Článek
Konzumace alkoholu denně nebo obden je nedílnou součástí života u 20 procent dotazovaných, ve srovnání s rokem 2019 se jedná o hodnotu vyšší o 2,4 procentního bodu. Více než polovina mužů uvedla, že alkoholické nápoje konzumuje alespoň jednou do týdne, u žen si pak alkohol minimálně jednou týdně dopřeje více než čtvrtina respondentek. Vyplývá to z červnového výzkumu Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
Státní zdravotní ústav dělá výzkum ohledně konzumace alkoholu a tabáku každoročně od roku 1997. V roce 2020 se ho zúčastnilo 1769 respondentů nad 15 let, dotazování se uskutečnilo od poloviny listopadu do konce prosince loňského roku. Od předchozích let se výsledky liší zejména v nárůstu každodenní konzumace alkoholu, a to jak u mužů, tak u žen.
Paradoxně se nezvýšil pouze počet lidí, kteří alkohol konzumují každý den, ale za poslední rok se rozšířily také řady abstinentů. Dlouhodobou abstinenci uvedla šestina dotázaných (16 procent), v roce 2019 to bylo o tři procentní body méně. Zdrženlivost vůči alkoholu je každoročně častější záležitostí žen než mužů.
Graf nemá osu Y do 100 %, aby byly lépe vidět meziroční rozdíly.
Spotřeba už činí 8 litrů čistého alkoholu na osobu ročně
Nejrozšířenějším alkoholickým nápojem je mezi dotazovanými pivo, které je výrazně preferováno muži. Týdně a častěji ho konzumuje více než polovina z nich.
U žen je naopak nejoblíbenějším nápojem víno, které týdně nebo častěji pije téměř čtvrtina dotázaných.
Průměrnou roční spotřebu alkoholu na osobu odhadují analytici na 8 litrů čistého alkoholu, resp. 9,5 litrů, pokud ze vzorku vyjmeme abstinenty. Z výzkumu je také patrné, že muži ve srovnání se ženami vypijí dvojnásobek alkoholických nápojů. Loni na jednoho muže připadlo asi 13 litrů čistého alkoholu, na ženu necelých šest. Spotřeba alkoholu má od 2014 stoupající tendenci, loni byla nejvyšší za poslední tři roky.
Výzkum také upozorňuje na propojení konzumace alkoholu a kouření tabákových výrobků. Mezi umírněnými konzumenty alkoholu je jen 20,8 procent kuřáků, tedy přibližně jako v celé populaci, avšak mezi rizikově pijícími je kuřáků výrazně více (35,2 procent).
U škodlivé konzumace alkoholu je podíl kuřáků dokonce 45,5 procent. Za rizikové pití se považuje denní příjem 40 až 60 gramů alkoholu pro muže, tedy asi tři piva či vína denně, a 20 až 40 gramů pro ženy, tedy dvě piva či vína. Za škodlivé pití odborníci označují průměrnou denní spotřeba více než 60 gramů u mužů a 40 gramů u žen.
Špatný sluha, ještě horší pán
„Pití alkoholu je i přes rozsáhlé zdravotní a sociální důsledky stále běžnou součástí života většiny populace. Nadměrná konzumace zvyšuje riziko onemocnění, jako je cirhóza jater, srdečně‐cévní nemoci a podílí se na vzniku některých druhů nádorových onemocnění. Pití alkoholu je navíc často spojeno se zvýšeným rizikem úrazů, dopravních nehod nebo násilných trestných činů,“ upozorňují autoři studie. Velmi nebezpečná je samozřejmě i situace, kdy se nadměrná konzumace alkoholu změní v závislost.
Řešení nelehké životní situace začne mnoho lidí hledat právě v alkoholu. „Lidé si na to mohou zvyknout jako na něco, co doopravdy trošičku ten stres v první fázi rozpouští,“ popisoval již dříve pro Seznam Zprávy primář kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN Petr Popov. Propad alkoholu je navíc poměrně nenápadná a dlouhodobá záležitost. Podle adiktologa riziko roste zejména v momentě, kdy droga pomáhá zvládnout samotu, stres nebo smutek a odloučenost.
Ke zvýšené spotřebě alkoholu podle odborníků velkou měrou přispěla situace ohledně koronaviru. Psychicky náročná situace, jakou je například opakovaný lockdown, podle nich může nahrávat vzniku nebo posílení alkoholismu.
Cesta ze závislosti není jednoduchá, ale existuje
Vyřadit alkohol ze svého života je pro mnoho lidí nepředstavitelnou záležitostí. Počáteční pomocí může být konzultace na bezplatné lince pro odvykání, kterou provozuje Ministerstvo zdravotnictví. Linka poskytuje poradenství nejen s problematikou nadměrného pití, ale zaměřuje se i na kouření, užívání drog a závislost na hraní.
Odborníci také nabádají pracovat na seberozvoji, který vede k větší psychické pohodě. Obecně se doporučuje navýšit pohybovou aktivitu, začít meditovat či rozvíjet nové koníčky. Východiskem z nelehkého období ale může být jen projevení větší empatie s ostatními. „Buďte laskaví k sobě i druhým. Nemusíme všemu rozumět a se vším souhlasit, ale můžeme se pokusit to respektovat a neustále nenadávat,“ vysvětluje psycholog a psychoterapeut Adam Suchý.
Adiktolog Popov dodává, že jedním z důvodů, proč se lidé k alkoholu uchylují, je deziluze a pocit marnosti a ztráty smyslu. „Prostě – dá se to i jinak. To hlavní ale znamená být proaktivní. A říct si: Dobrá, můžu tady plakat a stěžovat si, ale třeba bych mohl být prospěšný. Existuje takový slogan: Kdo pomáhá druhým, pomáhá sám sobě,“ připomíná Popov.
