Článek
Rok 2021 má být rokem voleb, pokud nedojde k tak silným politickým otřesům, které by vedly k volbám předčasným. A právě na tento rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO) velkou daňovou reformu.
Základ hodlá představit koncem srpna a některé prvky ještě později. Už nyní je ale možné se podívat na některé detaily. Mají společné motto: Ulevit jak zaměstnancům, tak živnostníkům, jak to prezentuje ministryně.
Podle expertů je jejich výhodnost sporná.
Například malí živnostníci už nebudou muset odevzdávat daňové přiznání. Vyhnou se i všem kontrolám z finančního úřadu, a to díky paušálnímu odvodu.
„Podnikatel nebo živnostník s příjmem do jednoho milionu si bude moct vybrat, jestli chce podávat daňové přiznání a uplatňovat různé slevy jako doposud, nebo zda chce zaplatit jednou částkou daň, sociální i zdravotní, a tím pádem pro něj jakákoliv další povinnost končí,“ vysvětluje svou novinku ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Živnostník tak odvede 500 korun na dani a k tomu minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Ty se mění rok od roku podle průměrné hrubé mzdy. Pro ten letošní odvádí podnikatelé minimálně 2388 korun na sociálním a 2208 korun na zdravotním pojištění. Pokud by paušál fungoval už letos, podnikatelé by zaplatili 5096 korun. Příští rok by částka stoupla zhruba na 5500.
Není ale jasné, kdo paušál skutečně využije. Ministerstvo zatím nezveřejnilo žádné odhady.
„Nikde nebylo publikováno, jaké parametry by paušální daň měla mít. Není tedy známo, pro koho bude výhodná. Nebude ale pro ty, kteří dlouhodobě podnikají se ztrátou. Paušální daň zablokuje také slevy. Pro ty, kteří je uplatňují, to pravděpodobně nebude výhodné,“ říká bývalý šéf Finanční správy a dnes daňový expert společnosti Apogeo Jiří Žežulka.
Podnikatelé a živnostníci si tak za šest tisíc ročně mohou koupit jakýsi „administrativní odpustek“. Ti, kteří ale využívají různé slevy, o to zájem mít nebudou. Jednoduše proto, že k jakémukoliv dalšímu nárůstu odvodů se staví negativně. Podle Žežulky bude projekt úspěšný, pokud se do něj přihlásí vyšší desítky tisíc podnikatelů.
Dobře to ukázal dubnový průzkum Asociace malých a středních podniků (AMSP). Pokud by se odvody zvýšily právě o plánovanou pětistovku, dvě třetiny podnikatelů by raději dále vyplňovaly daňové přiznání a byly terčem kontrol.
„Nyní živnostník jen na nich odvede státu téměř 4600 korun měsíčně, ať má nějaký příjem nebo vydělá čistou nulu – třeba když je nemocný,“ komentovala výsledek průzkumu místopředsedkyně AMSP Pavla Břečková.
Česko má ale také jedno z nejvyšších zdanění práce v OECD, konkrétně obsadilo za rok 2018 nelichotivou sedmou příčku. Šéfka financí se proto pokusí mimo podnikatelům ulevit také zaměstnancům, a to prostřednictvím zrušení superhrubé mzdy.
To samo o sobě lidem nepomůže. Schillerová chce ale zároveň zaměstnancům snížit o procento daň z příjmu. Ta je sice 15procentní, počítá se ale ze superhrubé mzdy – tedy hrubé mzdy, ke které je připočteno pojistné placené zaměstnavatelem. Skutečná sazba je tak 20,1 procenta, Ministerstvo financí ji plánuje snížit na 19 procent.
„Musím to nejprve vrátit na jednání koaliční rady. To udělám někdy na podzim, nejdéle na jaře tak, aby to bylo případně v balíčku 2021. Ale bude to i otázka příjmů, protože počítáme s propadem asi 30 miliard, a je otázka, jestli na to rozpočet bude mít,“ vysvětluje Schillerová.
Umenšení daňové zátěže podporuje také opozice.
„Podporujeme snížení zdanění práce. Jestli se tomu bude říkat zrušení superhrubé mzdy, je asi méně podstatné. Podstatnější bude, jestli to skutečně povede ke snížení zdanění práce nebo jen ke kosmetické úpravě výpočtu,“ komentuje snahu vlády ekonomický expert Pirátů Mikuláš Ferjenčík.
Mimo paušálu a úpravy sazeb bude Ministerstvo financí rušit i některé výjimky. V rozhovoru pro MF Dnes představila Schillerová svůj plán na změnu systému stravenek. Zaměstnancům na ně přispívá zaměstnavatel, ti je pak dostanou buď v papírové, nebo elektronické formě. Nově by ale peníze mohli dostat rovnou na účet.
„Pakliže přiznáváme zaměstnancům jakýsi paušál na stravování, aniž bychom měli kontrolu, jestli ty peníze na stravování využijí, tak se za chvíli můžeme dočkat toho, že budeme chtít výdajový paušál na dopravu, protože je určitě dobré, aby Češi jezdili za prací. Co přijde dál? Možná by stálo za to zamyslet se nad výší daně a opravdu ji snížit pro všechny, všem a paušálně,“ dodává Žežulka.
Se všemi novinkami počítá vláda na rok 2021. Ale už od ledna 2020 je v plánu pár dílčích změn. Do nižší sazby DPH se přesunou některé služby – třeba vodné a stočné. Sněmovna jejich přesunutí schválila spolu s další vlnou zákona o EET. Po senátním vetu o nich ale musí poslanci znovu hlasovat.
Vyšší zdanění čeká také hazard. Nově zaplatí i šťastní výherci. Pokud jejich čistá výhra přesáhne hranici 100 tisíc, budou z ní muset uhradit 15procentní daň. Zdraží také zápisy do katastrů a daň zasáhne i plyn používaný k vytápění v domovních kotelnách.
Růst se nevyhne ani spotřební dani. Její sazba u tvrdého alkoholu vzroste o 13 procent. Z každé cigarety pak poputuje do státního rozpočtu na dani o desetinu víc.
