Článek
Česká republika nadále platí za nepříjemného souseda. Například v Rakousku od středy platí přísnější podmínky pro pendlery: kromě pravidelného týdenního testování se musí také online zaregistrovat a negativní testy budou potřebovat všichni nově příchozí do země. Přísnější kontroly už dříve zavedlo i Německo.
Opatření v obou zemích se sice netýkají jen příchozích Čechů, faktem však je, že zatímco v Německu i Rakousku denní přírůstky nakažených klesají, v Česku má křivka mírně stoupající tendenci. A pomyslný náskok v tom, kolik nakažených vzhledem k populaci denně přibude, se tuzemsku stále nedaří ztratit.
Například agentura APA v souvislosti s prodloužením kontrol na rakouských hranicích psala, že zejména Česká republika nadále vykazuje velmi vysoké počty nově infikovaných koronavirem, a to navzdory několik týdnů trvajícím uzávěrám a uzavření hranic.
V Evropě jsou sice země, kde byly přírůstky jeden čas vyšší, šlo však o krátké období. Graf serveru Ourworldindata.org ukazuje klouzavý sedmidenní průměr denních přírůstků od začátku roku. Na něm je vidět, že nepočítaje tři týdny, kdy nakažení přibývali rychleji v Portugalsku, respektive Španělsku, v Česku se virus stále šíří nejrychleji. A u obou jižních zemí platí, že situace se v nich postupně zlepšuje.
V současné době je největším otazníkem, jak šíření koronaviru ovlivní takzvaná britská mutace, která je o 30 až 70 procent nakažlivější. Doba potřebná pro přenos je u ní navíc kratší, méně než 15 minut.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek pro ČTK minulý týden uvedl, že šíření mutace se dá vyčíst z dat o počtech nových případů. Pokud by převážila, reprodukční číslo by z hodnoty 1, na které v současné době zhruba je, vzrostlo přibližně na 1,4. Na konci února by podle rizikového modelu počítajícího s reprodukčním číslem 1,23 mohlo být téměř 32 000 nových případů denně a za celý únor až 279 000 nově nakažených.
