Data: Čtvrtina světa má ukončené očkování. Jak si vede Česko?

Konec srpna s sebou přinesl pozitivní událost. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila dosažení jednoho z milníků – ukončené očkování má nyní 70 procent dospělé unijní populace.

Česká republika však v této statistice zaostává. Konkrétně o sedm procentních bodů, neboli 63,02 % dospělých má ukončené očkování.

V Česku se proti onemocnění covid-19 očkuje již více než osm měsíců a za tu dobu se aplikovalo přes 11 milionů dávek vakcín. Celkem má ukončené očkování momentálně 54 procent lidí, což odpovídá 5,7 milionům obyvatel.

Zájem o očkování však v průběhu letních prázdnin postupně klesal. Sedmidenní průměr aplikovaných dávek je v posledních dnech nad hranicí 20 tisíc a provoz postupně ukončují velká očkovací centra, která fungují mimo zdravotnická zařízení. Například očkovací centrum na brněnském výstavišti aplikovalo poslední dávky vakcín koncem srpna.

Od 20. září se navíc budou moci očkovat zájemci, kteří mají nejméně osm měsíců od posledního očkování, třetí dávkou vakcíny. Na posilující dávky se budou používat mRNA vakcíny od firem Pfizer/BioNTech a Moderna a dostanou je i ti, kteří byli dříve očkováni vektorovou vakcínou AstraZeneca nebo jednodávkovou vakcínou Johnson & Johnson. Očkování je doporučeno zejména lidem, kterým hrozí při nákaze vyšší riziko, tedy starším 60 let a chronicky nemocným.

„Od 10. září budou lidé, kterých se to týká, dostávat upozornění (nejčastěji SMS), že mohou tuto možnost využít. Buď u svého praktického lékaře, nebo rezervací v systému na některém z očkovacích míst,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády. Dodal, že očkování je i nadále dobrovolné.

Několik lidí z rizikových skupin již třetí, posilující dávku vakcíny proti koronaviru dostalo. Jednalo se o vysoce rizikové transplantované pacienty, kteří ji obdrželi ve Fakultní nemocnici v pražském Motole a Mladé Boleslavi. Informoval o tom minulý týden Radiožurnál.

Z unijních zemí za poslední měsíc vzrostla proočkovanost zejména v Portugalsku, Dánsku a Španělsku. Malta však zůstává jedinou členskou zemí, kde je plně naočkováno přes 80 procent obyvatel. Naopak v Bulharsku se počet lidí s ukončeným očkováním stále pohybuje pod 20 procenty. Česko je s 54 procenty plně naočkovaných pod průměrem EU, který aktuálně odpovídá 58 procentům z celé unijní populace.

Malta má i v celosvětovém měřítku nejvíce plně očkovaných obyvatel, 80% hranici se ale blíží také Island a Singapur. Vyplývá to z dat serveru Our World in Data, který proočkovanost počítá vzhledem k celé populaci. Vysoká procenta naočkovaných obyvatel mají také britská zámořská území – Gibraltar, Kajmanské ostrovy i ostrov Man.

Alespoň jednu dávku vakcíny obdrželo celosvětově 40 % lidí. Momentálně očkuje nejrychleji Ekvádor, Brunej, Nový Zéland a Srí Lanka, kde počet obyvatel s alespoň první dávkou výrazně převyšuje nad množstvím lidí s ukončeným očkováním.

Stejně jako Česko i některé další země plánují nebo již očkují posilující dávkou vakcíny. Z dat Our World in Data vyplývá, že třetí dávky zatím aplikují v Izraeli, Turecku, Uruguayi, Chile, Kambodži, Srbsku, Thajsku, Maďarsku, Dominikánské republice a na Islandu.

Data o posilující dávce však nejsou na serveru dostupná od všech zemí. Například v USA obdrželo třetí dávku vakcíny již 1,15 milionu lidí, jak vyplývá z údajů Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Posilující dávkou očkují také v Rakousku a Německu, ve Francii zase začátkem září spustili registraci pro lidi z rizikových skupin.

Turecko dokonce v půlce srpna začalo očkovat čtvrtou dávkou. Mohou ji dostat zájemci, kteří již předtím obdrželi dvě dávky vakcíny od čínské společnosti Sinovac a jako třetí dávku látku od firem Pfizer/BioNTech. Turecký ministr zdravotnictví Fahrettin Koca uvedl, že z medicínského hlediska není čtvrtá dávka potřeba, důvodem k ní je to, že EU a Spojené státy neuznávají očkovací látku od čínského výrobce.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v průběhu letních měsíců několikrát vyzvala bohatší země, aby přebytečné vakcíny proti covidu-19 darovaly chudším státům místo přeočkování svých obyvatel třetí dávkou.

Například ředitelka WHO pro Afriku Matshidiso Moetiová koncem srpna uvedla, že Afrika očkovacím tempem zaostává za ostatními kontinenty. Přestože dodávky vakcín v poslední době zrychlily, africké státy jich stále nemají dost, informovala ředitelka. Plně naočkovaná jsou v Africe momentálně necelá tři procenta.

„Rozhodnutí některých zemí podávat třetí dávku ohrožuje vyhlídku lepších zítřků v Africe,“ řekla Moetiová, podle které se tento krok vysmívá spravedlivému přístupu k vakcínám.

O několik dní později se ke třetím dávkám vyjádřil i Hans Kluge, regionální šéf WHO pro Evropu: „Třetí dávka vakcíny není luxusní posilovač imunity, který je odepřen někomu, kdo stále čeká na první dávku. Je to v zásadě způsob, jak zajistit bezpečí nejvíce zranitelným.“

Uvedl také, že WHO v posledních dvou týdnech „hluboce znepokojuje“ nárůst počtu nových případů napříč Evropou v kombinaci s nízkou proočkovaností v některých zemích.