Článek
Dánové budou ve středu rozhodovat o obsazení parlamentu, klíčovým tématem voleb je klimatická změna. K urnám může zamířit až 300 tisíc prvovoličů. Velkou váhu ekologii budou přikládat zčásti také díky šestnáctileté švédské aktivistce Gretě Thunbergové, která mobilizuje v otázce ochrany klimatu mladé po celé Evropě.
V úterý ekologičtí aktivisté demonstrovali před dánským parlamentem v Kodani. „Myslím, že mladí, ale i všichni ostatní mají odpovědnost volit politiky, kteří budou vnímat klimatickou změnu takovou, jaká doopravdy je, tedy jako klimatickou katastrofu nebo nouzi,“ řekl agentuře AP jeden z demonstrujících a zároveň prvovolič Oskar Charlie Dahlin.
„Před několika měsíci mladí lidé začali v dánské politice prosazovat zelenou agendu. Nyní vidíme, že to začíná být prioritou pro všechny věkové skupiny. Není to jen zájem mladých, všechny věkové skupiny to berou v potaz,“ zdůraznil pro AP analytik Kasper Moller Hanser.
Dalším důležitým tématem voleb zůstává migrace. „Sociální demokraté upravili svůj postoj k migraci. Za poslední tři roky změnili strategii víc než za předchozích 30 let. Viděli jsme, že se přiklonili doprava, k přísnější imigrační politice, a to jim pomohlo získat voliče zpět od populární pravice,” řekl Hanser.
Právě opoziční sociální demokraté míří podle posledních průzkumů veřejného mínění k vítězství v parlamentních volbách, a to i přesto, že nedávné volby do Evropského parlamentu vyhrála středopravá Liberální strana Venstre premiéra Larse Lökkeho Rasmussena. Zklamáním budou parlamentní volby zřejmě pro protiimigrační Dánskou lidovou stranu (DF), které uškodily korupční skandály a jíž značnou část voličů odlákaly tradiční dánské strany prosazující dnes podobně přísný postoj vůči žadatelům o azyl jako DF.
Dánsko se svým štědrým sociálním systémem a dobře fungující ekonomikou bylo zastánci sociálního státu vždy dáváno za ukázkový příklad. Pravicové vlády ale v poslední době snižovaly výdaje na školství a zdravotnictví, což během deseti let vedlo k uzavření pětiny státních škol a čtvrtiny státních nemocnic, uvedla agentura Reuters. Výdaje na služby pro seniory starší 65 let, jako jsou například pečovatelské domy či rehabilitace po nemoci, klesly o 25 procent.
Dánsko v roce 2015 patřilo s 21 000 žadateli o azyl k zemím, kam přišlo nejvíc uprchlíků v přepočtu na obyvatele. V důsledku zpřísnění dánských přistěhovaleckých zákonů počet žadatelů o azyl v zemi od té doby výrazně klesl a v roce 2017 dosáhl pouhých 3 500. Obě velké strany – sociální demokracie i liberálové – zdůraznily, že budou pokračovat v tvrdém postoji k imigraci, který očividně nachází odezvu u řady voličů.
V rámci opatření zaměřených na omezení přílivu uprchlíků většina velkých dánských politických stran, včetně sociálních demokratů, podpořila v roce 2016 i kontroverzní zákon o konfiskaci majetku migrantů za účelem financování jejich pobytu, který list The Washington Post přirovnal k olupování Židů nacisty za druhé světové války. Podobně tradiční strany schválily zákaz zahalování obličeje na veřejnosti, který je spojován především s ženskými muslimskými oděvy jako burka a nikáb, či návrh zdvojnásobit tresty za činy, jako jsou krádeže či vandalismus, v oblastech s vysokou nezaměstnaností a kriminalitou obývaných převážně přistěhovalci a jejich potomky.
