Článek
Počet myslivců v Česku klesá dlouhodobě. Zatímco v roce 2009 evidoval Český statistický úřad (ČSÚ) přes 94 700 držitelů platných loveckých lístků, k březnu tohoto roku jich bylo o necelých šest tisíc méně.
„Ze strany mladších ročníků již není takový zájem o provozování myslivosti jako hlavní volnočasové aktivity,“ vysvětluje jednu z hlavních příčin úbytku myslivců předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota.
Jak dodává, existuje řada jiných volnočasových aktivit, u kterých mladí „nacházejí prostor pro aktivní odpočinek“. Přírůstek mladších ročníků proto plně nenahradí odcházející starší myslivce.
Lovecký lístek mohou získat lidé, kteří absolvují kurz myslivosti a následně složí zkoušky, pokud tento předmět nenavštěvovali na vysoké nebo střední škole.
Podmínkou je také být starší šestnácti let a být bezúhonný. Lístek lze získat na minimálně jeden den, maximálně na dobu neurčitou.
Zdroj: ČMMJ
Odlov spárkaté zvěře v uplynulé sezoně vzrostl
Navzdory úbytku členů myslivci v uplynulé sezoně zaznamenali dosud nejvyšší počty odstřelené jelení, daňčí a mufloní zvěře. Úlovky jelení zvěře přitom rostou dlouhodobě – a to od roku 2014, kdy se ulovilo celkem 23 361 kusů. Jde především o mláďata a samice: V případě jelení zvěře tvořily v minulé sezoně 76,8 procenta ze všech odlovených kusů, u daňčí zvěře 75,7 procenta a u mufloní 75,2 procenta.
Příčinu vyššího odlovu vidí Janota zejména v rostoucím počtu některých druhů spárkaté zvěře. „Systém zemědělského hospodaření v krajině, které je převážně založeno na velkoplošném obhospodařování převážně technických plodin, vytvořilo ideální podmínky pro spárkatou zvěř. Týká se to jak potravní nabídky, tak i klidových ploch v obrovských lánech osetých převážně energetickými plodinami,“ vysvětluje.
Mezi spárkatou zvěř se řadí jak jeleni, daňci, srnci, tak kamzíci, mufloni nebo i prase divoké. Pojmenování je odvozené od takzvaného spárku, což je myslivecké označení pro pazneht těchto zvířat.
Dalším z důvodů vyšších odstřelů může být podle Janoty i výkonnější lovecká technika. Může jít například o různé přístroje pro noční vidění.
Naopak k výraznému poklesu došlo v odlovu takzvané černé zvěře, tedy prasat divokých, dále bažantů, kachen divokých a zajíců.
„Odlov černé zvěře záleží hlavně na množství sněhové pokrývky v zimních měsících. Výrazně je to ovlivňováno také semennými roky dubu a buku. V období semenných roků nemá zvěř potřebu tak často vyhledávat vnadiště, popřípadě vycházet z lesních porostů a obtížněji se loví,“ vysvětluje Janota.
Zároveň připomíná, že určitý vliv měla i vládní opatření v souvislosti s pandemií covidu-19, která omezovala skupinové lovy. „Podstatná část černé zvěře se loví na společných lovech,“ říká předseda myslivců.
Doba lovu u jednotlivých druhů zvěře (vybrané druhy)
- daněk skvrnitý: daněk (od 1. července do 31. ledna), daněla (od 1. srpna do 31. ledna), zvěř do dvou let (celoročně)
- jelen evropský: jelen (od 1. července do 31. ledna), laň (od 1. srpna do 31. ledna), zvěř do dvou let (celoročně)
- muflon: muflon (od 1. července do 31. března), muflonka (od 1. července do 31. prosince), zvěř do dvou let (celoročně)
- srnec obecný: srnec (od 1. května do 30. září), srna (od 1. srpna do 31. prosince), zvěř do dvou let (celoročně)
- zajíc polní (od 1. listopadu do 31. prosince)
- jezevec lesní, kachna divoká (od 1. září do 30. listopadu)
- kuna lesní a kuna skalní (od 1. listopadu do konce února)
- bažant obecný: kohout (od 16. října do 31. ledna), v bažantnici kohout i slepice (celoročně); bažant královský: kohout (od 16. října do 15. března), v bažantnici kohout i slepice (celoročně)
- prase divoké, liška obecná (celoročně)
Zdroj: ČMMJ
Z dalších druhů zvěře, které ČSÚ eviduje, myslivci za minulou sezonu ulovili nejvíce lišek, přičemž ve srovnání s předchozím obdobím šlo o nárůst o více než devět tisíc kusů.
Za zmínku stojí také vydra říční. Přestože patří k silně ohroženým druhům, podle údajů ČSÚ jich v uplynulé sezoně bylo odloveno pět. Stejně tak evidují statistiky odlov chráněného kormorána velkého. V těchto případech lze získat na odlov výjimku od příslušného orgánu ochrany přírody.
Krajské rozdíly jsou patrné
Nejvíce zvěře za uplynulou sezonu odlovili myslivci v Jihočeském kraji, šlo zejména o kachny a bažanty. Dále pak ve Středočeském kraji, který ČSÚ vykazuje společně s údaji za Prahu a v Jihomoravském kraji. Nejméně naopak v kraji Libereckém.
Ubývá i loveckých psů
Ze statistik také vyplývá, že v posledních pěti letech klesá celkový počet loveckých psů. Nejvýrazněji je viditelný úbytek u plemen ohařů a jezevčíků. Dlouhodobě naopak roste počet barvářů a v menší míře také počet severských psů.
Jde o psy s takzvanou loveckou upotřebitelností, kteří musí splnit speciální zkoušky. Mezi ně patří například vyhledávání, dohledávání a přinesení ulovené nebo postřelené zvěře.
Miliony hektarů honiteb
Za uplynulou mysliveckou sezonu evidoval ČSÚ 5 786 honiteb, které zaujímaly v celkové výměře přes 6,8 milionu hektarů. Největší podíl tvořily ty na zemědělské půdě (56,7 procenta) a na lesní půdě (37,6 procenta). Nejmenší výměru pak měly honitby na vodní ploše (1,4 procenta). Převažovaly honitby ve vlastnictví společenství – celkem jich bylo 4 268.
Obory, které jsou na rozdíl od honiteb ohrazené, se rozkládaly na více než 49 tisících hektarech. Celkem jich v minulé sezoně bylo 200, přičemž převažovaly ty v soukromém vlastnictví. Větší plochu (přes 91 tisíc hektarů) pak tvořily ještě takzvané bažantnice, které slouží k umělému chovu bažantů. Podle dat ČSÚ jich je aktuálně v Česku 286.
