Článek
V laboratoři klinické hematologie pražské Ústřední vojenské nemocnice je ráno rušno. Do reprezentativní prosklené budovy A dorazili dobrovolníci, kteří chtějí pomoci s léčbou covidu-19. Nebudou ale pečovat o pacienty, ani pomáhat lékařům. Přišli darovat cenné protilátky přímo z vlastních žil.
U vchodu se dokonce tvoří krátká fronta. Po vyplnění krátkého dotazníku, prokázání se občankou a kartičkou pojišťovny už ale zdravotník nabírá několik vzorků krve. Personál má plné ruce práce, jinak ale panuje příjemná atmosféra, kterou pravidelní dárci krve dobře znají. Sešli se tu lidé, kteří chtějí pomáhat.
Ne každý k tomu dostane příležitost. Takzvanou rekonvalescentní plazmu mohou darovat pouze lidé, kteří prodělali nemoc covid-19, respektive u nich obranný mechanismus vytvořil protilátky po setkání s virem SARS-CoV-2. Od přenosu viru nesmí uběhnout ani příliš krátká, ani příliš dlouhá doba, darovat navíc nemohou ani ženy, které už byly někdy těhotné, nebo lidé, kteří přijali krevní transfuzi.
Podrobnosti k darování plazmy si přečtěte zde:
Takzvanou rekonvalescentní plazmu používají lékaři k léčbě nemocí už desítky let. Pomáhá například u těžkých případů chřipky nebo proti ebole. Plazma od dárce zlepšuje imunitní odpověď těla na nákazu covidu-19. Pacientům s těžkým průběhem může zachránit život.
Úspěšné dárcovství má ale hodně podmínek. Některé jsou shodné s darováním krve, jiné ještě přísnější, především musí dárce přijít ve správném období po prodělání nemoci. Některé nemocnice dokonce otevřeně shání pouze muže, a to čerstvě vyléčené. Kdo se totiž infikoval na jaře, protilátky už na podzim nejspíš mít nebude.
Plazma a krevní skupiny
Univerzálním dárcem plazmy jsou lidé s krevní skupinou AB, tedy přesně naopak, než je tomu u dárcovství krve. Tam jsou lidé se vzácnou skupinou AB naopak univerzálním příjemcem.
Přesto si nemocnice na nedostatek dárců nestěžují. Zřejmě k tomu přispěla i výzva Ministerstva zdravotnictví, oslovení veřejnosti ze strany samotných nemocnic a snad i aktivita médií. Dárců navíc v posledních týdnech přibývá s tím, jak se zvyšuje počet uzdravených.
„Ano, k nárůstu došlo, do Krevního centra FNO přichází již 20–30 dárců rekonvalescentní plazmy týdně. Samozřejmě přivítáme každého muže, který je ochoten darovat a splňuje podmínky pro darování rekonvalescentní plazmy, nikoho takového neodmítneme,“ říká mluvčí FN Ostrava Petra Petlachová.
Odebrání několika vzorků krve trvá pár vteřin. Laboratoř v nich potom hledá protilátky, a pokud je rozbor potvrdí, lékaři se do dvou týdnů sami ozvou potenciálnímu dárci.
„Během první vlny koronaviru mělo léčebnou hladinu protilátek jen kolem 30 % dárců. V tomto období jsou hladiny protilátek u dárců vyšší, potřebné protilátky má přes 70 % dárců plazmy,“ říká mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher. A podobné je to i v dalších fakultních nemocnicích, které plazmu odebírají.
Odběr plazmy potom trvá asi tři čtvrtě hodiny podle toho, jak rychle z těla teče. Typicky lékaři odeberou asi 660 ml.
„Mně můžete napíchnout obě ruce, já mám na rozdávání. Denně vypiju lahev minerálky,“ povzbuzuje zdravotníky z odběrového křesla třicátník v tričku kapely Iron Maiden.
Krve je dost, bohužel
Většina fakultních nemocnic plazmu odebírá, neplatí to ale pro všechny. Například Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nebo pražská FN Motol musí plazmu pro své pacienty nakupovat. Plazmy ale mají velké nemocnice dost.
A dokonce si neztěžují ani na nedostatek darované krve, což je v běžném provozu evergreen všech českých nemocnic.
„Pandemie negativně ovlivňuje dárcovství krve, mnoho dárců onemocnění prodělalo, je v rekonvalescenci nebo v karanténě, takže dárců mírně až středně ubylo,“ říká mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Marie Heřmánková. „Ale zajištění substituce pro pacienty rozhodně není ohroženo,“ dodává jedním dechem.
Vysvětlení je jednoduché, ale nijak uklidňující. Nemocnice kvůli epidemii covidu-19 omezily ostatní péči, především plánované operace, při kterých má darovaná krev své hlavní využití.
„Aktuálně jsou plánované chirurgické výkony, například ortopedické, odloženy, takže i spotřeba klasických transfuzních přípravků je nižší,“ vysvětluje mluvčí olomoucké nemocnice Fritscher.
