Článek
„Když říkáme, že se chceme vrátit na Měsíc, tak to může pro některé znamenat, že budeme dělat totéž, co před padesáti lety. Chci ale dát jasně na srozuměnou, že máme jinou vizi. Poletíme na Měsíc s inovativními technologiemi a systémy, abychom mohli prozkoumat více míst na povrchu, než jsme kdy považovali za možné. Když tentokrát poletíme na Měsíc, tak tam zůstaneme,“ napsal šéf NASA.
Podle něj nyní NASA úzce spolupracuje se soukromými firmami na vývoji technologií, které budou pro delší pobyty na Měsíci potřeba. V dohledu už jsou první komerční nákladní lety, které by měly do konce roku 2020 na Měsíc dopravit nejrůznější přístroje. Dalším krokem má být vznik vesmírné stanice obíhající okolo Měsíce v rámci programu Deep Space Gateway (Brána do hlubokého vesmíru) a vývoj opakovaně použitelných přistávacích modulů. Cestu ze Země by měly obstarat vznikající rakety SLS a lodě Orion.
„Aktivně spolupracujeme s nejlepšími americkými odborníky. Možná jsem přišel o první přistání na Měsíc, ale pracuji tak, abych si byl jistý, že uvidím to další. Spolu se zbytkem světa,” dodal Bridenstine.
Na Měsíc hodlá létat i Rusko. Plán budoucích přistání pilotovaných letů na Měsíc v sobotu zveřejnila ruská vesmírná agentura Roskosmos. První ruští kosmonauti by se tam podle ní měli projít v roce 2031. Už rok poté má další let dopravit kosmonauty i lunární vozítko, které bude posádka testovat. V roce 2033 pak mají kosmonauti ve vozítku absolvovat i delší průzkumné cesty a v roce 2034 mají začít se stavbou základny na Měsíci.
Nařízení o přípravě nové americké pilotované mise na Měsíc a později i na Mars podepsal koncem roku 2017 prezident USA Donald Trump. Jeho odhodlání ohledně nových misí potvrdil v pátek i viceprezident Mike Pence.
„Vrátíme se na Měsíc, a až tam budeme, tak Spojené státy poletí i na Mars,“ řekl během pietního shromáždění na Arlingtonském hřbitově, jímž si USA každoročně připomínají astronauty, kteří přišli o život.
