Nová data: Jak se očkuje ve vaší obci

Seznam Zprávy získaly neveřejná podrobná data o vakcinaci v obcích České republiky. Údaje, které nabízejí detailní pohled na průběh očkování proti koronaviru na úrovni obcí s rozšířenou působností, oproti veřejným datovým sadám ukazují jednak podrobnější rozdělení na obce, jednak vycházejí z dat, kde jsou příjemci vakcíny evidováni podle místa trvalého bydliště, nikoli podle místa očkování.

Seznam Zprávy od začátku referovaly, že nejvíce dávek vakcíny se podalo v Praze – ale jen zhruba sedm z každých deseti naočkovaných v hlavním městě jsou podle bydliště Pražané. Další dva příjemci z každé desítky vakcín byli obyvatelé středních Čech a jeden pak z ostatních krajů republiky.

I tak Praha zhruba do začátku března v počtu podaných dávek na populaci vedla. V uplynulých dvou měsících se ale situace zcela změnila a hlavní město má nyní naopak ze všech krajů nejmenší podíl proočkované populace alespoň jednou dávkou.

Zároveň se ale právě zde projevuje jiná očkovací strategie, kdy má Praha oproti jiným krajům větší podíl lidí, kteří již obdrželi druhou dávku vakcíny. Vysoké podíly lidí očkovaných i druhou dávkou mají také v Libereckém, Jihočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Naopak nejnižší podíl ukončených vakcinací má Zlínský kraj.

Kvůli nerovnoměrné distribuci vakcín na začátku roku si například Středočeský, Moravskoslezský, Plzeňský, Královéhradecký nebo Pardubický kraj začaly připravovat vlastní očkovací strategie. V Jihočeském kraji plánovali řadit zájemce o vakcínu podle věku, zdravotního stavu a jejich diagnózy a vakcinační centra měla vzniknout v každém okresním městě. Moravskoslezský kraj a Vysočina zase přednostně požadovaly vakcíny pro zaměstnance kritické infrastruktury či učitele.

Zdaleka nejlépe je na tom nyní Karlovarský kraj, kam se kvůli velmi špatné situaci, vysokým počtům nakažených a přeplněným nemocnicím začaly dodávky vakcín na konci února přelévat. V tuto chvíli má proočkováno téměř 21 % populace alespoň jednou dávkou. Stejně tak mají vyšší podíl očkované populace Královéhradecký kraj a Vysočina (oba shodně 19,9 %), dále Jihočeský a Jihomoravský kraj (oba 19 %) a také Plzeňský kraj (18,8 %).

Mezi 18 a 19 % očkované populace se pohybují i další kraje, jenom Praha ještě nedosáhla ani 18 % a její populace je nyní vakcinována jen ze 17,5 %.

Ještě na začátku dubna chtělo proti koronaviru očkovat své nejstarší a rizikové pacienty zhruba 4000 z více než 5000 praktických lékařů. K vakcíně se ale dostala jen necelá polovina z nich. Ti pak zvládali během několika málo týdnů podat od stovek až po dva tisíce dávek.

Někteří praktici si ale stěžovali, že vakcíny místo v ordinacích často končí ve velkých očkovacích centrech. Několik otevřených dopisů kvůli tomu od praktiků dostala hejtmanství Ústeckého a Pardubického kraje a také Vysočiny.

Národní koordinátorka očkování Kateřina Baťhová pak médiím vysvětlovala, na základě jakého klíče probíhá přerozdělování vakcín mezi praktiky. „Ministerstvo zdravotnictví rozdělí dávky v rámci kraje a ty jsou poté přiřazovány těm, kteří mají největší počet registrovaných pacientů v rámci kraje,“ sdělila veřejnosti.

Jenže podle zjištění Seznam Zpráv se praktici kromě obecného nedostatku vakcín potýkali i s technickými problémy v rezervačním systému, který pro Ministerstvo zdravotnictví spravuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

„Je to hodně komplikované. Praktičtí lékaři momentálně pracují 12 hodin denně a mnozí pracovali i o víkendu. Systém registrací funguje přes Národní zdravotnický systém, což je registr spravovaný ÚZIS. Tam i ve spolupráci s námi vznikal systém, jak pacienty registrovat. Ale má to mnoho much, které se postupně vychytávají za běhu. Nebyl moc čas si to připravit, takže narážíme na spoustu technických problémů,“ popsala problémy například lékařka z Prahy 6 Ludmila Bezdíčková.

V Praze pak ještě v dubnu lékaři upozorňovali na to, že zatím vše probíhalo spíše provizorně přes spolupráci s magistrátem.