Článek
Poukázku na přenocování v noclehárnách je možné koupit za sto korun přes internet na adrese www.noclezenka.cz. V minulé zimní sezoně dárci potřebným věnovali 21.000 těchto kuponů. Pátý ročník projektu zahajuje Armáda spásy. ČTK to řekla její mluvčí Tereza Melišová.
„Nocleženka nezahrnuje pouze nocleh samotný, ale i možnost osobní hygieny, polévku s pečivem, teplý nápoj, možnost získat čisté a teplé oblečení, zdravotní prohlídku, základní ošetření a v neposlední řadě podporu sociálního pracovníka,“ uvedl národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa. Podle něj není cílem lidem zajistit jen přespání, ale pomoci jim odrazit se ode dna a vrátit se k soběstačnému životu.
V první sezóně po zahájení projektu zakoupili lidé 6500 kuponů. Další zimu se prodalo 30.000 poukázek, přispěly k tomu tehdejší silné únorové mrazy. Za třetí mírnější zimy se podařilo získat 23.000 nocleženek a v poslední sezoně 21.000. Peníze za nevyužité poukazy putují do zvláštního fondu. Z něj se pak poskytuje další pomoc lidem v nouzi.
Zaplacená nocleženka se v noclehárně vytiskne a dostane ji sociální pracovník, který ji předá člověku v tísni. Každá poukázka má své číslo. Dárce se tak může dozvědět, že za jeho stokorunu někdo potřebný přespal v zařízení Armády spásy v Praze, Brně, Karlových Varech, Ostravě, Krnově, Opavě, Jirkově, Šumperku či Havířově. Za noc v noclehárnách lidé bez přístřeší platí poplatek. Ten obvykle činí pár desetikorun. Podle pracovníků je cena spíš symbolická a motivační, náklady rozhodně nepokryje.
Podle Krupy se kvůli šíření covidu-19 pravidla přijímání a pobytu letos zpřísnila. „Pokud se u někoho projeví příznaky, okamžitě je odkázán na zdravotníka, lékaře, případně hygienu,“ uvedl Krupa. Podle něj pracovníci člověka s horečkou a dalšími obtížemi do zařízení nepustí, lidé pak musí od lékaře získat potvrzení o bezinfekčnosti. V budovách se nosí roušky, k dispozici je dezinfekce.
Podle výsledků sčítání žilo loni na jaře v Česku 21.300 lidí bez přístřeší a stálého bydlení, z nich 2600 dětí. Venku a v noclehárnách přespávalo 11.600 osob. Nejvíc z nich bylo v Praze, a to téměř 2100. Následoval Moravskoslezský kraj se 1700 lidmi. Průměrnému „člověku z ulice“ bylo 47 let a pět měsíců.
Podle pracovníků Armády spásy se situace kvůli koronavirové krizi zhoršuje. Do zařízení této organizace třeba v Moravskoslezském kraji už na jaře docházel dvojnásobek potřebných než obvykle. Mezi nimi byli i ti, kteří zrovna ztratili práci a museli opustit podnikovou ubytovnu. „Mnoho lidí si myslí, že člověk bez domova musí být na ulici. Teoreticky je bezdomovcem každý, kdo bydlí nestandardně, tedy třeba i v komerčních ubytovnách, v azylových domech, noclehárnách, u známých a podobně,“ uvedl Krupa.
Armáda spásy začala v Československu fungovat v roce 1919. Za komunistického režimu musela v roce 1950 činnost přerušit, po vynucené čtyřicetileté pauze ji obnovila. Zaměřuje se na pomoc lidem bez přístřeší. Provozuje denní centra, noclehárny či azylové domy. Služby se financují hlavně z dotací od státu, krajů a měst. Náklady se tak ale podle vedení nepokryjí. Pomáhají sbírky a nocleženky.
