Článek
Tak dobré výsledky umožnila okolnost, že se na bilanci dosud nepodepsal nový zákaz ekonomických aktivit zaměřený především na služby.
Také v Česku se potvrzuje, že vláda náklady na záchranný balíček po první vlně koronaviru přestřelila. Plánovaný schodek 500 miliard státní úřady ani podniky nedokážou využít, přitom už teď lze předpokládat, že se to nezdaří ani po započtení nákladů na druhou vlnu.
V říjnu stát započetl do výdajů, které vznikly v souvislostí s pandemií, jedenáct a půl miliardy na mimořádné zvýšení platů ve zdravotnictví, tři miliardy navíc zdravotním pojišťovnám, dalších 1,5 miliardy na programy Antivirus, které hradí podnikům část nákladů na platy zaměstnanců, 1,3 miliardy za výpadek daně z nabytí nemovitostí a 900 milionů na program Covid Nájemné. Naproti tomu se dosud nespustila avizovaná investiční ofenziva a kapitálové výdaje se zvýšily jenom o 15 miliard, tedy o stejnou částku jako například loni.
Proti tomu se dařilo vybírat daně nejlépe v historii. Poplatníci odvedli státní pokladně během října 108 miliard korun, o miliardu víc než v desátém měsíci loňského roku a o tři miliardy víc než předloni. Primát nejspolehlivější daně získalo pojistné na důchody, které letos vyneslo o dvě miliardy víc než loni a vyrovnalo tak drobné výpadky jiných titulů, zvláště zmíněné daně z nabytí nemovitostí.
Rozpočet za říjen se stal po údajích o ekonomickém růstu ve 3. čtvrtletí dalším důkazem, jak rychle se ekonomika dokázala zotavit po prvním koronavirovém šoku. Teď se však časy opět mění a rozpočtáři s napětím čekají, jestli druhým lockdownem přijdou o stejné peníze jako ve třech jarních měsících, kdy se daňové příjmy propadly proti loňsku o pětinu.