Článek
Poslední čin Martina Janečka. Bývalý šéf Finanční správy podepsal v den odchodu z funkce zakázku na portál Moje daně. Úřad ji uveřejnil loni 27. prosince. Hned 19. února ji ale zase rušil.
Její vyhlášení se totiž trefilo do hektického období kolem firmy Huawei. Před ní a další čínskou firmou ZTE varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost jen čtyři dny před vypsáním tendru. Finanční správa proto Huawei ze zakázky nejprve vyloučila, aby později celou zakázku raději stornovala, protože se obávala možných právních následků.
Nový tendr se ale vyhlašovat nebude. Přesto stále platí, že „online daňové bankovnictví” bude hotové do konce roku 2021. Jak to Generální finanční ředitelství (GFŘ) udělá? Jednoduše. Přilepilo totiž vytvoření portálu k zakázce na provoz daňového systému ADIS. V něm úředníci evidují všechny daně a poplatky. Funguje na něm i EET.
„První fáze virtuálního finančního úřadu na portálu Moje daně bude založena na upgradování již existujícího Daňového portálu a Daňové informační schránky. Dodavatelem první verze portálu Moje daně bude tedy společnost, která uzavře s GFŘ smlouvu na základě otevřené veřejné zakázky na rozvoj ADIS v letech 2020 až 2023,“ popisuje průběh řízení mluvčí Finanční správy Petr Habáň.
Zakázka na provoz daňového systému je pro GFŘ zásadní. Díky ní se vymaní z područí IBM, která dodnes drží všechny licence k ADISu. Bez ní tak Finanční správa dosud systém nemohla spravovat ani upravovat. O tom psal Seznam v pondělí. Podle v úterý zveřejněné smlouvy s americkou firmou ale klíče konečně dostane. Bude to stát 750 milionů korun bez DPH.
V tendru má tak IBM exkluzivní postavení. Bez ohledu na to, jestli v řízení uspěje, bude se na zakázce podílet. Tendr by tak mohl skončit u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Toho se ale nebojí GFŘ ani ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Už kvůli tomu, že si na to nechala Finanční správa vypracovat právní posudek, který tento postup posvětil.
„Byla to cesta, která nevznikla ze dne na den, která znamenala strašně složitá vyjednávání, a byla to cesta jediná možná. Takže my jsme přesvědčeni o tom, že postupujeme v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek,“ řekla Seznamu Schillerová.
Celkem zakázka vyjde maximálně na 1,4 miliardy korun. Přesná částka bude záviset na konkrétních službách, které bude GFŘ poptávat. V příloze zakázky jsou ale už teď vyjmenované požadavky na rozvoj systému.
Počítá se s tím, že vítěz tendru začlení do ADISu legislativní změny z roku 2019, chystanou paušální a digitální daň nebo změny vyvolané novelou zákona o evidenci tržeb. Ta změnila DPH u některých produktů a služeb.
V seznamu je ale i portál Moje daně. Na IBM nebo jiného dodavatele tak čeká právě i tato práce. Změny legislativy, které jsou ke spuštění portálu nutné, zatím leží na vládě. Jde o novelu daňového řádu, která posléze zamíří do Sněmovny.
„Je tam celá řada věcí, které zjednodušují administrativu a další činnosti, takže já si myslím, že by neměl být problém, aby tato novela prošla,“ věří ministryně financí, že novela projde Sněmovnou i Senátem.
Portál Moje daně by měl fungovat jako internetové bankovnictví. Občan se do něho přihlásí přes e-občanku, přihlašovacími údaji do datové schránky nebo prostřednictvím registrace na finančním úřadě. V systému pak bude moct odeslat předvyplněné daňové přiznání. Zjistí si také na jednom místě, jaké daňové povinnosti má, případně si na ně nastaví upozornění.
Aby byl portál připravený v roce 2021, nezbývalo nic jiného než zakázku vypsat tímto způsobem. Schillerová popřela, že by to bylo také kvůli tomu, aby byly Moje daně hotové před volbami do Poslanecké sněmovny a připravený systém tak nedarovala až další vládě.
„Takhle neuvažujeme,“ řekla k tomu pouze. Zároveň slíbila, že v roce 2022 si alespoň část daňového přiznání vyplní občané online.
„Věřím tomu, že to půjde alespoň u těch nosných daních,“ dodává Schillerová.
