu zpomalují, je, že většina zemí spoléhala na dodávky prostřednictvím programu Covax, na kterém se spolupodílí i Světová zdravotnická organizace (WHO) a který má zajistit rovné rozdělování vakcín.
Na zpoždění dodávek z programu Covax se mimo jiné odrazila zhoršená situace v Indii. Klíčovým dodavatelem do schématu byla společnost Indický sérový institut, která ale kvůli nepříznivé epidemické situaci v domovské zemi pozastavila dodávky.
„Zatímco mnohé státy mimo Afriku nyní naočkovaly prioritní skupiny a mohou dokonce uvažovat o očkování dětí, africké státy mají problémy i s druhou dávkou pro nejrizikovější skupiny,“ uvedla minulý týden Matshidiso Moetiová, regionální ředitelka WHO pro Afriku.
