Další zkouška pro Macrona a Le Penovou. Francie vybírá vedení regionů

Nízká volební účast, žádný výrazný úspěch ani pro jednoho z favoritů prezidentských voleb. Začalo druhé kolo francouzských voleb do regionů a departamentů, poslední hlasování před tím, než si budou Francouzi vybírat novou hlavu státu.

Volební místnosti se otevřely v 8:00, na většině míst bude možné hlasovat do 18:00. Jednotlivé prefektury ale mohou čas pro hlasování prodloužit až o dvě hodiny. Využila toho zejména velká města jako Paříž, Lyon, Marseille nebo Bordeaux, kde mohou voliči přijít odevzdat svůj hlas až do 20:00.

Rekordní volební neúčast v prvním kole regionálních voleb, nejvyšší od roku 1958, analýzy francouzských médií vysvětlují pandemií i počasím. Původně se měly regionální volby konat už v březnu, kvůli pandemii covidu-19 vláda termín posunula na stávající datum. Prezident Emmanuel Macron dokonce původně prosazoval, aby se konaly až po prezidentských volbách.

Část ze 48 milionů oprávněných voličů nevyužije podle médií ani dnes svého práva volit kvůli obavám z koronaviru. Dalším důvodem neochoty přijít k volebním urnám je příjemné letní počasí, které mnohé Francouze, po měsících omezení pohybu a cestování, vylákalo k moři.

Třetím často zmiňovaným důvodem je snaha poslat politikům vzkaz, že s nimi voliči nesouhlasí nebo jednoduše o veřejné dění nemají zájem. Část pozornosti veřejnosti ubral také sobotní začátek cyklistického závodu Tour de France. Podle průzkumů se očekává účast 36 procent voličů. „Francie trucuje,“ uvedl deník Le Parisien.

Pár minut po otevření volebních místností vhodil do urny ve městě Le Havre svůj hlas bývalý premiér Édouard Philippe. V Paříži hlasoval exprezident Nicolas Sarkozy, zaznamenala stanice BFM TV. Sarkozy aktuálně čelí v kauze Bygmalion, týkající se financování kampaně za jeho znovuzvolení v roce 2012, obvinění z falšování, podvodu nebo ilegálního financování kampaně. Prokuratura žádá pro Sarkozyho šest měsíců vězení, obhajoba ale obvinění odmítá.

Regionální volby jsou poslední před těmi prezidentskými, které se chystají na duben příštího roku. V jejich druhém kole se očekává střet mezi stávajícím prezidentem Emmanuelem Macronem a šéfkou krajní pravice Marine Le Penovou. Jejich strany Republika v pohybu (REM) a Národní sdružení (RN) v prvním kole regionálních voleb minulou neděli zaostaly za průzkumy, před druhým kolem napjaly veškeré síly, aby motivovaly voliče pro cestu k urnám.

Výsledky prvního kola podle politologů ukázaly, že Macronova strana Republika v pohybu sice ovládá parlament, podporu a základnu v regionech si ale zatím nevybudovala. A to ani poté, co do regionů a departmentů zamířilo hned několik ministrů a kampaně se zúčastnil i samotný prezident.

Právě během Macronovy cesty po regionech se odehrál také jeden z nejvýraznějších momentů předvolební kampaně. Během prezidentovy návštěvy v obci Tain-l'Hermitage mu jeden z přihlížejících dal facku. Policie v souvislosti s incidentem zadržela dva muže. Podle francouzského premiéra Jeana Castexe byl incident „urážkou demokracie“.

V některých regionech pak Macronova strana nezískala požadovaných deset procent, aby tak její kandidáti postoupili do druhého kola, informuje stanice France 24. „2022: Co kdyby to nebyli oni?“ reagoval například na výsledky prvního kola voleb levicový deník Libération a k titulku připojil fotografie Macrona a Le Penové.

Regionů je ve Francii třináct, velké pozornosti se těší souboj v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur, kde by mohl křeslo šéfa regionu získat poprvé zástupce krajně pravicové RN Thierry Mariani.

„Hypotéza o vítězství Marianiho, i když zdaleka není pravděpodobná, ukazuje, že RN může téměř sama zvítězit nad koalicí všech ostatních a že má přístup k mocné exekutivě moderního regionu otevřeného světu,“ domnívá se Jérôme Sainte-Marie, šéf agentury veřejného mínění PollingVox.

Mariani čelí kritice, že je obdivovatelem autoritářů jako jsou Vladimir Putin a Bašár Asad. Premiér Jean Castex minulý týden varoval, že Marianiho vítězství bude pro zemi „velmi vážné“, informuje deník The Guardian.