Článek
Projekt, který bude stát na 37 miliard eur, bude podle dánského ministra pro klima Dana Jorgensena největší investicí do infrastruktury v dějinách země. Řekl to britským novinám Financial Times. „Je to pro nás nové paradigma,“ sdělil.
Příbřežní projekt větrných elektráren je středobodem nového klimatického balíčku, který ve středu představila dánská vláda. Klade si za cíl snížit emise o 70 procent v průběhu deseti let. Podle Jorgensena pandemie koronaviru jen zvýšila motivaci vlády ke zvýšení investic do životního prostředí. Nový klimatický plán má současně vytvořit tisíce nových pracovních míst.
Financial Times: ‘Denmark plans to build two giant “energy islands” as part of the world’s most ambitious offshore wind project, as the Scandinavian country increases its green programme in the face of the coronavirus crisis.’ https://t.co/E5Rzsz1HPy
— Dan Jørgensen (@DanJoergensen) May 21, 2020
„I přesto, že se nacházíme uprostřed bezprecedentní zdravotnické krize, neznamená to, že jsou problémy spojené se změnami životního prostředí menší. Nacházíme se stejně tak i v klimatické krizi,“ uvedl Jorgensen. „Dokazuje to, že jsme v rukou přírody.“
Podle slov Jorgensena je projekt financován z veřejných i soukromých zdrojů. Většina peněz ale přichází právě ze soukromého sektoru.
Ostrov Bornholm v Baltském moři spolu s dalším, uměle vybudovaným ostrovem v Severním moři, budou přeměněny na komplexy mnoha velkých větrných elektráren.
Vláda se chystá do roku 2030 vybudovat nové větrné elektrárny o výkonu 2 gigawatty po obvodu každého z ostrovů. To by mělo ztrojnásobit dánskou větrnou energetiku.
Ostrov v Severním moři má potenciál zvětšit časem produkci až na 10 gigawattů. Na ostrově by se v budoucnosti mohly také nacházet i továrny, které by vyráběly vodík.
Dánsko vybudovalo zcela první projekt větrné energetiky při pobřeží už v roce 1991, a stalo se tak světovou jedničkou v oboru. Je také domovskou zemí dvou nejvýznamnějších společností na výrobu turbín, Orsted a Vestas.
Dánská iniciativa bude vzpruhou pro celý průmysl, který trpí vlivem koronavirové krize: výstavba elektráren na obnovitelnou energii se kvůli ní zpomalila. Letos tak bude o třetinu nižší než v roce 2019. To je podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) největší úpadek od roku 1996. I tak je ale obnovitelná energie stále na vzestupu, i když pomaleji, než se původně od roku 2020 čekalo.
Nové energetické ostrovy představují příležitost otestovat typy větrných elektráren, které byly dlouho studované, ale nikdy nebyly postavené. Dánsko tvrdí, že z projektu budou moci těžit i jiné země, například Polsko, Švédsko, Nizozemsko a Německo. Mohly by odebírat jejich energii z nového projektu.
Pokud se podaří oba ostrovy zastavět, znamenalo by to 54procentní nárůst evropské příbřežní větrné energie.
Podle Gilese Dicksona, ředitele lobbistické skupiny WindEurope, jde o velmi pozitivní vývoj a největší takto konkrétní projekt na světě. Nejdůležitější je podle něj to, aby z takovýchto projektů mohlo těžit co nejvíce zemí.
