Článek
Milena Hrdinková byla nejbližší spolupracovnicí Andreje Babiše v době, kdy byl ministrem financí. Bývala mu po ruce například při jednáních ministrů států Evropské unie.
Už v Babišově éře se stala ředitelkou kanceláře ministra a byla jí i v éře Ivana Pilného, který po Babišovi úřad do voleb 2017 převzal. Současná ministryně financí Alena Schillerová však s Milenou Hrdinkovou od začátku roku 2019 nepočítá.
Jde o jeden z příkladů výše postavených státních úředníků, kteří v další vlně rušení míst přijdou o své posty.
Podle materiálu, který ve čtvrtek projedná vláda, má podobně jako Babišova spolupracovnice dopadnout řada dalších úředníků nebo i náměstků na ministerstvech a státních úřadech.
„Ano, místo, na kterém působím, je navrženo ke zrušení,“ potvrdila Seznamu Milena Hrdinková. Co bude dál dělat, ale nechce nyní s novináři řešit. „Svoji budoucnost v tuto chvíli nebudu komentovat,“ doplnila.
Proč se ministerstvo rozhodlo zrušit právě místo Mileny Hrdinkové, nechce ministryně financí Alena Schillerová vysvětlit.
„Předkladatelem návrhu systemizace je Ministerstvo vnitra. K jeho parametrům se budeme vyjadřovat nejdříve poté, co bude schválen vládou,“ uvedla a stejnou odpověď zaslalo Seznamu i tiskové oddělení jejího Ministerstva financí.
U soudu skončil jeden z vyhazovů vlády premiéra Andreje Babiše:
Bývalý náměstek podal žalobu na Babišovu vládu.Video: Radek Nohl
Milena Hrdinková přitom není jedinou významnou úředníci, která by v rámci zmíněné systemizace měla o své místo přijít.
Na Ministerstvu financí mají podle informací Seznamu skončit také Karel Blaha, který dohlíží na hazard, a také úředník dohlížející na hospodaření s majetkem státu Petr Vácha. Ten mimo jiné v minulosti prověřoval pronájem bytu, který od Finanční správy využívala ministryně Schillerová.
Na Ministerstvu spravedlnosti se zase chystá odchod některých náměstků ministra Jana Kněžínka.
Jde třeba o Petra Jägera, kterého nominovali na tento post lidovci. Dalším je pak nominant vládní ČSSD Vladimír Zimmel.
„Podle zákona budu následně postaven mimo výkon služby z organizačních důvodů, což po marném uplynutí šesti měsíců znamená úplné skončení služebního poměru. Po tu dobu se budu moci hlásit do výběrových řízení, včetně výběrových řízení na náměstky ministra spravedlnosti,“ popsal Jäger svůj další osud.
Bývalý poslanec ČSSD neskončí
Dál by měl naopak jako náměstek ministra spravedlnosti působit bývalý poslanec sociální demokracie Jeroným Tejc. „Jeho post zrušen nebude. Zrušit by se mělo jiné místo politického náměstka, které však není dlouhodobě obsazeno,“ řekl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Další náměstkyně ministryně nominovaná lidovci – Iva Merhautová – by pak měla skončit na Ministerstvu práce.
A třeba na Ministerstvu zdravotnictví se už nepočítá s místem šéfky odboru farmacie Alenou Tomáškovou.
Podle služebního zákona smí kabinet takto rozsáhlé změny provádět jen k 1. lednu. Babišova vláda počítá s tím, že ve státní správě sníží počet míst o zhruba 770. To však neznamená, že stejný počet lidí službu opustí, neboť řada postů je neobsazena.
Babišova vláda už loni v době, kdy ještě neměla důvěru, zrušila více než 70 míst úředníků, kteří spadali pod služební zákon.
O práci přišlo několik náměstků ministrů. Ti pak tvrdili, že byla tato takzvaná systemizace účelová a měla je připravit o místa. A někteří se nakonec kvůli tomu obrátili i na soud.
