Dáme Jídlo: Marži nesnížíme, rozbili bychom si celý byznys

Restaurace jako rukojmí rozvážkových firem. To je stále častěji slyšet už více než měsíc ve veřejném prostoru.

Vše začalo výzvou Asociace malých a středních podniků, která se obrátila na zástupce stravenkových a rozvážkových společností, aby pomohli gastronomům a podělili se s nimi o své současné marže. Provize až 30 procent z rozvozu jim v současné situaci nepřipadala přiměřená.

Největší tuzemský hráč - společnost Dáme jídlo, doposud mlčela. Nyní se však rozhodla k situaci vyjádřit. Očekávání gastronomů v podobě snížení marže však stejně jako její konkurence nedokáže naplnit.

„Kdybych mohl a byli bychom společnost, která realizuje velké zisky, má velmi variabilní náklady a opravdu máme na objednávce prostor, tak bych se obzvlášť v této situaci s restauracemi rád podělil. Pokud bychom ale byli nuceni sáhnout do těchto 30 procent, tak setnu do živého a obracím se velmi rychle do ztrát desítek milionů. Nakonec by to dopadlo tak, že bychom měli velké problémy a mohli bychom hodně rychle skončit,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys Filip Fingl, šéf společnosti Dáme jídlo.

Rozvozové společnosti se shodují, že předmět jejich podnikání je ve výsledku ztrátový a za marží 30 procent se skrývá řada na první pohled „neviditelných“ položek.

Společnost Dáme jídlo v roce 2019 utržila v Česku téměř 412,5 milionu korun, meziročně roste o 45 až 50 procent. Na konci minulého roku však zisk činil minus 62,5 milionu korun. A to je důvod, proč se snížení marže společnost brání a považuje jej za nekoncepční.

„Toto je jeden z byznysů s nejnižšími maržemi na světě, my nemáme rezervy takové, abychom se v současné situaci dokázali podělit s restauracemi. Nějakou výzvu o snížení marže jsme postřehli až skrze média. Se mnou nikdo nekomunikoval, nikdo mě neoslovil. Na jaře jsme nabízeli strategickou a mediální spolupráci Asociaci restauratérů, ale nakonec jsme se dohodli, že to nedává smysl. Velmi nás to mrzelo, protože si myslím, že jsme v tomto velmi otevření,“ dodává Filip Fingl.

Na výzvu Asociace malých a středních podniků ovšem téměř ihned zareagovaly stravenkové firmy, které sice fungují na zcela odlišném byznys modelu, ale na snížení marží přistoupily v řádu dnů. Podobný přístup k diskuzi očekával i Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků.

„Rozvážkové firmy jsou silně zainvestované start-upy, ale rychlostí a strukturou odezvy je stravenkáři naprosto předběhli. Rozvážkové firmy mlčí a samy nic neudělaly. Nedostal jsem žádný e-mail ani žádost o schůzku. Což si překládám tak, že s naší výzvou nechtěli vůbec nic dělat, nechtějí gastru pomoci. Pokud tomu tak není, jsme samozřejmě připraveni jednat o jejich návrzích a pomoci stejně, jako tomu bylo u stravenkových firem,“ uvedl pro Seznam Zprávy Kastner.

Žádná z rozvozových firem působících v Česku na snížení marží zatím nepřistoupila. Většina však nabídla alespoň marketingovou podporu restaurací či dotaci na poplatek za rozvoz, to vše se stejným cílem: navýšení počtu objednávek.

Vznikly i nové platformy. Společnost Storyous ve spolupráci se Zdeňkem Pohlreichem a Liftagem rozjela OneMenu.cz, kde si mohou lidé objednat jídlo a pro restaurace je cena rozvozu fixní. Sami restauratéři si pak mohou určit, jakou část nákladu z této fixní částky přenesou na zákazníka a jakou uhradí oni. Dává jim to prostor například v nastavení nižší ceny za dopravu pro zákazníka v případě vyšší objednávky. Marže pro Storyous je ale jednotná, a to 3,79 procenta za objednávku.

„První prioritou restaurací je teď přežít tuto krizi. V dosavadních podmínkách by ale kvůli marži rozvozových služeb naše přežití muselo být na úkor kvality surovin, ze kterých jídlo připravujeme. A takový způsob přežití nevyhovuje nikomu, nejlepší volbou pro nás všechny je teď OneMenu.cz. Není to zadarmo, ale je to fér,“ říká o projektu Zdeněk Pohlreich.

V první den spuštění služby se však na provozovatele platformy snesla kritika. Cena za dovážku se totiž pohybuje i kolem 180 korun. Podle společnosti Storyous si restaurace musí vždy zvážit, zda služba jejich podnikání dává smysl, a stejně je tomu i u zákazníka.

S pomocí restauracím přispěchali také fanoušci gastra, kteří vyzvali lidi k objednávání jídla napřímo a podpoře skrze sociální sítě. I tak jsou a budou ztráty pro gastro ohromné. I bez podzimního uzavření provozů Asociace malých a středních podniků odhadovala za rok 2020 propad až 50 miliard korun. Kvůli druhé vlně epidemie budou finální ztráty ale mnohem vyšší.

Vedle toho ale největší rozvozová služba u nás Dáme jídlo počítá, že na konci roku 2020 poprvé neskončí ve ztrátě a na další roky plánuje rozvoj svého podnikání.

„Já doufám, že do bodu zlomu bychom se mohli podívat letos, je na to nejvyšší čas, je potřeba obracet ztráty z několika minulých let, kdy jsme byli v záporu. Pokud do nás naše matka zainvestovala historicky půl miliardy, tak se ty peníze musí také někde vrátit. Vzhledem k tomu, že naše matka je kótovaná na burze, tak naši investoři na to mají poměrně velké nároky,“ popisuje v rozhovoru šéf společnosti Filip Fingl.

Dáme jídlo momentálně působí ve 170 českých městech, přidávat další zatím nemá v plánu. Expandovat chce však za hranice a k rozvozu jídla přidat i další zboží.

„Určitě se bavíme o expanzi, zatím si nechám pro sebe kam. Lidé v kontextu dnešní doby si chtějí nechat doručovat věci domů a my jsme schopní to dělat velmi kvalitně a rychle. Nemusíme vozit pouze jídlo z restaurací, ale můžeme vozit takřka cokoliv. Máme spolupráci s Tescem, testujeme rozvoz květin a rád bych se rozšiřoval tímto směrem. Můžeme být super platforma na cokoliv, co si objednáte a potřebujete to dovézt do 30 minut,“ dodává Fingl.

Společnost by tak mohla konkurovat jiným kurýrním a rozvozovým službám u nás. V plánu má totiž rozvážet krmivo pro zvířata, elektroniku nebo potraviny. Získat si chce nové zákazníky prací s cenou a aktivní komunikací.

K dispozici pro to bude mít také rozšířenou „flotilu“ kurýrů, jejichž počet roste zhruba o 50 procent ročně. Ve druhé vlně epidemie jejich stav narostl o vyšší stovky. Podle Fingla této práce využila i řada lidí z gastro oboru. Jako kurýři si totiž u Dáme jídlo vydělávají kolem 200 korun za hodinu.

Naopak množství restaurací nabízených na jím vedené platformě se neustále mění. Některé své kuchyně uzavřely, jiné se naopak na rozvoz nově zaměřily. I Filip Fingl má ale obavy z dalšího vývoje v oboru.

„Část restaurací nám vypadla z naší nabídky, převážně proto, že se rozhodly v této situaci podnik dál neprovozovat. Spousta restaurací v návaznosti na aktuální situaci ale naskočila na naši platformu, protože žádná jiná varianta nyní moc není. Počet na platformě tak stále roste. Bojíme se ale, že v důsledku opatření bude restaurací méně a my pak můžeme mít také problémy,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys.