Článek
Je to horký brambor. Tak někteří státní úředníci hodnotí nadále nejasnou situaci ohledně přijetí velkorysého daru z Tchaj-wanu, jehož hodnota byla samotnými Tchajwanci vyčíslena na 1,52 milionu dolarů (35 milionů korun).
Stále nebylo nalezeno řešení, jak pět plně automatizovaných linek na výrobu roušek a respirátorů, jež se Česku rozhodla zdarma poskytnout skupina tchajwanských podnikatelů při nedávné návštěvě šéfa českého Senátu Miloš Vystrčila, právně čistě převzít a uvést do provozu.
„Pokud vím, tak ve hře jsou nadále dvě varianty. První je, že darované linky budou provozovány ve veřejném sektoru a druhá, že v soukromém. Je to třeba udělat tak, aby to bylo transparentní a nesmí být porušeno tržní prostředí,“ říká šéf senátního zahraničního výboru Pavel Fischer, který byl součástí delegace a dnes pomáhá oříšek rozlousknout.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil se k věci nyní nevyjádřil, v předešlém týdnu ale viděl jako schůdnější, že linky bude provozovat některá z českých privátních firem, které s touto výrobou mají už zkušenosti.
Z čistě praktického hlediska by bylo asi nejjednodušší, kdyby linky převzala zlínská rodinná firma Spur. Právě tato totiž podle informací Seznam Zpráv už sama dříve tři stejné automatizované linky od téhož tchajwanského výrobce koupila.
To by nebylo v pořádku
Jak v rozhovoru uvedl generální ředitel a místopředseda představenstva firmy Spur Tomáš Dudák, na jedné lince dnes vyrábí roušky a na zbylých dvou respirátory. Šlo dokonce o úplně první linky na ochranné pomůcky, které tchajwanská firma Autoland Technology na trh uvedla. Vedle toho vyvíjí a vyrábí i jiné podobné systémy pro automatizovanou a robotizovanou výrobu. „My jsme se s nimi propojili přes našeho dlouholetého tchajwanského obchodního partnera. S prototypem jsme jim i trochu pomáhali, ” vysvětlil ředitel Dudák.
Přesto samo vedení zlínské firmy nevidí jako průchozí, že by další linky od stejného výrobce mohli skrze stát teď přijmout jako dar.
„Ty předchozí linky jsme si řádně zaplatili. Nedovedu si představit reakci české veřejnosti i konkurence, pokud bychom tyto měli zadarmo. Všichni podvědomě cítíme, že by to nebylo v pořádku,“ uvedl ředitel Dudák.
Věří ale prý, že se českým státním úřadům, kterým na vyžádání firma Spur poskytla na tchajwanského výrobce reference, nějaké uspokojivé řešení podaří nalézt. „Je to velmi choulostivá věc a my se k tomu ani nechceme moc vyjadřovat. Máme důvěru v naše politiky, že si s tím poradí. Tak, aby ten dar neztratil svůj původní smysl,“ dodal Dudák.
Senátor Pavel Fischer naznačil, že by stát mohl darované linky i vydražit.
Další diskutovaná varianta je údajně taková, že by si některá z firem od státu linky dlouhodobě pronajala, a to na základě tendru. Ovšem určitá potíž by byla v tom, že kdokoliv jiný než zlínský Spur, který už stejné linky má v provozu, by s největší pravděpodobností musel znovu projít poměrně časově náročným (několikaměsíčním) certifikačním procesem.
A to v době druhé vlny pandemie covid-19, kdy je opětovný hlad po ochranných pomůckách, je docela závažný hendikep. Ředitel tchajwanské společnosti Autoland Technology Kuo Li-lin v minulých dnech vyjádřil připravenost dodat linky do Česka do konce října, tak aby mohly být instalovány do poloviny listopadu.
Citlivě a spravedlivě
Jde o politicky velmi citlivou záležitost s mezinárodním přesahem. Lze dokonce zaslechnout i jízlivá slova o danajském daru, s nímž se teď státní správa neví moc rady. Ale zároveň si nikdo nedokáže představit, že by celá věc mohla skončit blamáží.
Najít vhodné řešení by mělo nejspíše Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministr Karel Havlíček pro Seznam Zprávy uvedl, že ve čtvrtek večer má k celé věci se zainteresovanými senátory schůzku, které se účastní vedle zástupců jeho ministerstva i náměstek z resortu zahraničních věcí. Havlíček uvádí, že cílem je najít právně nejčistší a nejspravedlivější variantu, aby nikdo nebyl „nepřiměřeně zvýhodněn“.
„Zvažujeme, že by to provozoval státní subjekt, máme i velmi zajímavého zájemce. Nyní to vyhodnocujeme. Variantou je i to, že by to vlastnil stát, který by v nějaké soutěži provozovatele transparentně vytendroval,“ uvedl bez dalších podrobností Havlíček.
Podle některých zákulisních informací ze státních úřadů to ale nyní spíše vypadá, že linky skončí ve státním sektoru. Zvažuje se údajně i varianta, že by je převzala Vězeňská služba ČR a do výroby ochranných pomůcek by se tak mohli zapojit lidé ve výkonu testu.
Ovšem ani toto řešení není bez starostí, protože automatizovaná výroba ochranných pomůcek je náročná na čistotu prostředí i kvalifikaci obsluhujícího personálu. Sama Vězeňská služba k této možnosti jasné stanovisko nedala. „K této věci neproběhla žádná oficiální jednání, nemohu se k tomu tedy podrobněji vyjádřit,“ reagovala stroze její mluvčí Petra Kučerová.
