Článek
Evropa se čím dál více přesouvá k obnovitelným zdrojům. Jak vyplývá z dat Eurostatu, v roce 2018 představovala obnovitelná energie 18,9 procenta energie spotřebované v Evropské unii a nejdůležitějším zdrojem byly větrné elektrárny. Po celém světě se podle zprávy Globální rady pro větrnou energii výrobní kapacita energie z větru za minulý rok zvýšila o deset procent na 651 gigawattů.
Jenže i energie z větru má své problémy. Mimo jiné větrné elektrárny způsobují mnoho úmrtí létavých živočichů – převážně ptáků, ale i netopýrů.
Ostrovní pokus
Norové, kteří se díky své přímořské poloze mohou na rozvoj větrné energetiky soustředit, se těmto událostem snaží předcházet. Na souostroví Smøla, kde se na 18 kilometrech čtverečních rozléhá farma větrných turbín, přistoupili k pokusu. Nabarvili čepel turbíny, aby byla pro ptactvo viditelnější.
„Jedním z opatření, která jsme testovali, bylo nalakování jednoho ze tří listů rotoru na černo,“ uvedl pro BBC Roel May, jeden ze spoluautorů studie, jež byla publikována ve vědeckém časopisu Ecology and Evolution.
Tým Norského ústavu pro výzkum přírody uvedl, že metoda kontrastního barvení na větrné farmě Smøla významně snížila úmrtnost ptáků, a zdá se, že je zvláště účinná pro dravce. „Před experimentem bylo u turbín nalezeno šest mrtvých orlů bílých, ale po přemalování už žádný,“ uvedl výzkumný tým ve zprávě. Vyloučil i náhodu, protože Norsko má stabilní populaci těchto dravých ptáků a přímo na souostroví je velmi rozšířená.
Smøla 1 a Smøla 2
Elektrárna Smøla 1 byla otevřena 5. září 2002. Skládá se z 20 větrných turbín, každá o výkonu 2,0 MW (megawatty), celkem tedy 40 MW.
Smøla 2 byla otevřena 27. září 2005. Skládá se ze 48 větrných turbín, z nichž každá má 2,3 MW, celkem 110 MW. Celkový výkon je 150 MW s průměrnou roční produkcí 356 GWh.
Ve své době se jednalo o největší evropskou pobřežní větrnou elektrárnu.
V současnosti patří společnosti Statkraft.
Podle autorů byl rozdíl mezi kontrolní skupinou (nenabarvené čepele) a tou zkoumanou více než 70procentní. „Celkově došlo k průměrnému 71,9procentnímu snížení roční míry úmrtnosti v porovnání s kontrolními turbínami,“ uvádí se ve zprávě.
Potřeba dalších důkazů
Podle Maye jsou výsledky velmi dobré, ale je potřeba dalších šetření i na jiných větrných elektrárnách, aby se účinky nabarvení potvrdily. „Přestože jsme zjistili výrazný pokles počtu kolizí s ptáky, účinnost barvy může být velmi specifická v závislosti na místě a druhu. V současné době je zájem o testy v Nizozemsku a Jižní Africe,“ pokračoval výzkumník.
Podobně výsledky testů hodnotí i ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. „Aktuální studie dává příslib k omezení alespoň části kolizí, ale jde o jednu studii v prostředí mořského pobřeží a sledovány byly jen čtyři dvojice vrtulí. I sami autoři zdůrazňují, že je potřeba provést podobné studie i jinde, aby se dalo říct, že jde o univerzálně platné řešení,“ řekl pro Seznam Zprávy. Přebarvení podle něj navíc neřeší netopýry, kteří jsou také častými oběťmi, a srážky v noci či v mlze.
Jak upozorňuje ornitologická společnost, větrné elektrárny pro ptáky znamenají hlavně tři problémy. Kromě přímého nebezpečí kolize jim turbíny zabírají životní prostor a představují migrační bariéru, kvůli které při přeletech spotřebují více energie.
Nebezpečné zemědělství
„Předpokládám, že zcela funkční technické řešení se nenajde nikdy a na některých zvlášť citlivých místech je třeba stavbu větrníků vyloučit. To se týká zejména ptačích oblastí a některých dalších lokalit,“ říká Zdeněk Vermouzek.
Nejpalčivějším problémem českých ptáků je ale podle něj příliš intenzivní zemědělská výroba, a to včetně rybníkářství. „Ptáci zemědělské krajiny jsou nejrychleji ubývající skupinou ptáků nejen v Česku, ale v celé Evropě. Nástrojem k nápravě je Společná zemědělská politika EU, protože naprosto špatný stav naší krajiny si prostřednictvím daní a dotací sami platíme. Je třeba, aby Ministerstvo zemědělství nastavilo takové podmínky, aby za veřejné peníze vznikaly veřejné hodnoty, tedy zdravá a bohatá krajina,“ apeluje Vermouzek.
