Článek
Panama Papers, OffShoreLeaks nebo LuxLeaks. To jsou názvy nejznámějších kauz úniků dokumentů, které ukazují, jak firmy nebo jednotlivci, včetně politiků a celebrit, z celého světa využívají daňových rájů ke snižování svých daní a ukrývání nezdaněného majetku. Odhalení z těchto případů pak zvýšila mezinárodní tlak na státy poskytující extrémní daňové výhody a hlavně možnost zakrýt skutečné vlastníky, aby v boji proti praní špinavých peněz spolupracovaly.
Zůstávají ale země, které dál vzdorují a informace o firmách registrovaných na jejich území a vlastnících před úřady ostatních států tají. Do nich podle expertů na daňové fígle teď přesouvají své aktivity ti, kterým nevyhovuje, že tradiční „tajnůstkářské“ destinace jako Seychely nebo Britské Panenské ostrovy začaly s berními úřady z celého světa alespoň základní informace sdílet.
Exkluzivně na Seznam Zprávy
To je třeba případ Spojených arabských emirátů a jedné z jejich metropolí Dubaje.
„Aktuálně je Dubaj pro nás extrémně nepřístupná. Jsou ochotni spolupracovat a předávat informace výhradně tehdy, pokud jde o vyšetřování terorismu. Tedy je třeba údajně ukryté majetky spojit s financováním teroristických skupin. To u jakkoliv závažných, leč pouze daňových deliktů jde jen stěží,“ uvedl pod podmínkou pro Seznam zdroj z daňové správy.
Proto specialisté berního úřadu zaměření právě na odhalování úniků přes daňové ráje s obavou pozorují nárůst zájmu právě o zakládání firem v emirátech. Zatímco v roce 2010 bylo českých firem s adresou ve Spojených arabských emirátech jen 180, letos v pololetí už je to dle šetření společnosti Bisnode 308.
Naopak celkově je trend opačný. Jen za letošní rok ubylo bezmála 170 firem, jejichž majitel platí daně v některém ze států považovaných za daňový ráj. Celkem je takových firem 13 252.
„Přispívají k tomu i kauzy jako je Panama Papers. Ačkoliv z valné části nejde o nelegální činnost, firmám škodí i publicita spojená s takovými úniky, a tak jejich zájem o daňové ráje klesá,“ míní Petr Janský z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Kauza Panama Papers vypukla letos v dubnu, když se ukázalo, že novináři díky whistleblowerovi získali přístup k milionům dokumentů o fungování panamské firmy Mossack Fonseca. Tato právní kancelář zakládala pro klienty offshore skořápky po celém světě. A část dokumentů se týkala i Česka.
Podle informací Seznamu se i česká daňová správa minimálně k části materiálů dostala a dosud prověřuje, zda některý z českých klientů možnosti daňových rájů nezneužil.
Dokumenty se jí hodily prozatím hlavně v kauze strojírenské skupiny ČKD miliardáře Petra Speychala. Zapadly totiž do již roky běžícího vyšetřování možných daňových úniků v síti firem, do níž měla být podle vyšetřovatelů zapojena i hlavní součást holdingu – společnost ČKD Praha DIZ. Té dokonce daňová Kobra na jaře obstavila kvůli doměřené dani za 800 milionů korun účty. Společnost kvůli tomu skončila v úpadku.
Světový skandál Panama Papers
V kauze jde o 11,5 milionu dokumentů uniklých z panamské společnosti Mossack Fonseca, která pro své klienty zakládá struktury v daňových rájích.
Dokumenty, které médiím poskytl whistleblower, ukazují, jak třeba světoví státníci či sportovní hvězdy využívají daňových rájů k obcházení daní.
Kauza stála post například islandského premiéra nebo španělského ministra průmyslu. Zasáhla také řadu bank.
