Data jsou neúprosná. Hygieny teď nevědí o třetině pacientů

Denní počty lidí, u nichž byl zjištěn koronavirus, nabraly exponenciální růst. Obdobně ale také přibývá pacientů, o nichž hygieny zatím nevědí. Vyplývá to ze srovnání dat, která denně zveřejňují Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a krajské hygienické stanice.

„Data jsou fakticky jenom jedna,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí ÚZIS Lenka Svobodová, když jí redakce popisovala zvyšující se rozdíl mezi údaji zveřejňovanými Ministerstvem zdravotnictví a samotnými hygienickými stanicemi.

Správně by se ale mělo říct: data by měla být jen jedna. Jenže nejsou. Ze všech laboratoří a odběrových míst se údaje o testovaných osobách sbíhají v centrálním systému ISIN (Informační systém infekční nemoci), který pro ministerstvo spravuje právě ÚZIS. Data do systému posílají laboratoře, odkud je hygienické stanice později přiřazují ke konkrétním lidem a denní údaje většinou zveřejňují na svých webových stránkách. Pokud je nemají na webu, sdělují souhrnné údaje za okresy po telefonu nebo mailem.

Při kontrolním součtu čísel denně vykazovaných hygienickými stanicemi pravidelně vychází odlišný údaj, než jaký zveřejňuje ÚZIS. Pokud zohledníme jednodenní posun, kdy hygieny začínají zpracovávat data z ISINu, zjistíme, že v tuto chvíli hygienici zatím nemají podchyceno zhruba osm tisíc lidí, což je přibližně třetina z celkového počtu nakažených. S rostoucími počty nakažených pak roste i počet osob hygienikům zatím neznámých.

K tomu, že údaje publikované na webech hygienických stanic neodpovídaly údajům Ministerstva zdravotnictví, docházelo již v minulosti. Například pražská hygienická stanice opakovaně vysvětlovala rozdíl v datech tím, že je musí nejdřív validovat. V minulosti se ale jednalo o relativně malé počty, zatímco v současnosti jsou rozdíly značné a denně rostou s tím, jak hygienici nestíhají oni ověřovat, ani trasovat.

Detailní pohled na rozdíly v počtech pak ukazuje následující graf. Jsou v něm patrná dřívější období se „zuby“ směrem do záporných čísel. Fakticky to znamenalo, že hygienické stanice se zpožděním vykazovaly počty uzdravených osob. První velký skok (1300 osob, které už nebyly nakažené, ale uzdravené) hygieny bez povšimnutí veřejnosti dorovnaly z 1. na 2. května.

Druhého skoku už si veřejnost všimla; jednalo se o hojně medializovaný audit dat v polovině prázdnin, kdy ministerstvo zjistilo, že evidovalo o 1775 případů nakažených osob více, než kolik jich ve skutečnosti bylo.

Jenže teď se rozdíly v datech obrátily směrem do kladných čísel. Ke zlomu došlo v polovině srpna a v posledních čtrnácti dnech se rozdíly dramaticky zvětšují.

Jak ukazuje srovnávací graf níže, v šíření nákazy je nyní Česko mezi středoevropskými zeměmi rekordmanem. Týdenní přírůstky v přepočtu na 100 tisíc obyvatel pak potvrzují jednoznačný exponenciální trend. Mimo jiné k tomu přispívá nezvládnuté trasování nakažených osob od posledních dvou týdnů prázdnin.

Návraty obyvatel z dovolených nebo otevření škol pak vedou k viditelnému ohnutí křivky směrem nahoru také v Německu a Maďarsku, strmému růstu, k jakému nyní dochází v České republice, se však žádná ze zemí střední Evropy neblíží.