Článek
Dosud byl ostrov na východě Středozemního moře znám především pro své extrémně nízké daně, které v kombinaci s neprůhlednou vlastnickou strukturou umožňovaly skrýt bohatství. Tomu je teď ale konec.
Tamní vláda plánuje, že v nadcházejících měsících zprovozní rejstřík, ve kterém budou identifikováni skuteční majitelé tisíců firem, které jsou na ostrově registrovány. Detaily o společnostech, z nichž mnohé mají vazby na Rusko, se začnou shromažďovat od 16. března. Informovala o tom agentura Reuters.
Zatím to vypadá tak, že do seznamu se bude podle dostupných informací vkládat konečný vlastník, v byznysu označovaný jako ultimate beneficial owner, který má reálně možnost vykonávat ve firmě rozhodující kroky.
Rejstřík, který v rámci boje proti praní špinavých peněz požaduje Evropská unie, může podle zastánců změn zásadně změnit situaci na ostrově.
„Dáme společnostem šest měsíců na to, aby si obstaraly data a zadaly je do systému,“ uvedla koordinátorka projektu Antonia Faitaová-Stavrideová z kyperského ministerstva energetiky, obchodu a průmyslu.
Podle odborníků je už nyní více než jasné, že některé firmy raději z ostrova odejdou, než aby odkryly svou vlastnickou strukturu.
Fiktivní společnosti jsou „jedním z nejvyužívanějších prostředků k praní špinavých peněz“, konstatovala Maira Martiniová z organizace Transparency International. Některé firmy z Kypru dokonce odešly už v loňském roce, kdy tamní banky zavedly kvůli praní špinavých peněz přísnější kontroly, připomněla Katerina Antoniouová ze společnosti Deloitte.
U samotného rejstříku to ale nekončí. Do konce roku by totiž měl vzniknout celý systém, který bude propojen i s dalšími databázemi, například s katastrem nemovitostí.
Znamená to odliv českých firem z daňového ráje?
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy byl ostrov v uplynulém desetiletí dlouhodobě druhým nejvyhledávanějším daňovým rájem českých firem, a to po Nizozemsku.
Kypr však podle něj i přes uvolněné podmínky nepatří mezi pochybnější sortu daňových rájů, kam se řadí jurisdikce typu Belize, Panamy nebo Bermudských ostrovů. „I proto nelze čekat, že by nyní došlo k masovému úprku českých firem z Kypru. Ty pochybné tam stejně nejsou, případně se mohly na celou situaci připravit,“ uvedl.
Rejstřík, ve kterém budou identifikováni skuteční majitelé firem registrovaných na ostrově, ale není prvním krokem, jak se chce Kypr vymanit z nedůvěryhodné pověsti.
Zlaté pasy = zlatý důl
Ještě před koncem loňského roku ostrov po letech pozastavil svůj kontroverzní program „zlatých víz“, který se pro mnoho mimoevropských obchodníků stával velmi jednoduchou cestou do Evropy. I proto byla roky kritizována jako korupční praktika a způsob, jak zločincům poskytnout azyl.
Zlaté vízum mohl získat prakticky kdokoliv, kdo zaplatil do státní pokladny alespoň 2,5 milionu dolarů, tedy v přepočtu přibližně 55 milionů korun. Podle zveřejněných informací šly tyto peníze nejčastěji do investic s nemovitostmi.
Další podmínkou pro kyperské občanství byl také čistý trestní rejstřík. Na dokazování beztrestnosti žadatelů je však trošku bizarní, že dokumenty dodávaly vždy samotné osoby.
Kyperská vláda ke zrušení víz s počátkem letošního listopadu přistoupila poté, co arabská televizní stanice al-Džazíra odvysílala informace, které dokazují, že země prodávala občanství „politicky exponovaným osobám“.
Velký byznys
Ministerstvo financí Kyperské republiky již dříve tvrdilo, že zlaté pasy dostali „skuteční investoři, kteří si v zemi vybudují obchodní základnu a získají tam zároveň trvalé bydliště“. Podle zprávy britského Guardianu vygeneroval tento program pro Kypr od založení – tedy od roku 2013 – přes osm miliard dolarů.
Poté, co Kypr v listopadu program ukončil, existují v současné době pouze dvě země, které stále nabízejí obdobně nízkou cenu za občanství prostřednictvím investičních programů: Malta a Bulharsko. Odborníci z oboru investorských víz očekávají, že země budou v dalších měsících vystaveny rostoucímu tlaku, aby program „zlatých pasů“ úplně vyřadily.
