Článek
V dubnu 2021 zemřelo podle předběžných údajů Českého statistického úřadu 11,5 tisíce obyvatel, tedy o 27 % více, než je pětiletý průměr z let 2015–2019. „Jedenáct a půl tisíce zemřelých však představovalo vůbec nejnižší měsíční úhrn od října 2020, kdy v Česku naplno propukla podzimní vlna epidemie onemocnění covid-19,“ upozorňuje Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky.
Především v první polovině dubna zaznamenaly statistiky úmrtí klesající trend. Na začátku měsíce přesahoval počet zemřelých 450 osob denně, což je téměř o polovinu více, než je pětiletý průměr z let 2015–2019. Ve druhé polovině dubna bylo denně registrováno okolo 350 zemřelých, tedy o necelou pětinu více než v období 2015-2019.
Co je to nadúmrtí
Pojem nadúmrtí popisuje odchylku počtu zemřelých oproti dlouhodobému průměru. V době pandemie koronaviru odborníci často tuto statistiku sledovali, protože ukazuje přesnější dopady šířící se nákazy.
Nejvyšší počet zemřelých byl v České republice zaregistrován v březnu letošního roku, během kterého zemřelo 16,7 tisíce obyvatel, o 62 procent nad průměrem. Dubnový počet zemřelých byl oproti tomu nižší o 5,1 tisíce.
Zlepšení napříč republikou i seniory
Pokles měsíčního počtu zemřelých byl mezi březnem a dubnem letošního roku zaznamenán ve všech krajích, k nejméně znatelnému snížení došlo v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském regionu. Dubnový počet zemřelých převyšoval pětiletý průměr z let 2015–2019 nejvíce v Ústeckém a Moravskoslezském kraji (o 36 %), naopak nejméně v Královéhradeckém kraji a v Praze (o 12 %).
Jedna kategorie se navíc vrátila do průměrných hodnot – a to ta nejzranitelnější. „Vývoj úmrtnosti u 80 a víceletých obyvatel potvrdil pozitivní vývoj z března, když se v dubnu úroveň úmrtnosti této seniorské kategorie již vrátila k předpandemickým hodnotám,“ popsala trend vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.
„Zlepšení je vidět také u sedmdesátníků, nicméně v jejich případě byla dubnová úmrtnost oproti běžné situaci z let 2015–2019 ještě stále o třetinu vyšší. Nadprůměrná úmrtnost pak přetrvávala i u mladších seniorů,“ dodala.
Na klesající hodnoty nadúmrtnosti upozorňovala v rozhovoru pro Seznam Zprávy demografka a členka odborné skupiny MeSES Dagmar Dzúrová. „Pozitivní trend týdenního ukazatele nadúmrtnosti ve věkových kategoriích dokumentuje graf níže,“ vysvětlovala na grafu serveru Ourworldindata.org. „Je z něj velmi dobře patrný nejvýraznější pokles ukazatele nadúmrtnosti právě pro věkovou skupinu 85 let a starší,“ dokládá profesorka.
Zabrala opatření i očkování
Podle Dzúrové je pokles způsobený několika faktory, přičemž konkrétní poměr zásluh je těžké určit. „Na poklesu počtu případů se jistě podílela protiepidemická opatření, narůstající počet osob imunních vlivem vakcinace a prodělaného onemocnění i letní období,“ vypočítává.
Velkou roli však ve zpomalení nadúmrtí hrálo očkování. „Hrubým odhadem lze usuzovat, že ve věkové skupině 85 let a více se po zavedení vakcinace, tedy v prvních 16. týdnech roku 2021, snížil počet úmrtí téměř o pět tisíc,“ odhaduje profesorka.
Jak znázorňují grafy níže, zejména u starších věkových kategorií platí, že po dosažení určité proočkovanosti začal počet obětí covidu-19 klesat.
Ještě lépe je vidět efektivita očkování na procentuálním zastoupení věkových kategorií obětí covid-19. Ta totiž není závislá na celkovém počtu úmrtí. A zatímco od září do ledna představovali lidé starší 80 let přibližně polovinu všech koronavirových úmrtí, od února toto procento začalo klesat.
Opět se zvýšilo až v květnu, kdy však probíhalo i očkování jiných skupin, a pomyslnou výhodu vakcíny tak měli i jiní.
