Článek
Francie, Švédsko a Norsko dnes vyzvaly k prošetření zprávy dánské rozhlasové stanice Danmarks Radio (DR), podle níž dánské tajné služby mezi roky 2012 a 2014 pomáhaly americké Národní agentuře pro bezpečnost (NSA) špehovat přední evropské politiky. Pokud by se obvinění ukázalo jako pravdivé, jednalo by se podle francouzského ministra pro evropské záležitosti Clémenta Beauna o „extrémně závažnou“ záležitost, jež by mohla mít i dopady na spolupráci Francie s Dánskem.
„Je to extrémně závažné, musíme ověřit, jestli se naši partneři z EU, Dánové, nedopustili nějakých pochybení nebo přešlapů ve spolupráci s americkými službami. A co se týče Američanů, zjistit (…), zda docházelo ke špehování politických činitelů,“ řekl Beaune televizní stanici France Info. Závěr je podle DR výsledkem vnitřního šetření Dánské obranné zpravodajské služby. DR se odvolává na devět nejmenovaných zdrojů, které mají informace o vyšetřování.
„Mezi spojenci musí panovat důvěra, nějaká minimální kooperace, takže tyto případné činy jsou vážné, musíme je ověřit a následně z nich vyvodit důsledky, co se týče kooperace,“ dodal s tím, že zatím neví, kteří Francouzi mohli být cílem případné špionáže.
Švédský ministr obrany Peter Hultqvist řekl místní televizi SVT, že o kauze požaduje plné informace. Norský šéf obrany Frank Bakke-Jensen zase prohlásil, že vznesená obvinění bere vážně.
Německý vládní mluvčí Steffen Seibert na dnešní tiskové konferenci řekl, že Berlín vzal zprávy o možné špionáži na vědomí. „Nyní je kvůli vysvětlení v kontaktu se všemi relevantními národními i mezinárodními místy,“ řekl Seibert. O dalších podrobnostech hovořit odmítl. „Prosím o pochopení, že spolková vláda zásadně veřejně nekomentuje činnost tajných služeb,“ uvedl. Seibert odmítl komentovat i dotazy o tom, zda případ ovlivní spolupráci tajných služeb Německa a Dánska.
Hovory z podmořských kabelů
Ke kauze se vyjádřil rovněž bývalý šéf německých sociálních demokratů Peer Steinbrück, jenž byl údajně jednou ze špehovaných osob. Televizi ARD řekl, že je podle něj „groteskní, aby spřátelená zpravodajská služba monitorovala (komunikaci) a špehovala vrcholné představitele“. „Politicky to považuji za skandál,“ dodal.
DR s odkazem na devět zdrojů obeznámených se situaci uvedlo, že NSA špehovala čelné evropské představitele, včetně Angely Merkelové, tehdejšího šéfa německé diplomacie Franka-Waltera Steinmeiera či lídra opozice Peera Steinbrücka, v období 2012-2014 s pomocí dánské tajné služby. NSA se údajně napojila na podmořské internetové kabely, jichž ústí v Dánsku celá řada a vedou například ze Švédska, Norska, Německa, Nizozemska či Británie. V rámci akce nazvané „Operace Dunhammer“ NSA podle zprávy využila svůj speciální nástroj známý jako Xkeyscore, s jehož pomocí dokázala z kabelů filtrovat komunikaci vybraných činitelů podle jejich telefonního čísla.
NSA ani americká administrativa zatím obvinění nijak nekomentovaly, stejně jako dánská rozvědka. Dánská ministryně obrany Trine Bramsenová uvedla, že se nehodlá vyjadřovat ke spekulacím médií ohledně práce tajných služeb. Mluvčí Merkelové podle agentury Reuters uvedl, že se o zprávě dozvěděl z médií a odmítl poskytnout další komentář.
Podobné nařčení se objevilo také v roce 2013, kdy někdejší spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden zveřejnil množství utajovaných informací, které odhalily značný rozsah americké elektronické a telefonní špionáže. Monitorování se týkalo desítek milionů Američanů i politiků jiných zemí, včetně Merkelové. Bílý dům tehdy obvinění zcela nepopřel, uvedl však, že telefon německé kancléřky nebyl a nebude odposloucháván.
Vnitřní vyšetřování Dánské obranné zpravodajské služby podle DR začalo v roce 2014. Důvodem měly být obavy vyvolané Snowdenovým odhalením ohledně operací NSA.
Snowden na twitteru po zveřejnění zprávy v neděli uvedl, že současný prezident Joe Biden, byl tehdy „do skandálu hluboce zapojen“ a dodal, že by celá věc měla být plně odtajněna. Biden byl tehdy viceprezidentem.
Snowden je ve Spojených státech obviněn z krádeže vládního majetku, neoprávněného sdělování informací o obraně státu a z úmyslného sdělování tajných zpravodajských informací. Uchýlil se proto do ruského exilu. Předtím než zveřejnil informace o rozsahu americké špionáže, američtí zpravodajští činitelé trvali na tom, že NSA nikdy vědomě neshromažďovala data ze soukromých telefonních záznamů.
