Článek
Finanční správa má podle odborníků oslovených ČTK i bez EET dostatek informací o činnosti podnikatelů, a to například díky kontrolním hlášením k DPH. Sněmovní rozpočtový výbor dnes doporučil Sněmovně, aby schválila odklad EET do konce roku 2022, jak v pátek schválila vláda.
Ministerstvo financí navrhlo další odklad na základě aktuální situace kolem šíření koronaviru, výhledu ekonomiky a konzultace s podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami. EET je nyní kvůli dopadům šíření koronaviru pro všechna odvětví přerušena do konce letošního roku.
„Podle mého názoru se jedná o ukončení projektu, který byl hned od začátku spíše politickou záležitostí. K narovnání podnikatelského prostředí ani významnému naplnění státní kasy nemohlo dojít, i když statistiky Ministerstva financí tvrdí opak,“ uvedl manažer daňového oddělení BDO Petr Linx.
Podle něj EET spíše rozdělovala společnost anonymním nahlašováním různých přestupků, zavíráním hospod na malých vesnicích, pochybnou účtenkovou loterií nebo provokativními kontrolními nákupy.
Linx zároveň upozornil, že většina podnikatelů jsou plátci DPH, a údaje o jejich příjmech jsou tak k dispozici z podaných přiznání k DPH. „Z toho lze poměrně pěkně analyzovat meziroční propad. Také ČSÚ disponuje nástroji k monitorování ekonomických odvětví. Údajů k provádění analýz zasažených podnikatelů je k dispozici dostatek i bez EET,“ uvedl.
Podle daňové specialistky společnosti Kodap Jany Janouškové je navrhované prodloužení vypnutí EET racionálním krokem. „Určitě je to nápomocný krok pro celou podnikatelskou sféru. Odložení povinnosti evidovat tržby až od roku 2023 vytváří dostatečný prostor pro kvalifikovanou nepolitickou analýzu, která, jak věříme, ukáže projekt EET jako nadbytečný, jako zbytečnou povinnost uloženou podnikatelské sféře státem,“ uvedla.
Finanční správa má podle ní o rozsahu podnikatelské činnosti i dopadu přijatých opatření na podnikatelskou činnost plátců DPH, kteří tvoří podstatnou část podnikatelské sféry, informace relativně operativně a rychle z daňových přiznání k DPH a kontrolních hlášení. „EET se tak jeví jako nadbytečná,“ dodala.
I podle daňového experta a partnera v poradenské společnosti PwC Martina Diviše nebude mít odložení EET z pohledu informační hodnoty pro stát zásadní vliv. Původní zákon o evidenci tržeb doznal již tolika změn, že součástí systému zůstaly pouze platby uskutečněné v hotovosti, a to ve vybraných segmentech ekonomiky.
„Z tohoto důvodu se dá považovat vládní návrh na odklad do konce roku 2022 za rozumný a vstřícný vůči podnikatelům. Finanční správa má daleko silnější nástroje, jak sbírat informace o aktivitě podniků. Jsou to konkrétně přiznání k DPH a hlavně kontrolní hlášení,“ uvedl.
15,6 miliardy účtenek
Podle únorových výpočtů Ministerstva financí měla EET příští rok přispět do rozpočtu 19,2 miliardy korun, z toho rozšíření o další obory 6,4 miliardy. V roce 2022 by to mělo být 20,5 miliardy korun, z toho rozšíření 7,7 miliardy Kč. Za roky 2017 až 2019 vyčíslilo Ministerstvo financí přínos EET zhruba na 33 miliard korun.
Odložené květnové rozšíření EET se mělo týkat například řemeslníků, advokátů, účetních, lékařů a taxikářů. Podle ministerstva by se to mělo vztahovat zhruba na 300 000 podnikatelů. Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. EET je přitom zaměřena na přijímání plateb v hotovosti.
Podle dostupných informací je aktuálně do EET zapojeno 200 000 podnikatelů, kteří dosud evidovali zhruba 15,6 miliardy účtenek.
