Článek
Z několika nezaplacených dětských jízdenek i statisícové dluhy. Seznam Zprávy popsaly příběhy dětských dlužníků, kterým veřejné úřady k osmnáctinám nadělily exekuce. Obce či nemocnice navzdory nálezům Ústavního soudu dál vymáhají po tisících lidí pohledávky kvůli poplatkům za popelnice nebo ošetření. Závazky přitom vznikly v dětském věku, kdy je dotyční často nemohli ovlivnit.
Kolik takových lidí je, nikdo přesně neví. Jak nyní zjistily Seznam Zprávy, úřady si za informace o zadlužených dětech účtují i miliony korun. Přesvědčila se o tom plzeňská nezisková organizace Tady a teď, která dětským dlužníkům pomáhá.
V Plzeňském kraji, který je exekucemi dětí postižený nejvíc, v červnu oslovila sedm okresních soudů. V dotazech si podle zákona o svobodném přístupu k informacím vyžádala přesná čísla zadlužených dětí a lidí, kteří mají nařízenou exekuci kvůli dluhům z dětství. „Byli jsme v šoku z reakcí soudů i z různých částek, které si za stejnou práci účtují,“ uvedla Tereza Dvořáková. V neziskovce má na starosti projekt Za děti bez dluhů.
Jediné, v čem se pracovníci justice v reakcích shodli, že dětské dlužníky ze soudního informačního systému vyhledat nelze. S ručním prohledáváním spisů už se každý popasoval po svém. Podle instrukcí Ministerstva spravedlnosti si mají za hodinu takové práce účtovat u žadatelů 200 korun na hodinu.
Okresní soud Plzeň-sever vyhledání dětských dlužníků vyčíslil na bezmála sedm milionů korun. Naopak sousední Plzeň-město jen na 75 tisíc korun. Nejrychleji se s žádostí vypořádali na soudu Plzeň-jih. „Požadované informace nelze poskytnout, když informace o věku povinného v exekučním řízení (ve vašem dotazu osoba mladší 18 let) se neevidují, a proto je nelze získat,“ uvedla předsedkyně soudu Simona Kuboušková.
Je zřejmé, že by soudy musely při zjišťování informací projít různé počty spisů. Každý má jinou působnost i velikost, a tudíž řeší různé počty exekucí. Nicméně v tom, kolik času by jim zabral jeden spis, se diametrálně liší. „Z hlediska časové náročnosti uvedených úkonů je třeba počítat s vytížením jednoho zaměstnance soudu minimálně v rozsahu dvacet minut na jednu z věcí. Při celkovém počtu 104 575 spisů, které by bylo třeba projít, činí celková doba ke zpracování 34 990 hodin,“ uvedli na „nejdražším“ soudu Plzeň-sever.
Zatímco tam na jeden spis potřebují dvacet minut, jejich kolegové ze soudu Plzeň-město jen minutu. Výsledná cena za informace při stejném počtu spisů se tak liší dvacetinásobně.
Organizaci Tady a teď zamítavé reakce šokovaly. „Přitom právě soudy se podílely na tom, že máme tolik dětských exekucí. Často rozhodovaly velmi formalisticky. S platebními rozkazy často obesílaly jen zákonné zástupce. Děti třeba měly konflikt s rodiči, a tak se o dluhu ani nedozvěděly. Myslela jsem, že se soudy pokusí chyby napravit, ale většina k reflexi nedospěla,“ popsala Dvořáková.
Ústavní soud už přitom v dřívějších nálezech kritizoval obecné soudy za chyby při doručování či nedostatečném zastupování dětí před soudy.
Okresní soudy se v reakcích na dotazy neziskovce ohrazovaly, že by vyhledávání dat ohrozilo jejich hlavní činnost - tedy rozhodování sporů.
O tom, jak může soudy dotaz zatížit, svědčila i odpověď tachovského okresního soudu. Tam si za projití 95 tisíc spisů naúčtovali 3,2 miliony korun. Zabralo by jim to prý 16 tisíc hodin času. „Pokud je počítáno průměrně deset minut na každý spis, vyřízení vaší žádosti by tak vytížilo všechny zaměstnance soudu (38 osob) na více než 52 pracovních dnů,“ uvedla předsedkyně Michaela Řezníčková.
Neziskovka v projektu Za děti bez dluhů vyčlenila na platy za informace od soudů 200 tisíc korun. „Předpokládali jsme, že to pro justici bude práce navíc, proto jsme v rozpočtu zahrnuli i tuto položku, ale s takovou výší jsme rozhodně nepočítali,“ řekla Dvořáková. Je tedy jasné, že o informace soudy dál žádat nebude, protože by je nezaplatila.
Přitom třeba od plzeňské fakultní nemocnice získala údaje o dětských dlužnících zadarmo. Zařízení jich eviduje přes 250, přes exekutora od nich vymáhá celkem 982 tisíc. Soudní náklady činí dalších 220 tisíc korun. Poté, co Seznam Zprávy upozornily na několik případů, nemocnice konkrétní exekuce zastavila. Nicméně o plošném prominutí dětských dluhů zatím neuvažuje. „Jsme státní zdravotnické zařízení a musíme hospodařit s péčí řádného hospodáře. Z toho vyplývá, že každá dlužná částka je pro FN Plzeň problematická, ať se týká dětských nebo dospělých dlužníků,“ sdělila už dřív mluvčí nemocnice Gabriela Levorová.
Vláda na startu týdne schválila novelu občanského zákoníku. Chce zabránit tomu, aby za poplatky za popelnice nebo ošetření v nemocnici mohly právně odpovídat děti. Jak potvrdila ministryně spravedlnosti Marie Benešová, jejíž resort Sněmovně novelu předkládá, dluhy se ale podle současného znění nemají odpouštět zpětně. „To už tak v legislativě bývá,“ narážela ministryně na nepřípustnou retroaktivitu v právu.
Přitom jak plyne z několika nálezů Ústavního soudu, tisíce exekucí vedených obcemi či nemocnicemi proti dětem jsou dosud vedené protizákonně. To však dlužníci často netuší.
A jak plyne z reakcí okresních soudů, nedozvědí se o nich ani pomáhající organizace. „V našem projektu chceme zmapovat strukturu těch dluhů. Abychom vůbec věděli, kdo jsou věřitelé. Proto jsme instituce oslovili,“ dodala Dvořáková.
Podle Exekutorské komory jsou v Česku asi tři tisíce dětských dlužníků, dalším desítkám tisíc dospělých dluhy vznikly v nezletilém věku. Podle organizace Tady a teď mohou být reálná čísla vyšší. „Mapa exekucí z roku 2019 říká, že je v Plzni-město přes 300 dětských dlužníků. Přitom jen data z fakultní nemocnice naznačují, že jich bude víc,“ uvedla Dvořáková.
